Válka na Ukrajině potrvá ještě osm deset let, možná víc, myslí si reportér Boháč

S tím, že by snad ukončil válku, případně mobilizaci, která odstartovala 1. dubna, politolog nepočítá. „To nehrozí. Protože to je doopravdy Putinův velký plán, ze kterého se už dost těžko stahuje.“

Čtěte také

Putinova slabina? Sedm z deseti podporovatelů války rozhodně nesouhlasí s novou mobilizací

„Myslím, že i díky válce (na Ukrajině) – ale mluvit můžeme už i o anexi Krymu a válce na Donbasu – se v ruské společnosti poskládaly poměrně vlivné proválečné skupiny, které na Putina tlačí, ať to neukončuje. A kdyby se náhodou chtěl stáhnout, bude na něj vyvíjen obrovský tlak a pak by se dala čekat i nějaká nestabilita,“ uvažuje Boháč v Osobnosti Plus.

„Od 1. dubna do poloviny června probíhá další tzv. draft. Je to příliv 150 tisíc nových lidí do armády, který se ale děje každé jaro i podzim. Jiní tu armádu zas budou opouštět. V Rusku také zároveň a na pozadí dlouhodobě probíhá mobilizace, o které toho moc nevíme.“

„Víme, že probíhá, máme nějaké informace, ale protože jde o vzdálené regiony, nikdo víc neví. Prakticky tato mobilizace neprobíhá ve velkých městech, jako je Moskva, případně Petrohrad, kde jsou lidé napojení na média, na politiku a na ty, kdo mají vliv,“ vysvětluje.

Vojáci z chudých regionů a válka 

To všechno podle Boháče neznamená, že by ruští vojáci snad nechtěli válčit.

„Tak to tam nefunguje. Když jsem se na Ukrajině bavil s vojáky, kteří odposlouchávají ruskou komunikaci, tak jejich odpověď byla, že do války jdou jako do práce, kterou musejí dělat. Navíc jim to vydělá dost peněz, často jsou to vojáci z chudých regionů, z Dagestánu, ze Severního Kavkazu, střední Asie, kde to znamená i nějakou kariéru. Tím se mohou dostat z chudoby a rodina na ně bude ještě pyšná.“

Čtěte také

Chci mír a jsem proti válce, znamená pro každého něco jiného. Vlastně je to boj o nálepku, míní Mazák ze STEM

„Dokud se to nedotkne velkých měst, může asi každý říkat, že je proti mobilizaci. Ale jen dokud se ho to netýká,“ dodává Boháč s tím, že si Putin dává velký pozor, aby se městům s mobilizací vyhýbal.

„Pak už to je soudek střelného prachu, u kterého tak úplně nevíte, jak to s ním dopadne. Hlavně u městské inteligence nebo střední třídy apod. Když ale verbuje v okrajových regionech, tak tam se nikdy nikdo nebouří,“ připomíná Boháč.

Na nějaké protesty proti mobilizaci i proti samotné válce je pak podle politologa příliš brzy.

„Až budeme v té válce osm deset let, tak se to může dotknout i velkých měst. Může se stát to, co jsme viděli ve válce v Afghánistánu, když se tam Sovětský svaz zasekl. Tehdy se domů několik let vraceli vojáci, kteří pak říkali, že ten boj nemá smysl.“

Ještě deset let?

Politolog se také domnívá, že možná se bude válčit i déle. „Rozhodně záleží na tom, kam se ta válka rozroste. V současné době ale bohužel nevidím variantu, jak to zkrátit. Protože Putin jasně deklaroval, že mu jde o získání celé Ukrajiny do svého područí.“

Čtěte také

I do Afghánistánu jsme nasypali mnohem víc peněz, než teď potřebuje Ukrajina, míní velvyslanec při NATO Landovský

„Můžeme se bavit o tom, že bude třeba nějaké příměří, které vydrží rok dva, ale ve výsledku Putin na ten Kyjev tak jako tak půjde. Alespoň podle toho, jak ho dlouhodobě sleduji. Pak je tu otázka, když se dostane do Kyjeva – v tu chvíli by se Rusko rozšířilo o tak obrovskou zemi –, co to udělá s náladami Rusů.“

„Mnoho z nich si totiž řekne: ,Tak, to jsme zvládli, přestože se nám všichni vysmívali. Ale my jsme si Ukrajinu podrobili. Kam půjdeme dál?‘ A pak se to může snadno týkat Pobaltí a dalších zemí.“

„Pokud doopravdy chceme mír, tak ten leží ve větší podpoře Ukrajiny v tom, ať to Rusko zastaví. Protože absolutně nevěřím – a jsem si téměř jistý –, že pokud by Ukrajina padla, nastane v Evropě mír. Naopak – Evropa se stane mnohem nebezpečnějším místem než dnes,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.