Varianta delta+ bude zřejmě infekčnější než delta. Ale nechci šířit paniku, moc toho nevíme, tvrdí biochemik Konvalinka

26. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Konvalinka

Počet nově nakažených koronavirem v Česku stagnuje, ale podíl zmutované varianty delta+ roste. Laboratoře ji za srpen odhalily ve víc než 20 procentech vzorků. „Je to dost. V každém případě to znamená, že to velmi rychle narůstá a varianta delta+ bude pravděpodobně infekčnější než samotná delta. Co to znamená pro zdravotní situaci, bohužel v tuto chvíli nevíme,“ přiznává biochemik Jan Konvalinka.

Zatím podle něj nejsou žádná data, která by naznačovala, že by varianta delta+ způsobovala horší průběh nemoci.

„Takže žádnou paniku bych rozhodně nešířil. Ale musíme dávat pozor, stále sledovat, jaké nové varianty se nám objevují,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy na Plusu v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

K informaci ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera, podle kterého se účinnost RNA vakcín při deltě a deltě+ zredukovala z 90 na 60 procent, biochemik odpovídá:  

„Musíme si uvědomit, čemu říkáme účinnost. Grubhoffer měl určitě na mysli účinnost zabránění šíření infekce. Tam to opravdu vypadá, že ochrana před tím, abychom byli infikovaní, je opravdu 60, možná jen 50 procent. Zatím ale neumíme úplně odlišit, co z toho má na svědomí varianta delta a co z toho je skutečnost, že možná po několika měsících klesá ochrana po očkování.“

Konvalinka zároveň zdůrazňuje, že se díky očkování ochrana před těžkým průběhem nemoci stále udržuje mezi 80 a 90 procenty.

Zřejmě až 50 procent populace covidem už prošlo, ale za tuto promořenost jsme zaplatili strašlivou cenu.

Jan Konvalinka

„Proto také vidíme v řadě zemí světa velmi prudký nárůst infikovaných, který není doprovázen tak velkým nárůstem počtu umírajících. Krásný příklad je Británie, kde přibývá denně mezi 20 až 35 tisíci pozitivních, ale obětí je kolem stovky. Ten počet popravdě trochu vzrostl, ale jsou to většinou neočkovaní. Je to tedy nejméně desetkrát méně, než to bylo na jaře při stejných číslech pozitivních,“ naznačuje.

Zásadní je, že se Británii podařilo několika chytrými kroky přesvědčit k očkování nejstarší a nejohroženější obyvatele.

„Tam je skoro stoprocentní proočkovanost nejstarších. U nás je podle statistiky asi 400 tisíc lidí ve věku nad 65 let, kteří ještě nejsou očkovaní. Tam bychom se měli zaměřit,“ doporučuje opakovaně.

Zaplatili jsme strašlivou cenu 

Konvalinka souhlasí s tím že za relativně dobrými současnými počty pozitivně testovaných v Česku, může být velmi vysoká promořenost. Podle studie výzkumného centra RECETOX brněnské Masarykovy univerzity už každý druhý Čech infekci prodělal.

Čtěte také

„Kolegové z Brna ověřovali přítomnost protilátek buněčné imunity u asi 30 tisíc lidí. Tady je tedy třeba říci, a autoři publikace to sami připouštějí, že to není reprezentativní studie. Brali dobrovolníky a dá se předpokládat, že řada z nich měla pocit, že už nemoc prodělala. Čili tam může být nadhodnoceno procento lidí,“ upozorňuje a dodává:

„V této souvislosti chci říci, že je velmi smutné, že taková reprezentativní studie nebyla provedena státem už dávno. My po tom voláme už od prosince loňského roku a stále se to nestalo. Je to, trochu hanba, protože bychom to potřebovali vědět.“

Data z Brna podle Konvalinky naznačují, že až 50 procent populace prošlo infekcí, což znamená, že jsme pravděpodobně líp chráněni.

„Tedy, že jsme na tom lépe než zbytek Evropy, který neměl takovou promořenost. Ale současně je třeba říci, že jsme za to zaplatili strašlivou cenu. Nemůžeme mít radost z 36 tisíc mrtvých, možná víc. Za třetí stále platí, že evropské agentury nedoporučují masové testování na protilátky před očkováním, protože očkování ještě zvýší ochranu,“ vysvětluje.

Nemáme vakcínu, která by spolehlivě bránila infekci

Podle čísel evropských zemí je na světě ve vývoji asi 60 typů vakcín na covid-19. „Samozřejmě, že má cenu vyvíjet nové vakcíny. Vždycky je dobré mít kombinaci různých přístupů,“ reaguje Konvalinka.

Čtěte také

„I proto, že pořád nemáme dobrou vakcínu, která by spolehlivě bránila infekci. A na tom se velmi intenzivně pracuje. Třeba vakcína, která by se podávala ve formě nosních kapek, nebo taková, která by se polykala a umožňovala vznik slizniční imunity, taková by byla samozřejmě skvělá. Kdybychom měli něco takového, tak se s epidemií vypořádáme jednou provždy,“ uzavírá.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou ze záznamu. Mluvili spolu o novinkách ve vývoji léků proti covidu, o pochybnostech kolem účinnosti léku Ivermektin, nebo o snaze německých vědců z Planckova institutu vyvinout protilátky v podobě nanočástic.

autoři: Barbora Tachecí , kbr
Spustit audio

Související