Tři prsty proti monarchii. Thajští protestující studenti jsou jako hrdinové z Hunger Games

29. listopad 2020

Thajskem už několik týdnů zmítají demonstrace, kterých se účastní převážně studenti a mladí lidé. Kromě volání po reformách ale daly protesty vzniknout také novému stylu dokumentárních fotografií, uvádí nezávislá fotoreportérka Marielle Descalsotaová v komentáři pro hongkongský deník South China Morning Post.

Demonstrace v Thajsku začaly jako hnutí středoškolských a vysokoškolských studentů, přerostly ale do požadavků za rezignaci thajského premiéra Prajutcha Čan-Oči, reformu ústavy a omezení pravomocí krále. Záběry z protestních akcí se v uplynulých měsících staly běžnou součástí zpravodajství.

Podle Descalsotaové však chybí kritická analýza žurnalistických fotografií, které vznikly právě při pokrývání protivládních protestů v Thajsku a které silně čerpají z ikonografie filmové trilogie Hunger Games. Tato hollywoodské série je zasazena do dystopické společnosti postapokalyptické budoucnosti.

Tři prsty

Solidaritu s utlačovanou populací ve filmech reprezentuje pozdrav se třemi zdviženými prsty. Hlavní hrdinka Katniss se stane tváří povstání proti diktatuře, když zvítězí v tzv. „hladových hrách“. V nich musí vylosovaní lidé bojovat, dokud nezůstane naživu ten úplně poslední.

Čtěte také

Narativ Hunger Games se nyní ujal v Thajsku, kde se demonstranti zdraví stejným způsobem jako filmoví hrdinové. Mladí protestující, jako například středoškolská studentka s přezdívkou „Menu“, jsou na promyšlených fotografiích často vyobrazeni jako hrdinové, respektive hrdinky podobné filmové Katniss.

Jeden takový snímek začal na sociálních sítích kolovat 19. října. Pořídil ho fotograf, který jinak na svém instagramovém profilu zveřejňuje hlavně lifestylové fotografie mladých, štíhlých žen. Téměř filmová fotka thajské studentky z nich vlastně nijak nevyčnívá.

Kromě vášnivých projevů se toho o studentce s přídomkem Menu příliš neví. Ale zmíněné fotografie z ní udělaly plakátovou dívku boje za thajskou demokracii: horlivou, mladou a krásnou. Jenže díky stylizaci à la Hunger Games se Menu stala ještě něčím víc. Je z ní skutečný symbol povstání, zdůrazňuje Descalsotaová.

Jak fotoreportérka připouští, není vlastně na idealizovaných obrazech thajských protestů samo o sobě nic špatného. Ale mělo by podle ní existovat větší povědomí a diskuze o tom, jak takové snímky ovlivňují veřejné mínění o demonstracích. Prodemokratické hnutí je legitimní, jenže tyhle obrázky vyprávějí emocionální a do velké míry sentimentální příběh o nestabilitě v Thajsku.

V sázce je důvěryhodnost

Stylizované fotografie mladé studentky jsou publikovány na sociálních sítích prakticky bez kontextu. Chybí jim důraz na motivaci, která žene demonstranty do ulic. A navíc jsou často v ostrém kontrastu s nebezpečnou realitou demonstrací pořádaných v době pandemie covidu-19.

Čtěte také

Postupný vývoj fotografie a možnosti editace bezesporu změnily způsob, jak se dnes zachycuje globální dění. Pochopení těchto změn je ale důležité pro správné zhodnocení toho, co je v současné fotožurnalistice etické, a co už ne. Jak určíme etické hranice, když do velké míry vyrábíme obraz protestů?, zamýšlí se Descalsotaová.

Fotoreportéři by měli být nestranní k příběhu, který vyprávějí jejich snímky, a to se týká i jejich umělecké vize. S uměleckou svobodou by měla jít ruku v ruce zodpovědnost a transparentnost při jakékoliv úpravě snímků. Fotografie má takovou sílu, že může změnit to, jak si lidé pamatují minulost. Je tedy etické vylepšovat snímky z demonstrací?

Ospravedlnitelná je taková praxe jen stěží. V sázce je důvěryhodnost novinářské fotografie, která už dnes čelí svému zpochybňování.

Jedna věc je ale jasná – totiž, že fotografie může zkrášlit a učesat i velký nepořádek a chaos. Měli bychom proto mít na paměti, že emociálně silné obrázky nemusejí vždy odrážet realitu, uzavírá fotoreportérka Marielle Descalsotaová pro deník South China Morning Post.

Prezidentské volby ve Spojených státech ukázaly křehkost amerického volebního systému. Co se může stát při příštím hlasování? Jsou vakcíny založené na mRNA budoucností preventivního očkování? Kam se poděly slavné zápisníky Charlese Darwina

O tom všem uslyšíte v audiozáznamu Světa ve 20 minutách.

autoři: Tea Veseláková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.