Valerian Alexandrovič Zorin, Stalinův soudruh v Praze

15. únor 2018
Sovětský velvyslanec v ČSR Valerian Alexandrovič Zorin navštívil prezidenta republiky Edvarda Beneše na Pražském hradě před odjezdem z republiky, prosinec 1947

Jednou z důležitých osobností československých událostí v únoru 1948 byl sovětský náměstek ministra zahraničních věcí Valerian Zorin (1902 – 1986). Jeho role v průběhu komunistického převratu není dodnes zcela vyjasněna.

Arogantní správce gubernie

Zorin vystoupal do nejvyšších pater sovětské diplomacie netypickou cestou: coby učitel tělocviku se začal ve dvacátých letech angažovat v komsomolu a byl posílán do levicových mládežnických organizací po Evropě. Procestoval Německo, Rakousko, Švýcarsko a Československo.

Moskevská diplomacie, vysílená zatýkáním a popravami z období Stalinova teroru, potřebovala na počátku čtyřicátých let nové kádry – a mladí lidé Zorinova typu se na podobnou práci hodili. Na ministerstvo zahraničních věcí nastoupil Zorin 5. června 1941. Už zanedlouho byl vedoucím oddělení, které mělo na starosti Polsko a Československo, podílel se na přípravě československo-sovětské smlouvy v roce 1943 a v březnu 1945 byl jmenován velvyslancem v Československu.


Úlohu Valeriana Zorina v Praze v únoru 1948 se pokouší zhodnotit historik Jan Adamec v dalším pořadu z cyklu Portréty.

Když se v květnu 1945 přesouval Edvard Beneš z prozatímního sídla vlády v Košicích do Prahy, hned za jeho vozem jelo auto sovětského velvyslance. Diplomat Václav Vaško, který kolonu vládních vozů viděl, si poznamenal, že Zorin se choval jako arogantní správce gubernie. Ostatně právě tak si počínal po celé více než dva roky, kdy v Praze zastupoval Sovětský svaz. Na podzim 1947 byl povolán zpět do Moskvy, kde se stal náměstkem ministra zahraničních věcí.

Gottwald Moskvu o Zorina nežádal

Zásadní roli sehrál Zorin znovu o pár týdnů později. Jeho letadlo přistálo v Ruzyni nečekaně 19. února 1948 ráno. Československo za sebou mělo dva dny vládní krize a oficiálně sdělenému důvodu Zorinovy návštěvy – kontrola dodávek sovětského obilí – nikdo nevěřil.

Článek z Rudého práva o příletu Valeriana Zorina

Historikové se dodnes neshodují, jak Zorin do vládní krize zasahoval. „Okázalý zásah Zorina ztěžuje naší situaci,“ zapsal si ministr zahraničního obchodu, národní socialista Hubert Ripka; jeden z těch, kteří podali demisi. Něco podobného si myslí i část historiků, kteří tvrdí, že Gottwald o vyslání Zorina nežádal a z jeho přítomnosti v Praze byl rozladěný.

Věřil, že situaci zvládne sám a že naopak nečekaná přítomnost sovětského diplomata by mohla část váhající veřejnosti zbytečně vystrašit. Historik Igor Lukeš v této souvislosti trefně napsal, že „Zorinův příjezd měl stejný účinek, jako kdyby za Prahou přistála sovětská výsadková divize“.

Nejprve k Masarykovi

Mnoho detailů o Zorinově návštěvě v Praze neznáme. Hned z letiště zamířil za Janem Masarykem (kterého předtím dlouhá léta při jednáních na pražském ministerstvu zahraničí ostentativně přehlížel a raději chodil za komunistickým státním tajemníkem Clementisem) a od něj za sociálním demokratem Václavem Majerem, ministrem výživy.

Sověti si dobře spočítali, že důležité je, aby demisi nepodala více než polovina ministrů. Důležitý byl postoj Masaryka (demisi nakonec nepodal) a sociálních demokratů, zejména těch pravicověji naladěných – proto zastrašovací návštěva u Majera. Podle historiků se potom Zorin „nehnul od Gottwalda“ a o jeho chování referoval do Moskvy.

Co přesně se mezi Zorinem, Gottwaldem a Moskvou odehrálo, není jasné; z některých pramenů vyplývá, že Gottwald žádal od Moskvy určitá gesta, která by potvrdila, že Moskva změny v Praze podporuje. Nakonec ale zřejmě Moskva rozhodla, že Gottwald situaci zvládá a žádných dalších opatření není třeba. Zorin 23. února z Prahy odletěl.

Zdeněk Fierlinger, Jan Masaryk a Valerian Zorin na letišti před Zorinovým odletem v únoru 1948

O raketách nevěděl

V Zorinově kariéře bylo ale Československo jen epizodou. V letech 1955 až 1956 byl prvním velvyslancem SSSR ve Spolkové republice Německo, mezi roky 1965 až 1971 zastával post velvyslance ve Francii.

Mezitím (1947 až 1955 a poté 1956 až 1965) byl náměstkem ministra zahraničních věcí SSSR a v dalších obdobích (1952 až 1953 a znovu 1960 až 1962) sovětským zástupcem v Radě bezpečnosti OSN. Byl jím i v době Kubánská krize, kdy se kvůli rozhodnutí Sovětského svazu umístit své rakety na Kubě dostal svět na pokraj dalšího válečného konfliktu.

Zorin nebyl o rozmisťování raket na Kubě informován, a když mu americký velvyslanec u OSN Stevenson ukázal před plným sálem americké letecké snímky raketových základen na Kubě, dostal se do mimořádně trapné situace. Po roce 1971 byl Zorin sovětským velvyslancem se zvláštními úkoly, účastnil se například konference v Helsinkách a připravoval sovětské podklady pro její závěrečný akt.

Spustit audio
autor: David Hertl