Putinova slabina? Sedm z deseti podporovatelů války rozhodně nesouhlasí s novou mobilizací

Putin vyšel z březnových prezidentských voleb jako vítěz se ziskem 87 procent hlasů, a to při nejvyšší zaznamenané volební účasti v postsovětské historii země.

Pouze těsná většina Putinových příznivců je pro setrvání ve válce na Ukrajině.

Podle většiny ukazatelů je stále populární. Průzkumy veřejného mínění provedené těsně před volbami mu přisuzovaly více než 80 procent. Někteří voliči se pravděpodobně bojí říct opak, ale pro autokrata je takový strach téměř stejně dobrý jako skutečná podpora.

Slábnoucí podpora války sama o sobě nedonutí Putina s válkou skončit.

Čtěte také

Putinova pohádka o ukrajinském „oknu“ pro teroristy z Krasnogorsku? Vždyť je to nesmysl, míní analytik Foltýn

Tak či onak, Rusové se otevřeným protestům obecně vyhýbají. To Kremlu pomáhá, aby mohl volební výsledek označovat za podporu Putina i jeho hlavní politiky, kterou je teď válka na Ukrajině.

Volební čísla ale nejsou spolehlivým ukazatelem podpory války ze strany obyvatelstva. Mnoho Rusů je skeptických k odhodlání Kremlu pokračovat ve dva roky trvajícím konfliktu.

Podpora války klesá

Prezidentova popularita je působivá, údaje z průzkumů pro Studii ruských voleb vedenou magazínem Foreign Affairs ale naznačují, že pouze těsná většina Putinových příznivců je pro setrvání na Ukrajině.

Čtěte také

Putin vyhraje volby nejpřesvědčivěji v historii, tvrdí ve své kampani jeho „protikandidát“ z ultranacionalistické strany

Mezi všemi ruskými voliči je podpora Putinovy války ještě slabší. V říjnu 2023 se jen 43 procent Rusů vyslovilo pro pokračování toho, co Kreml tehdy označoval jako „zvláštní vojenskou operaci“.

Na otázku, jak se k válce staví, zvolila třetina dotázaných odpověď: „Nepodporuji pokračování ruské speciální vojenské operace na Ukrajině,“ a téměř čtvrtina odmítla vyjádřit názor.

Tato čísla jsou známa i Kremlu, který provádí své vlastní průzkumy a nechává si dělat i nezávislá šetření. A protože je snazší vládnout jako populární autokrat než jako neoblíbený vůdce, Putin veřejné mínění pečlivě sleduje.

Čtěte také

Mezi běžnými Rusy stoupá touha po míru a nervozita z války. Putin je ale ve velmi dobré kondici, míní novinářka Procházková

Pro Ukrajinu a její spojence jsou to podle autorů dobré stejně jako špatné zprávy. Slábnoucí podpora války mezi ruskými občany sama o sobě nedonutí Putina ukončit invazi.

Vzhledem k rozsáhlému potlačování občanské společnosti a veřejného nesouhlasu může Kreml pokračovat ve vedení války i bez silné podpory obyvatel.

Nedostatek veřejné podpory by ale mohl věci zkomplikovat. Putin se bude muset více spoléhat na represe, aby předešel odporu. Chybějící společenský konsensus pro setrvání ve válce také ztěžuje nábor vojáků a udržení morálky obyvatelstva, a tím se zvyšují náklady na nákup veřejné podpory.

Přijde mobilizace?

V televizním projevu po teroristickém útoku na koncertní sál v Krasnogorsku Putin vyzval k jednotě a zároveň obvinil Ukrajinu z účasti na útoku.

Jeho výroky naznačují, že se Kreml bude snažit útok využít k posílení podpory agrese proti Ukrajině nebo zpřísnění zákonů proti terorismu, které by dále potlačily vnitřní nesouhlas. Vítězství ve volbách bylo pro Putina snadné, ale teď ho čekají obtížnější úkoly.

Čtěte také

Po útoku v Krasnogorsku asi přijde mobilizace, mluví se o obnovení trestu smrti, shrnuje historička Kolenovská

V nedávném průzkumu pro Studii ruských voleb se sedm z deseti respondentů, kteří podporují válku, vyslovilo proti nové mobilizaci.

V hypotetickém volebním scénáři klesla podpora kandidáta o čtvrtinu, pokud obhajoval zavedení plošné branné povinnosti, a to i mezi příznivci prezidenta. Z toho vyplývá, že existuje určitá mez, kam až Putin může zajít, aniž by vyvolal závažnější odpor ve společnosti.

To, že Kreml věnuje tolik energie na potlačení veškerých forem protiválečných aktivit, včetně těch banálních, naznačuje, že si je dobře vědomý nebezpečí, které taková nespokojenost představuje.

Nebezpečí, které ani drtivé volební vítězství nedokáže zakrýt, uzavírá čtveřice odborníků, která se podílela na Studii ruských voleb vedené americkým magazínem Foreign Affairs.

Víc si poslechněte ve Světě ve 20 minutách, připravily Alžběta Jurčová a Tea Veseláková.