Poválečná mládež: schůze, to byla tehdy radost
Mládež poválečného desetiletí, to byly zkratky svazů mládeže SČM a ČSM i nadšení dílem spontánní, dílem konjunkturální. A leckdy nepochopitelné.
Ihned po válce, a někde i před jejím koncem, začaly na našem území a podle sovětského modelu vznikat zárodky „jednotné“ mládežnické organizace. V období třetí republiky tu kromě těch dominantních existovala i řada menších a sjednocovací proces nebyl úplně jednoduchý.
Ovšem po Vítězném únoru vzniká v roce 1949 opravdu jednotná totalitní mládežnická organizace – Československý svaz mládeže (ČSM), do něhož byly sloučeny čtyři regionální a do té doby vedle sebe působící svazy - český (SČM), slovenský, polský a karpatský. Žádné další mládežnické organizace nebyly povoleny.
Doba těsně poválečná v sobě spojovala nadšení nad koncem války a nacistické okupace a spontánní i kalkulovaný obdiv k novému sovětskému vzoru, to vše s až neuvěřitelným množstvím emocí. Z bezprostředně poválečných akcí jsme čerpali z manifestace SČM na Staroměstském náměstí v srpnu 1945 a z manifestační akce SČM v pražské Lucerně nazvané Pro silné letectví v září téhož roku.
Na obou mluvil tehdejší předseda SČM Koutný, z jehož projevů jsme vybrali dvě ukázky. Je velmi zajímavé slyšet, jak tehdy hovořil profesionální mládežník. Společným rysem obou akcí, a možná i širším dobovým územ, byly slavnostní sliby na závěr té které akce. V našem pořadu je rovněž uslyšíte. Z první akce jsme pak vybrali ještě ukázku z projevu muže s mládeží celoživotně spjatého, „rudého akademika“ Zdeňka Nejedlého.
Z období třetí republiky jsme zařadili ještě krátký výňatek z projevu prezidenta Edvarda Beneše o práci s mládeží a projev jeho manželky Hany k dorostu Červeného kříže.
Z období ČSM jsme pak vybrali několik ukázek z projevů na jeho prvních dvou sjezdech z roku 1950 a 1955. Na obou promluvili tehdejší nejmocnější muži země: na prvním Klement Gottwald (ten v roce 1950 zmínil paralelně probíhající proces s Miladou Horákovou), na druhém pak Antonín Novotný.
Za pozornost stojí ukázka z ideologického projevu o problémové mládeži z roku 1955. Dobové nahrávky jsou doplněny vzpomínkami jednoho z bývalých zasloužilých svazáků, natočených v době normalizace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.