Analytik: Lidem v očkování brání tři bariéry. Dostupnost, možnost vybrat si vakcínu a vzít si volno
Vláda chce motivovat více lidí k vakcinaci, proto schválila dva dny volna státním zaměstnancům za to, že se nechají očkovat. „Snaha přesvědčit lidi, aby se očkovali, je systematická. Snažíme se, aby k očkování došli lidé sami, nikoho nechceme nutit,“ tvrdí marketingový expert a koordinátor kampaně na podporu očkování proti covidu-19 Daniel Köppl. Analytik organizace PAQ Research Michal Kunc volno za vakcínu chválí, připomíná ovšem, že v této podobě na něj dosáhne málokdo.
„Ale je třeba se teď prioritně zaměřit na ty, kteří očkovaní nejsou. A vychází nám, že 16 procent dospělých ještě váhá. Maximální dostupnost a další kroky by mohly toto váhání změnit,“ připomíná výzkumník Kunc, že ani dvoudenní volno nemusí jako motivace stačit.
Čtěte také
„Je souznění ve společnosti, že je lidem třeba očkování usnadnit a dát jim zároveň jistotu, že kdyby se cokoliv dělo, mají prostor se vyležet nebo jinak dát do pořádku,“ věří Köppl a vrací se k plánu vlády uvolnit státní zaměstnance z práce na dva dny, pokud se letos nechali očkovat.
„Když ale vytváříte motivace, je to vlastně nespravedlivé, protože ti, kteří se už očkovali, na výhodu nedosáhnou,“ připouští.
Výzkumník Kunc připomíná, že faktorů, které ovlivňují rozhodnutí se očkovat, je mnoho: věk, dosažené vzdělání, důvěra v instituce a vládu a i zkušenost s nemocí z okolí. „Zaměřme se na ty, u kterých kombinací těchto faktorů dochází k tomu, že jsou pro očkování daleko hůř dosažitelní,“ navrhuje analytik.
Problém je ale ve skupině 30 až 40 let, tam jsme čekali větší rychlost očkování. Ovšem celková ochota je ale zatím velmi dobrá.
Daniel Köppl
Koordinátor vysvětluje, že stát sice sleduje, jak se očkuje v regionech, ale nemůže sbírat data nad úroveň věku a lokality. „A nemůžu souhlasit, že se mladí lidé nechtějí očkovat,“ upozorňuje.
„Proočkovanost ve skupině 18 až 30 let je 43 procent po první dávce za dva měsíce. Problém je ale ve skupině 30 až 40 let, tam jsme čekali větší rychlost očkování. Ovšem celková ochota je ale zatím velmi dobrá. A otevřením očkovacích center bez registrace jsme vyvolali vlnu zájmu o vakcinaci,“ vyzdvihuje.
Někteří lidé si totiž chtěli vakcínu vybrat, nebo měli problém se pro očkování online přihlásit. Právě tyto potřeby centra bez registrace řeší, těší Köppla.
Aby to bylo bez registrace. Stoprocentní nemocenská, aby nebyl člověk ohrožen výpadkem příjmu. A možnost vybrat si vakcínu.
Michal Kunc
Podle studie PAQ Research je největší překážkou dostupnost vakcinace, doplňuje analytik.
„Aby to bylo bez registrace a člověk nemusel někam jet autobusem. Druhým faktorem je stoprocentní nemocenská. Když přijdou nežádoucí účinky, aby nebyl člověk ohrožen výpadkem příjmu. Zajímavá je i možnost vybrat si vakcínu. Tyto tři bariéry by mohly ovlivnit nejvíc lidí.“
Čtěte také
Köppl upozorňuje, že mobilní očkovací týmy, které by se mohly zaměřit na nejstarší věkové skupiny, jsou náročný počin. „Zkušenosti z Izraele nebo Španělska ukazují, že je důležité, aby lidé věděli alespoň deset dní předem, že přijede sanitka. Ovšem proočkovanost u nás ve skupině nad 80 let není špatná a je v ní značná část těch, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou.“
A připouští: „Jako státní kampaň nemůžeme lidi nutit k očkování, musí k tomu dospět sami. Můžeme jim podávat argumenty, proč je to dobré, ale nutit je nemůžeme.“
Jako státní kampaň nemůžeme lidi nutit k očkování, musí k tomu dospět sami. Můžeme jim podávat argumenty.
Daniel Köppl
Výzkumník přiznává, že i když v PAQ Research sledují, jak se lidem žije v pandemii, nezaměřovali se dosud na hrozbu možných represí, které by mohly k očkování přivést i váhající.
Čtěte také
„Ale předtím, než přijdou nějaké eventuální represe, musíme mít jistotu, že jsme se snažili efektivně postupovat pozitivními cestami.“
„Dejme očkování až pod nos těm, kteří váhají, a ukažme jim, že je vakcína až tolik neohrožuje. Je to lepší než mluvit o represích, což je až pro krizovou situaci,“ uzavírá Michal Kunc.
Poslechněte si celou debatu. Na důvody, proč se lidé nechtějí očkovat, se ptá Karolína Koubová.
Související
-
Neočkovaní jsou černí pasažéři, nechtějí nést rizika. Spravedlivé je povinné očkování, tvrdí filozof
Zájem v Česku o očkování proti covidu-19 slábne. Měl by stát očkování přikázat? Anebo postihovat neočkované? Přemýšlí nad tím etik Jan Payne a filozof David Černý.
-
Povinné očkování zdravotníků? V sociálních službách není proočkovanost dostatečná, varuje odborářka
K Itálii a Francii se přidávají další země, které nařizují zdravotníkům a zaměstnancům v sociálních službách povinné očkování proti covidu-19. Bude mezi ně patřit i Česko?
-
Nechtějme, aby děti zachraňovaly počty očkovaných. Vakcína je pro ně riziková, tvrdí imunolog Thon
Je očkování dětí mezi 12 a 16 lety proti covidu-19 bezpečné? O přínosech a rizicích plošné vakcinace dětí hovoří lékaři Roman Prymula a Vojtěch Thon.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.