Tenkrát v ČSSR: „Polívčička byla, prosím?“ aneb Husákovy děti a gastrobyznys za socialismu
Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!
Dramaturgie: Jakub Horáček
Technicky spolupracovali: Jitka Procházková a Ondřej Novák
Nejen tuto záhadu, ale i fungování socialistického gastrobyznysu se v úvodním dílu seriálu Tentokrát v Československu pokusí vysvětlit dvě Husákovy děti, které si na tuto dobu také pamatují.
Autorka pořadu Veronika Kindlová a historik Jakub Rákosník. Na pomoc si vezmou jednak ukázky z rozhlasového archivu, hlavně ale vzpomínky pamětníka, bývalého číšníka z dejvického podniku Růžový kavalír, který vysvětlí termíny jako „dokup“ nebo „šábo“.
Čtěte také
Také mimo jiné prozradí, co s nelegálně vydělanými penězi, které v průměru desetinásobně převyšovaly běžné příjmy, tehdejší číšníci dělali.
Debata se stočí i běžnému fungování pohostinství. Historik Jakub Rákosník popíše, co znamenaly skupiny, do kterých se restaurace dělily, a také připomene, kdo restaurační zařízení zřizoval.
Řeč bude samozřejmě také o tom, proč režim s šedou ekonomikou, kterou vedle oficiálního provozu zaměstnanci v pohostinství vytvářeli, a značně si tak „mastili kapsy“, téměř nic nedělal. Poslouchejte v řadě Historie Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
