Adam Černý: Švédsko a Finsko dostal do NATO Putin
Ruský prezident chtěl obsadit Ukrajinu během třídenní speciální vojenské operace. Tažení se už protáhlo na více než dva roky a napadená země, i když mnohdy horko těžko, nadále odolává. Nejnověji si může Vladimir Putin probrat pojem „nezamýšlené důsledky“, když sleduje, jak se počet členů Severoatlantické aliance rozšířil na dvaatřicet, když se k ní připojily dvě dlouho tradičně neutrální země, nejdříve Finsko a nyní Švédsko.
V prvním případě bylo opuštění neutrality jaksi nasnadě, protože představovala variantu vnucenou Sovětským svazem po druhé světové válce, spojenou s pachutí finlandizace, která se projevovala například tím, že při výběru ministrů do vlády v Helsinkách se braly ohledy na možné výhrady z Kremlu.
Čtěte také
Tento nepohodlný stav byl jedním ze zásadních důvodů, proč Finsko po pádu železné opony v roce 1989 zamířilo do Evropské unie, protože účast ve společenství západních demokracií bralo jako nepřímou záruku vlastní bezpečnosti.
Po otevřené agresi Ruska vůči Ukrajině z února 2024, která ukázala, že vládce v Kremlu je ochoten a schopen brutálně porušit základy mezinárodního práva, bylo Finsku zřejmé, že nepřímé bezpečnostní garance musí vystřídat účast v Severoatlantické alianci. Jak silný impuls ke změně uvažování představovalo napadení Ukrajiny, je vidět na Švédsku, které se kvůli tomu rozhodlo opustit koncept neutrality kultivovaný přes dvě století.
Mapa Baltského moře
I když o definitivní obrat se postaral prezident Putin, kroky k němu byly patrné již dříve. Švédsko se v minulých letech podílelo na řadě vojenských cvičení aliance v rámci projektu Partnerství pro mír.
Čtěte také
Členství v NATO však představuje kvalitativní změnu pro nové členy i pro alianci jako celek. Přibyla k ní dvojice dosud neutrálních zemí, které si na svou obranu po desetiletí budovaly moderní a silné armády.
Stačí se podívat na Švédsko, které je sice počtem obyvatel srovnatelné s Českem, ale které nyní disponuje mimo jiné takřka stovkou bojových letadel, více než stovkou tanků a čtyřmi ponorkami speciálně konstruovanými pro použití v relativně mělkých a leckdy málo průhledných vodách Baltského moře.
Armáda Finska, které má přes pět milionů obyvatel, je nejen moderně vyzbrojená, ale navíc se může spolehnout i na početné, rychle mobilizovatelné zálohy.
Význam nynějšího rozšíření NATO a jeho dopad, který si Vladimir Putin, když před dvěma lety spouštěl svou speciální vojenskou operaci proti Ukrajině, asi ani nedokázal představit, nejlépe vynikne při pohledu na mapu Baltského moře, které je od nynějška z ruského pohledu obklopeno výhradně členy Severoatlantické aliance.
Pokud vládci Kremlu tento pohled není příjemný, může za to poděkovat jen a jen sobě. Z pohledu Západu by se dalo ironicky dodat, že se mu podařil strategický majstrštyk.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
