Putin vyhraje volby nejpřesvědčivěji v historii, tvrdí ve své kampani jeho „protikandidát“ z ultranacionalistické strany
V březnových prezidentských volbách v Rusku jsou si kandidáti jistí jen jedním: S Vladimirem Putinem určitě prohrají. V celé zemi včetně okupovaných částí Ukrajiny, se už objevily jeho billboardy. Kritiku války je slyšet málokdy. A Putinovi zdánlivě vychází i předpoklad, že Rusko ustojí západní podporu Ukrajiny, která teď spíš vázne, píše americký deník Wall Street Journal.
Proč tedy Putinovi odpůrci vůbec kandidují, proč se volby pořádají? „Jde o princip,“ vysvětluje ruská politoložka z Carnegieho nadace Taťjana Stanovaja. Podle ní se chce ujistit, že ho lidé potřebují, a ukázat světu, jak velké podpoře se těší.
Rusové stáli v mrazech fronty, aby mohli podpisem podpořit kandidaturu protiválečného Borise Naděždina.
Navíc nemůže kandidovat každý. Putin vybudoval politický systém, který vytlačuje možné vážné soupeře, ale umožňuje kandidovat hrstce uchazečů, kteří udržují fasádu spravedlivých voleb a podporují Putina v otázkách, na kterých Kremlu záleží nejvíc.
Podpora Naděždina má v ruských podmínkách nejblíž k jakémusi protiválečnému protestu.
Putin proto potřebuje, aby se voleb v Rusku účastnila skupina stran schválených Kremlem, které dělají dojem, že jsou demokratické.
Opozice neví, co dělat
Zdá se, že ani povolená opozice netuší, co má vlastně dělat. Kandidáti schválených stran veřejně slíbili, že nebudou Putina kritizovat – jeden dokonce Putina podpořil a potom se kandidatury vzdal.
Čtěte také
A když koncem prosince režim zakázal kandidovat bývalé novinářce Jekatěrině Duncovové – kvůli údajným procedurálním chybám – požádala povolenou stranu Jabloko, aby mohla kandidovat za ni. Její předseda Grigorij Javlinskij ji odmítl s tím, že to nemá smysl.
Javlinskij je zkušený politik, který v 90. letech dohlížel na přechod Ruska k tržnímu hospodářství a třikrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. V telefonickém rozhovoru s americkým deníkem vysvětlil, že „tehdy byla možnost říkat důležité věci, ale ta už neexistuje a nikdy se nevrátí“.
Pro řadu „potěmkinovských“ kandidátů je ale účast ve volbách příležitost proslavit se. Demagog a nacionalista Vladimir Žirinovskij, který založil a až do své smrti v roce 2022 vedl Liberálně-demokratickou stranu Ruska, kandidoval dokonce šestkrát.
Čtěte také
Televizní moderátorka Xenija Sobčaková kandidovala v roce 2018, ale tak, že bránila jeho pověst a nabádala Rusy, aby ho „nedémonizovali“. Nakonec skončila na čtvrtém místě a byla obviňovaná, že ji Kreml do boje nastrčil.
Někteří schválení kandidáti se Putinovi postavili. Pavel Grudinin, zemědělský magnát nominovaný komunistickou stranou, získal v roce 2018 tak velkou podporu, že ho úřady v předvolební kampani diskreditovaly ve státní televizi i na internetu. Putin nakonec zvítězil s více než 77 procenty hlasů, Grudinin byl druhý s necelými 12 a Sobčaková dostala necelá dvě procenta.
V posledních dnech stáli Rusové v mrazech fronty, aby mohli podpisem podpořit kandidaturu protiválečného Borise Naděždina. Podle analytiků má podpora Naděždina v době, kdy může každý kritik invaze nebo armády skončit ve vězení, nejblíž k protiválečnému protestu. Politoložka Stanovaja zároveň zdůrazňuje, že Kreml nechce nic riskovat.
Čtěte také
Naděždin minulý týden odevzdal podpisovou listinu a ústřední volební komise mu 15 procent podpisů zrušila jako „vadných“, v pátek ho z voleb vyřadila úplně. Naděždin se chce odvolat až k Nejvyššímu soudu.
Duncovová si zas vždy dávala pozor na to, co říká. I dnes, kdy kandidovat nesmí, tvrdí, že protesty nemají smysl, odmítá se vyjádřit k Navalnému, zdůrazňuje, že nepatří k opozici a upozorňuje, že schválení kandidáti vědí, že jsou jen pěšáky ve hře.
O předvolební kampaň se pokouší jen Leonid Sluckij, předseda Žirinovského Liberálně-demokratické strany. Minulý týden projel zemi a odpovídal na otázky voličů o své platformě. Sluckij vyzývá k rychlému vítězství na Ukrajině, a podporuje tak válku víc než Putinova strana Jednotné Rusko.
Po své prosincové nominaci se do vysvětlování, proč kandiduje, poněkud zapletl. „Nevyzývám lidi, aby kandidovali proti Putinovi,“ prohlásil. „A prezident volby vyhraje nejpřesvědčivěji v historii,“ cituje ultranacionalistického Putinova soupeře Wall Street Journal.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Gita Zbavitelová a Helena Berková.
Související
-
Novinářka Procházková: Mezi běžnými Rusy stoupá touha po míru a nervozita z války
„Zdá se, že touha po míru – nechci říct odpor proti válce – roste,“ říká novinářka Deníku N Petra Procházková.
-
Lukašenko je bestiální člověk. Se svými kritiky někdy nakládá hůř než Putin, říká novinář Kundra
O „ztracených“ politických vězních nemá nikdo informace. „Nemáte vůbec kontrolu nad tím, jestli je těmto lidem třeba poskytována elementární lékařská péče.“
-
Rok 2024 a válka na Ukrajině: Jestli Západ selže, může Putin napadnout Polsko. To je v NATO
Jak bude pokračovat ruská agrese na Ukrajině? Ukrajina nemůže válku vyhrát bez leteckých a dalekonosných palebných zbraní, které jí mezinárodní partneři zatím nedodali.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.