Rok 2024 a válka na Ukrajině: Jestli Západ selže, může Putin napadnout Polsko. To je ale stejně jako my v NATO

Přesto ruské ztráty mnohokrát převyšují počty ukrajinských obětí. Kyjev důsledně odrážel ruské útoky na východě země a málem vypudil ruskou černomořskou flotilu ze Sevastopolu.

EU Kyjevu přispěla částkou 80 miliard eur, ale velkou část tvořila finanční pomoc.

Útoky ukrajinských dronů v nitru Ruska přenesly válku i k ruským občanům. Ukrajinská protivzdušná obrana dusila ruské letectvo. Celkově vzato Ukrajina dosáhla mnohem větších úspěchů, než většina pozorovatelů na začátku konfliktu čekala.

Biden a jeho poradci varují před rizikem 3. světové války. Proto Kyjev nedostal tu nejdůležitější pomoc.

Významnou roli v tom hrála podpora Západu. Spojené státy už Kyjevu poskytly pomoc v hodnotě více než 100 miliard dolarů. Záměrná politická rozhodnutí mu však odepřela některé zásadní schopnosti, které jsou k úspěchu na bojišti nezbytné.

Čtěte také

Zelenskyj v tísni. Klesající popularita a politické tlaky před druhou zimou války na Ukrajině

Příkladem jsou letouny F-16. Washington dokonce naléhal na spojence, aby je ani oni Kyjevu nedodávali.

Ukrajina proto musela používat drony a starší systémy protivzdušné obrany. Její letectvo, desetkrát méně početné než to ruské, tak nemůže na bojišti výrazně uspět, i když starší polské a slovenské stíhačky mu pomohly vyrovnat bojové ztráty.

Evropská unie Kyjevu přispěla částkou 80 miliard eur, ale velkou část tvořila finanční, a nikoli vojenská pomoc.

Pokud jde o jednotlivé členské země, v poměru k HDP výrazně převyšují příspěvky Polska, Finska, pobaltských států a Norska, které mají společnou hranici s Ruskem. Bohatší státy jako Německo, Francie nebo Itálie přispěly méně. Ukrajinu zkrátka odhodlaněji podporovaly země, které ruská agrese ohrožuje nejvíc.

Tři obavy Západu

Opatrný přístup Západu k podpoře Ukrajiny jde vysvětlit třemi nejvážnějšími obavami. Někteří západní politici se obávají, že by mohli poskytováním zbraní a vojenských schopností Ukrajině vyprovokovat Putina k jaderné válce.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Rusko nesmí vyhrát a Ukrajina nesmí prohrát?

Rovněž panují obavy, že přesvědčivá porážka Ruska by vedla k Putinovu svržení a následoval by chaos. Třetím faktorem je přesvědčení, že Rusko musí zůstat důležitým hráčem mezinárodního systému, což by porážka na Ukrajině mohla zpochybnit.

Možnost, že by Rusko použilo jaderné zbraně, však řada expertů odmítá, včetně ředitele americké CIA. Porážka na Ukrajině a změna ruského režimu by ruskou moc v blízkém i střednědobém horizontu nepochybně oslabily.

Od Ruské federace by se mohly odtrhnout některé její části s neruskou většinou, jako Čečensko, Dagestán, Tatarstán nebo Severní Osetie.

Čtěte také

Libor Dvořák: Gruzie mezi Ruskem a Západem

Jádro ruského státu s jadernými zbraněmi a obrovskými energetickými, zemědělskými a nerostnými zdroji by však zůstalo neporušené a životaschopné a mělo by jasné pohnutky jednat v souladu s mezinárodními normami a pravidly, soudí autor analýzy.

Za podporu zachování Ukrajiny jako samostatného státu si zasluhuje uznání Bidenova vláda. Cílem její politiky však není usnadnit ukrajinské vítězství. Prezident a jeho poradci varují před rizikem třetí světové války, a právě proto Kyjevu neposkytují tu nejdůležitější pomoc. Tím se většinou řídí i evropské velmoci.

Je ale paradoxní, že politika, která chce zabránit ruskému vítězství a zároveň odpírat Ukrajině nástroje potřebné k tomu jejímu, zvyšuje pravděpodobnost, že v Evropě vypukne ještě nebezpečnější konflikt.

Mezinárodní podpora bude slábnout

Jak bude válka pokračovat, mezinárodní podpora Ukrajině bude nevyhnutelně slábnout. Její armáda i společnost jsou mnohem menší než ruské, a nemohou tak velkou válku vydržet donekonečna.

Čtěte také

Jan Jůn: Vydrží Britům silná podpora Ukrajiny i přes stále bolestivější hospodářskou krizi?

Ukrajinská morálka i odhodlání časem zeslábnou. Rusko má sice obrovské ztráty, ale také více zdrojů. S podporou Číny a dalších autokratických režimů může ruská agrese na Ukrajině pokračovat ještě řadu let.

Jestli se dosavadní dynamika války v roce 2024 nezmění, uvízne konflikt na mrtvém bodě jako v Gruzii a Moldavsku, ovšem ruské síly budou okupovat svrchované území sousedního státu v mnohem větším a nebezpečnějším měřítku.

Přestávky v bojích by Rusko jistě využilo k přezbrojení a novému výcviku vojáků a Putinovy imperiální ambice by začaly hledat další oběť.

Jestli Západ na Ukrajině selže, mohou se Putinovým cílem stát pobaltské země nebo Polsko, a pak budou muset svým partnerům v NATO přijít na pomoc Spojené státy.

Čtěte také

Putin čeká na výsledky amerických voleb a přepnul na válečnou ekonomiku. Válku ale nevyhrává

Naopak úspěch Ukrajiny v novém roce by měl dalekosáhlý pozitivní dopad na evropskou bezpečnost a mezinárodní stabilitu.

Odradil by agresivní autoritářské režimy jako Čína nebo Írán, zlepšil by celosvětovou potravinovou bezpečnost a Putin by nejspíš padl, což by vylepšilo vyhlídky na kvalitnější vztahy Ruska se Západem a stabilnější mezinárodní rovnováhu, soudí Richard Hooker.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.