To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává. Na první proces s VONSem v roce 1979 vzpomínají děti odsouzených

22. říjen 2020

Největší audioportál na českém internetu

Jan Bednář s maminkou Otkou Bednářovou | Foto: Silvie Ulrichová, Český rozhlas

Na historicky první soudní proces s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných v říjnu roku 1979 vzpomínají děti tehdy odsouzených, Monika Diensbierová, Marek Benda a Jan Bednář, hostem ve studiu je historik Michal Stehlík. Připravila Ivana Denčevová.

To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává… To je začátek písně Mejly Hlavsy, a tak i začíná repríza pořadu Historie Plus, který se vrací k událostem z 21. a 22. října 1979.

Účinkuje: historik Michal Stehlík
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Premiéra: 19. 9. 2015

Právě tehdy probíhal soud s některými z představitelů a aktérů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Z původních 11 zatčených jich bylo šest souzeno. Pět z nich odcházelo ze soudní síně rovnou do vězení. 

Na místě, kde soud probíhal, se sešli někteří z „dětí“ tehdejších odsouzených, tehdy 16letá Monika Arkai-Dienstbierová, 11letý Marek Benda a tehdy už dospělý 26letý muž Jan Bednář. Také oni patřili k „odsouzeným, protože soudní rozsudky postihly nejen obviněné, ale celé jejich rodiny. 

Vzpomínky tří „dětí“

Co se v jejich životech dělo? Jaké důsledky z toho, že se ocitli v rodině kriminálníka, vznikaly? Otázky, na které uslyšíte odpovědi v pořadu Historie Plus (z roku 2015).

Archiv rodiny Bendových

Co ale soudu předcházelo? Po prvních letech normalizace, která znamenala „pouhé“ sociální vyčlenění těch, kteří s komunistickým režimem a normalizací nesouhlasili, jak v pořadu říká historik Michal Stehlík, přišel přelom v podobě proslulé Helsinské konference. Tam se mimo jiné dohodlo na ochraně lidských práv. 

A právě to bylo impulsem pro vznik Charty 77. Její signatáři se nezalekli ani šikany, ani perzekucí. Naopak chtěli, aby právě tento závazek komunistické Československo dodržovalo. 

Čtěte také

Ale co chtít po totalitním státu, který s lehkým svědomím podepsal ledacos, k lecčemu se zavázal, včetně vlastních zákonů, ale s plněním si žádné velké starosti nedělal? 

Tehdy to byl jen krůček od snahy chartistů o dialog. Vyžadovali jen to, aby se dodržovaly alespoň základní principy. Právě proto vznikl v roce 1978 Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). 

Soud s VONSem

Krátce poté ale došlo ke kriminalizování a také k proslulému soudu hlavních představitelů VONSu. Odsouzeni do vězení byli: Petr Uhl, Jiří Dienstbier, Václav Benda, Václav Havel, Otta Bednářová. Dana Němcová dostala trest podmíněný. 

Čtěte také

Pokud si budeme klást otázku po motivech těch, kteří ve prospěch nespravedlivě souzených pracovali, tak odpovědí nám může být text ze závěrečné řeči, který pronesla Otta Bednářová. 

„Poznala jsem při neveřejných soudních rehabilitacích v 60. letech, jak svědci odvolávali svá svědectví a soudci litovali svých rozsudků z 50. let. (...) A dodnes mne trápí svědomí, že jsem tehdy mlčela. (...) Slíbila jsem si tehdy, že už nebudu nikdy lhostejně přihlížet nespravedlnostem, i kdybych za to měla zaplatit jakoukoliv cenu.“ 

Kamila Bendová

Celý pořad Historie Plus, který jsme vysílali v roce 2015, si poslechněte v audiozáznamu.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.