Rok 2024 a válka na Ukrajině: Jestli Západ selže, může Putin napadnout Polsko. To je ale stejně jako my v NATO
Jak bude pokračovat ruská agrese na Ukrajině? Nedávné střízlivé hodnocení vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného vyvolalo určité rozčarování těch, kdo čekali rozhodující průlom během loňské protiofenzívy. Ukrajina nemůže válku vyhrát bez leteckých a dalekonosných palebných zbraní, které jí mezinárodní partneři zatím nedodali, soudí analytik amerického politologického institutu Atlantic Council Richard Hooker.
Přesto ruské ztráty mnohokrát převyšují počty ukrajinských obětí. Kyjev důsledně odrážel ruské útoky na východě země a málem vypudil ruskou černomořskou flotilu ze Sevastopolu.
EU Kyjevu přispěla částkou 80 miliard eur, ale velkou část tvořila finanční pomoc.
Útoky ukrajinských dronů v nitru Ruska přenesly válku i k ruským občanům. Ukrajinská protivzdušná obrana dusila ruské letectvo. Celkově vzato Ukrajina dosáhla mnohem větších úspěchů, než většina pozorovatelů na začátku konfliktu čekala.
Biden a jeho poradci varují před rizikem 3. světové války. Proto Kyjev nedostal tu nejdůležitější pomoc.
Významnou roli v tom hrála podpora Západu. Spojené státy už Kyjevu poskytly pomoc v hodnotě více než 100 miliard dolarů. Záměrná politická rozhodnutí mu však odepřela některé zásadní schopnosti, které jsou k úspěchu na bojišti nezbytné.
Čtěte také
Příkladem jsou letouny F-16. Washington dokonce naléhal na spojence, aby je ani oni Kyjevu nedodávali.
Ukrajina proto musela používat drony a starší systémy protivzdušné obrany. Její letectvo, desetkrát méně početné než to ruské, tak nemůže na bojišti výrazně uspět, i když starší polské a slovenské stíhačky mu pomohly vyrovnat bojové ztráty.
Evropská unie Kyjevu přispěla částkou 80 miliard eur, ale velkou část tvořila finanční, a nikoli vojenská pomoc.
Pokud jde o jednotlivé členské země, v poměru k HDP výrazně převyšují příspěvky Polska, Finska, pobaltských států a Norska, které mají společnou hranici s Ruskem. Bohatší státy jako Německo, Francie nebo Itálie přispěly méně. Ukrajinu zkrátka odhodlaněji podporovaly země, které ruská agrese ohrožuje nejvíc.
Tři obavy Západu
Opatrný přístup Západu k podpoře Ukrajiny jde vysvětlit třemi nejvážnějšími obavami. Někteří západní politici se obávají, že by mohli poskytováním zbraní a vojenských schopností Ukrajině vyprovokovat Putina k jaderné válce.
Čtěte také
Rovněž panují obavy, že přesvědčivá porážka Ruska by vedla k Putinovu svržení a následoval by chaos. Třetím faktorem je přesvědčení, že Rusko musí zůstat důležitým hráčem mezinárodního systému, což by porážka na Ukrajině mohla zpochybnit.
Možnost, že by Rusko použilo jaderné zbraně, však řada expertů odmítá, včetně ředitele americké CIA. Porážka na Ukrajině a změna ruského režimu by ruskou moc v blízkém i střednědobém horizontu nepochybně oslabily.
Od Ruské federace by se mohly odtrhnout některé její části s neruskou většinou, jako Čečensko, Dagestán, Tatarstán nebo Severní Osetie.
Čtěte také
Jádro ruského státu s jadernými zbraněmi a obrovskými energetickými, zemědělskými a nerostnými zdroji by však zůstalo neporušené a životaschopné a mělo by jasné pohnutky jednat v souladu s mezinárodními normami a pravidly, soudí autor analýzy.
Za podporu zachování Ukrajiny jako samostatného státu si zasluhuje uznání Bidenova vláda. Cílem její politiky však není usnadnit ukrajinské vítězství. Prezident a jeho poradci varují před rizikem třetí světové války, a právě proto Kyjevu neposkytují tu nejdůležitější pomoc. Tím se většinou řídí i evropské velmoci.
Je ale paradoxní, že politika, která chce zabránit ruskému vítězství a zároveň odpírat Ukrajině nástroje potřebné k tomu jejímu, zvyšuje pravděpodobnost, že v Evropě vypukne ještě nebezpečnější konflikt.
Mezinárodní podpora bude slábnout
Jak bude válka pokračovat, mezinárodní podpora Ukrajině bude nevyhnutelně slábnout. Její armáda i společnost jsou mnohem menší než ruské, a nemohou tak velkou válku vydržet donekonečna.
Čtěte také
Ukrajinská morálka i odhodlání časem zeslábnou. Rusko má sice obrovské ztráty, ale také více zdrojů. S podporou Číny a dalších autokratických režimů může ruská agrese na Ukrajině pokračovat ještě řadu let.
Jestli se dosavadní dynamika války v roce 2024 nezmění, uvízne konflikt na mrtvém bodě jako v Gruzii a Moldavsku, ovšem ruské síly budou okupovat svrchované území sousedního státu v mnohem větším a nebezpečnějším měřítku.
Přestávky v bojích by Rusko jistě využilo k přezbrojení a novému výcviku vojáků a Putinovy imperiální ambice by začaly hledat další oběť.
Jestli Západ na Ukrajině selže, mohou se Putinovým cílem stát pobaltské země nebo Polsko, a pak budou muset svým partnerům v NATO přijít na pomoc Spojené státy.
Čtěte také
Naopak úspěch Ukrajiny v novém roce by měl dalekosáhlý pozitivní dopad na evropskou bezpečnost a mezinárodní stabilitu.
Odradil by agresivní autoritářské režimy jako Čína nebo Írán, zlepšil by celosvětovou potravinovou bezpečnost a Putin by nejspíš padl, což by vylepšilo vyhlídky na kvalitnější vztahy Ruska se Západem a stabilnější mezinárodní rovnováhu, soudí Richard Hooker.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.
Související
-
Putin dělá z Ruska Severní Koreu. Musíme nádor zlikvidovat, než metastazuje, říká analytik Votápek
Setkání severokorejského a ruského diktátora hodnotí bývalý český generální konzul v Petrohradu a zahraničně-politický analytik Vladimír Votápek jako slabost ruské strany.
-
Putin vyhlásil boj proti transsexuálům. Rodiče je teď vyhazují na ulici nebo i znásilňují
Rusko je svědkem stále tvrdších opatření proti zranitelným skupinám obyvatel. Sílící nenávist si všímá i americký deník The Washington Post.
-
Rande diktátorů. Jaké kšefty řešil Putin s Kimem nad krabími pelmeni?
Kachna, krab a jaderné zbraně. Obědové menu diktátorů Putina a Kima. Je další bližší spolupráce těchto dvou bezpečnostní hrozbou pro svět?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.