Socialistické Velikonoce – bez náboženství a s důrazem na budování
Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství. (Vysíláme v repríze.)
Možná si také pamatujete na velký nástěnný kalendář s obrázky Josefa Lady, který vyšel ve druhé polovině 80. let. V kalendáři byl použit cyklus Dvanáct měsíců, který Josef Lada vytvořil v roce 1941 – ovšem poupravený. Veškeré náboženské motivy byly odstraněny.
Místo obrázků svatých obrázky květin, místo vánočních jesliček krmítko s ptáčky a tam, kde Lada původně namaloval zvony odlétající na Zelený čtvrtek do Říma, byly v kalendáři jen mraky. Vědecký komunismus prostě náboženství a jeho projevy potíral do posledních chvil své existence. Dobře patrné je to i z rozhlasového vysílání v dobách socialismu během Velikonoc, tedy nejvýznamnějších křesťanských svátků.
Socialistická koleda je tak nějak radostnější
Stran křesťanského rozměru Velikonoc a jejich slavení československými křesťany socialistický rozhlas pochopitelně zachovával přísné mlčení. Pokud už se o smyslu Velikonoc v rozhlase mluvilo, pak pouze jako o oslavách příchodu jara. Ohledně lidových zvyků, zmiňovaly se jen ty světské, tedy zejména chození s pomlázkou.
Ovšem ani u koledy si rozhlas neodpustil ideologický výklad. Pomlázka za socialismu je prý mnohem radostnější než dříve, kdy bylo pro vesnické děti příležitostí vykoledovat si na zazobaných sedlácích trochu jídla. Ani velikonoční vejce neuniklo socialistické optice. Pro rozhlasové komentátory se nejednou stalo záminkou pro vypočítávání úspěchů československého drůbežářství.
Výlet do jarní přírody
Mnohem častěji než zprávy o lidových tradicích se ve vysílání objevovaly informace o tom, jak lidé v rámci velikonočních svátků pořádají výlety do probouzející se přírody. Krajští zpravodajové pravidelně reportovali o počtech návštěvníků na oblíbených turistických cílech.
V souvislosti s tím se také často mluvilo o zahraničních návštěvnících, kteří během Velikonoc zamířili do Československa. Posluchači se mohli dozvědět, že republiku navštívili lidé ze všech zemí Evropy, všichni si pochvalují úroveň našich služeb, obdivují lidové zvyky, nakupují lacino luxusní zboží a na hranicích projíždějí hladce a bez čekání.
Velikonoční nadílka umakartu
Pochopitelně ani o svátcích jara se za socialismu nezapomínalo budovat. Pokud bychom si udělali statistiku, během Velikonoc bylo v tehdejším rozhlasovém zpravodajství mnohem více zpráv o práci než o Velikonocích samotných.
Rozhlas pravidelně informoval o továrnách, kde se během svátků překonával plán. Zprávy, ve kterých se říkalo například to, že: „Bohatou velikonoční nadílku připravily Východočeské chemické závody v Pardubicích, když vyrobily dvacet kilometrů čtverečních umakartu,“ byly pevnou součástí svátečních zpravodajských relací.
Pokrokový Západ jde s námi
Tématem, které nechybělo bez výjimky v žádné z velikonočních zpravodajských relací, byly velikonoční mírové pochody v západních zemích. Ty pořádaly a dodnes ještě pořádají především levicové organizace a bývají zaměřeny zejména proti válkám a zbrojení. Pro komunisty byly velice vítanou ideologickou municí. Mohli tak ukázat, že i na Západě je dost pokrokových lidí, kteří stejně jako SSSR a jeho satelity bojují za mír.
Související
-
Teprve marxismus dal Vánocům náplň!
Havíři, železničáři, valcíři – to byli skuteční hrdinové socialistických Vánoc. Rozhlas o nich vysílal na Štědrý den rok co rok. Svědectví o tom nabízejí Rozhlasové noviny.
-
Proč měly socialistické ženy lepší sex než ty na Západě? Bez...
Navzdory všem možným výhradám vůči komunismu, pomohl tento režim ve východní Evropě emancipovat ženy a vedl k tomu, že měly lepší sex. Soudí tak alespoň profesorka ...
-
Drazí spoluobčané, soudružky a soudruzi, přátelé!
Zatímco američtí prezidenti mají Zprávu o stavu Unie, ti naši mají vánoční nebo novoroční projev. Tradiční zdravici, kterou shrnují uplynulý rok a vyhlížejí do toho nového.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.