Jak rozhlas vysílal o hrdinech socialistické práce a o BSP, tedy brigádách socprc?

26. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hrdinové socialistické práce byli i mezi horníky v Ostravě (rok 1972)

Ti nejpracovitější a zároveň uvědomělí dělníci získávali za komunistického režimu zvláštní vyznamenání. Mezi nejznámější patřil titul Hrdina socialistické práce. Hlasy mnohých těchto hrdinů se dochovaly v našem rozhlasovém archivu.

Československo se i v udělování vyznamenání za práci inspirovalo sovětským vzorem. Vedle zmíněného titulu Hrdiny socialistické práce mohli zasloužilí pracující jednotlivci nebo kolektivy získat například Vyznamenání práce, řád Za zásluhy o výstavbu, Řád práce a podobně. Podobně jako Sovětský svaz i komunistické Československo obzvlášť pilné a uvědomělé dělníky a rolníky propagandisticky využívalo. 

Šičky rukavic se z domovů přesunuly po roce 1950 do výrobních dílen Rukavičkářských závodů. Kolem roku 1990 tady ročně šily 6 milionů párů rukavic

Pracovní řády se udělovaly zpravidla v předvečer Svátku práce 1. května, a slavnostní ceremoniál býval pečlivě zpravodajsky pokryt.

Československý rozhlas vedle reportáže ze samotného dekorování přinášel rozhovory s čerstvě vyznamenanými. Tím ovšem jejich mediální kariéra nekončila. Někteří z nich se pak pravidelně objevovali ve vysílání Československého rozhlasu. Existoval například rozhlasový měsíčník s názvem „Dělnické kolegium“, kde si hrdinové socialistické práce vyměňovali své zkušenosti.

Pracovní hrdinové také pravidelně vystupovali v anketách k Novému roku nebo dalším svátečním dnům.

Často byli hlavními protagonisty populárního pořadu A léta běží, cyklu portrétů zajímavých osobností. Vždy šlo o osobnosti velice uvědomělé, „kované komunisty“, kteří – pokud byly pořady natočeny po sovětské invazi  unisono odsuzovali pražské jaro a pochvalovali si konsolidaci režimu. Mnozí z nich dostávali svá ocenění za novátorství nebo za rekordní pracovní výkony a výrazné překračování plánu.

Titul za chatu pro papaláše

Jistě to všechno byli pracovití lidé, ovšem podle vzpomínek pamětníků se v mnoha případech dá pochybovat o výjimečnosti jejich výkonů.

Kolektiv československo-sovětského přátelství jeřábnic v závodě těžké mechaniky v Ostravě soutěžil v roce 1961 o titul Brigáda socialistické práce (na snímku jeřábnice Marie Lindovská)

V jednom severočeském textilním závodě pracovala jistá rekordní šička, která na rozdíl od jiných měla k ruce několik kolegyň, které jí všechno chystaly a podávaly a ona prostě jen seděla a sešívala a sešívala, a rekordně tak překračovala plán.

Na podobnou praxi si pamatují i někteří horníci. Jindy mohla být za udělením pracovního vyznamenání i trochu jiná praxe.

V našem pořadu Archiv Plus vystupuje předák party zedníků, který získal titul hrdina socialistické práce. Zedníci z jeho party, jak víme z vyprávění jednoho z nich, ovšem v pracovní době stavěli domy a chaty komunistickým činovníkům. Ti za jejich služby nic neplatili. Odměnou patrně byl hrdinský titul pro jejich předáka.

Překonej sám sebe

K pracovnímu hrdinství patřily také všelijaké iniciativy, jako bylo Saratovské hnutí, Překonej sám sebe, ščokinské hnutí, Zlobinova metoda, Basovova metoda.

U nás nejznámější a nejrozšířenější byla soutěž o titul brigády socialistické práce – čili BSP, lidově „brigády socprc“.  Všechny tyto programy měly za úkol ponouknout socialistické pracující k lepším výkonům. Leckdy se spíš snažily zalepit mezery v centrálně plánovaném hospodářství. Například Zlobinova metoda tkvěla v tom, že řemeslníci měli utratit jen tolik peněz, kolik bylo v rozpočtu na zakázku. Většině těmto iniciativ s BSP v čele bylo zároveň vlastní falšování výsledků.

V archivu Českého rozhlasu z toho všeho zbyla řada nahrávek plných kožených klišé, znějících bezmála jako parodie, tím víc ovšem pobaví.

Spustit audio

Související