12 % nakažených ve Španělsku jsou zdravotníci. Nemocných už naštěstí přibývá pomaleji

23. březen 2020

Španělská vláda požádá parlament o prodloužení nouzového stavu až do 11. dubna. Bude to vůbec poprvé od pádu frankistického režimu. O čem píše i další světový tisk?

„Jsem si vědom toho, že je to drastické opatření a že je to pro Španěly velmi nepohodlné. Bohužel nás ale čeká velmi těžké období. V následujících dnech se veškerá naše materiální i morální kapacita dostane na samé hranice, stejně jako naše nálada.“ To řekl španělský premiér Pedro Sánchez a zároveň lidem popřál hodně síly.

Čtěte také

Země zůstává v Evropě druhá v pořadí co do počtu nakažených novým koronavirem. Za dobrou zprávu jde podle španělských úřadů (s opatrností) považovat, že nově registrovaných případů ze soboty na neděli o čtvrtinu ubylo. Výrazně ale přibylo mrtvých. Skoro 400.

Špatná zpráva taky je, že celých 12 % nakažených tvoří zdravotníci. Některé regiony centrální vládu kritizují, že nepřijala ještě přísnější opatření. Murcie se pokusila po vzoru Itálie zastavit veškerou ekonomickou aktivitu kromě nezbytných záležitostí. Španělské ministerstvo zdravotnictví ale dekret zrušilo s tím, že jedině ono může takové nařízení přijmout. Vláda povolala armádu, například aby pomohla pacienty převážet do méně přetížených nemocnic.

Itálie v karanténě 

Italové nesmějí odjíždět mimo místo svého bydliště. Do jiného města nebo regionu smějí jenom v případě neodkladných pracovních nebo zdravotních důvodů.

Některé italské firmy kritizují vládu kvůli zastavení výroby. Mluví o konci italského průmyslu. Na druhou stranu, odboroví předáci hrozí generální stávkou a říkají, že kabinet nešel dost daleko. Počet nových obětí koronaviru v Itálii včera proti předchozím rekordním číslům o něco klesl: z téměř 800 na 651. Podle zdravotníků to ale není přílišný důvod k nadšení.

Opatření v Německu

Zavřená budou veškerá kadeřnictví, tetovací salony a podobné podniky. Restaurace smějí prodávat pouze jídlo, které si zákazníci odnesou s sebou nebo jim ho dodají přímo domů. Co se týče shromáždění, scházet se nesmějí skupiny víc než dvou lidí, pokud nežijí ve stejné domácnosti nebo jejich setkání nesouvisí s prací.

Čtěte také

Opatření oznámila německá kancléřka Angela Merkelová, která se na tom dohodla s představiteli spolkových zemí. 

„Vím, že to vyžaduje odříkání a oběti, ekonomické i lidské, když musí zavírat podniky a nesmíme chodit mezi lidi. To je bolestivé ještě víc - nesmět navštívit prarodiče a přátele. Musíme to ale všichni na čas strpět,“ řekla Merkelová, která je už taky v karanténě.

V pátek se totiž nechala očkovat proti pneumokoku od lékaře, který měl později pozitivní test na koronavirus. Německo má v Evropě třetí nejvyšší počet případů, a to přes 24 tisíc. Na rozdíl od Itálie a Španělska má ale relativně nízký počet obětí (55).

Automobilka Volkswagen rozšiřuje své portfolio. Všímá si toho server Deutche Welle. Novinkou není žádný model auta, ale zdravotnické pomůcky vyráběné pomocí 3D tiskáren. Firma už založila pracovní skupinu, která se má výrobou lékařského vybavení zabývat. Kromě toho slíbila, že zdravotníkům daruje ochranné masky, které používají její zaměstnanci.

Kromě masek chce automobilka vyrábět plicní ventilátory – ty mají pomoct Německu, ale i jiným zemím v boji s novým typem koronaviru. Jak list připomíná, vlády po celém světě už vyzvaly výrobce aut, aby se pustili do podobných aktivit a začali do nemocnic dodávat zdravotnické pomůcky nezbytné pro záchranu nakažených s těžkým průběhem nemoci.

Čtěte také

Olympiáda s otazníkem

Opatrné zmínky o odložení olympijských her zaznívaly od japonských představitelů už několik týdnů. Zároveň tuto možnost ale odmítali. Teď změnu termínu vůbec poprvé připustil přímo premiér Šinzó Abe.

Kanadský olympijský a paralympijský výbor rovnou oznámil stažení svých sportovců z tokijských her a vyzval Mezinárodní olympijský výbor i Světovou zdravotnickou organizaci k odložení akce. Austrálie zase svým sportovcům oznámila, aby se připravili na přesun olympijských her na léto 2021. Mezinárodní olympijský výbor si sám vytyčil termín pro rozhodnutí o odkladu (má na to ještě čtyři týdny).

Záhřeb a zemětřesení

Úřady v chorvatském Záhřebu bojují nejen s novým typem koronaviru, ale také s následky včerejšího zemětřesení. Jak píše server HRT, otřesy o síle až 5,3 desetiny stupně poškodily na 600 budov v hlavním městě. Je mezi nimi například katedrála Nanebevzetí Panny Marie, budova senátu nebo Bánský dvůr, který je historickou památkou a současným sídlem chorvatské vlády.

Materiální škody jsou velké, zemětřesení se ale obešlo bez obětí na životech, dodává Večernji list. V terénu teď pracují hlavně statici. Jejich prioritou je zkontrolovat stav zdravotnických zařízení. Lidem, kteří zůstali bez střechy nad hlavou, pomáhá Červený kříž a obyvatelé, kteří měli větší štěstí.

Pomoc ve formě stanů, spacích pytlů, ohřívačů a lůžek už je podle slovinského premiéra Janeza Janše na cestě. Chorvatsko o ni zažádalo skrze unijní mechanismus civilní ochrany, uzavírá Večerjni list.

Víc najdete v audiozáznamu. 

Spustit audio

Související