Jak jsme trávili léto za socialismu? Na rekreacích ROH i pionýrských táborech

Dovolená u moře v NDR
Dovolená u moře v NDR

„Máme tu léto, léto v době této. Touží každý z nás, když propukne léto, je to v nás,“ zpívá Václav Neckář v titulní písničce k filmu Leť, ptáku, leť z roku 1978. Písničku jsme použili i v letním vydání Archivu Plus, protože právě obraz léta v dobách minulých tak, jak se dochoval v rozhlasovém archivu, je jeho tématem.

Bránou borců do léta

Léto jsou především prázdniny, a těch by nebylo bez konce školního roku. Je zajímavé, jak málo se rozhlasové zpravodajství v období socialismu tomuto – školáky a učiteli tolik očekávanému – období věnovalo. Konec školního roku se zmiňoval většinou jen v souvislosti se dvěma událostmi. Tou první bylo setkání nejlepších žáků a studentů s čelními představiteli strany a vlády na Pražském hradě, druhou konec akademického roku na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Reportáže z obou akcí mají pro dnešního posluchače se smyslem pro humor jisté kouzlo.

V letech zakončených pětkou nebo nulou nesměly ve zpravodajství z posledních dnů školního roku chybět informace ze spartakiády. Nejmasovější sportovní akce své doby nejen u nás, ale pravděpodobně na celém světě, se totiž konala jednou za pět let. Spartakiáda leckdy zabrala bezmála celou půlhodinovou hlavní zpravodajskou relaci. Vysílaly se rozhovory se cvičenci a diváky, reakce významných politických činitelů, a také reportáže z jednotlivých cvičení.

Zaujme zejména cvičení vojáků. Extatické komentáře, jak se tisíce opálených vojáků v trenýrkách řítí ze strahovské Brány borců, aby během několika málo vteřin stáli připraveni na značkách, mají velký potenciál dnešního posluchače pobavit.

Do hotelu jen s cestovkou

Zpráv a reportáží o létu, prázdninách a jejich trávení je v rozhlasovém archivu řada. Mezi nejzajímavější patří kritická reportáž z roku 1981. Věnuje se tomu, že v socialistickém Československu prakticky není možné se přes léto soukromě ubytovat v nějakém hotelu. Tedy ne přes cestovní kancelář nebo v rámci rekreace ROH. Odůvodnění může zejména dnešnímu mladému posluchači znít podivně.

Na dovolenou jsme jezdili i do kempů a k vodě

Příčinou bylo centrálně plánované hospodářství. Každé ubytovací zařízení muselo po celý rok plnit plán. Podle něj bylo nutné zaplnit ubytovací kapacitu nejen v létě, ale i mimo sezónu. Proto hotely uzavíraly smlouvy s cestovními kancelářemi, které si zabraly celou kapacitu na léto a v zimě pak v hotelech pořádaly školení a konference, jejichž účastníci zaplnili celý hotel. Plán tak byl hladce splněn.

Nejoblíbenější současné formy prázdninového ubytování, malé penziony, jejichž majitelé si mimo sezónu, kdy nemají plno, vydělávají něčím jiným, tehdy neexistovaly. Stejně jako ubytování v soukromí, které bylo tehdy možné jen za určitých omezených podmínek. Dnešnímu člověku zůstává rozum stát, když v dobové reportáži slyší, že o ubytování například u Máchova jezera je obrovský zájem, ale o nové ubytovací kapacity tu nikdo nestojí. U jezera by totiž pak bylo moc lidí a centrálně plánované zásobování místních obchodů by na to nestačilo.

A co děti? Měly si kde hrát?

Rozhlasový archiv uchovává také reportáže z rekreací ROH, z kempů, které byly spolu s chatami a chalupami nejčastějšími místy trávení dovolené, bez zajímavosti nejsou ani rozhovory s pracovníky cestovních kanceláří, jež připomenou například fronty na zájezdy, a to nejen na ty do zahraničí.

Zleva: Lubomír Štrougal, Leonid Iljič Brežněv a Gustáv Husák s pionýry

Letní Archiv Plus se zastaví také u dětí. Připomene tábory a skutečnost, že i za socialismu existovalo něco jako dnes tolik oblíbené příměstské tábory. V archivu se dochoval pořad z počátku 80. let mapující program, který školy a domy pionýrů nabízejí dětem, jež jsou o prázdninách ve městě.

Většinou šlo o celodenní pobyty někde v přírodě za městem, kde se dětem věnovali pracovníci školních družin nebo domů pionýrů. Na závěr letního Archivu Plus si můžete poslechnout 38 let starou předpověď počasí na první červencový den.

Spustit audio

Související