Děly se i zázraky. 18letý Vladimír Mlynář si vyžádal setkání s otcem na komunistickém ministrovi

21. únor 2015

Přinejmenším velkým překvapením pro komunistického ministra vnitra Jaromíra Obzinu bylo, když jednoho dne do jeho kanceláře přišel 18letý mladík a sdělil mu, že by chtěl vidět svého tatínka.

Psal se rok 1984. Obzina byl autorem zadání akce Asanace pro Státní bezpečnost. Mladíkem byl Vladimír Mlynář a jeho otec byl bývalý reformní komunistický funkcionář a od roku 1977 exulant v Rakousku.

Zázraky se dějí, a syn se viděl s otcem po 7 letech.

Jaký byl životní příběh Zdeňka Mlynáře, který sám pocházel z komunistické rodiny a v 16 letech se sám stal členem této strany?

Vystudoval práva v Moskvě, kde mezi jeho spolužáky patřil také Michail Sergejevič Gorbačov. Jeho úspěšná dráha nejen v oblasti akademické, ale také v rámci kariéry v komunistických strukturách ho přivedla na čelné místo v období pražského jara.

Osobní vzpomínky na dané období jsou zachyceny v jeho knize Mráz přichází z Kremlu, která nejprve vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a poté byla přeložena do 11 jazyků. České vydání se ke čtenářům dostalo v roce 1990.

Období normalizace ho naopak dovedlo mezi opoziční struktury a patřil nejen k prvním signatářům Charty 77, ale také do skupinky těch, kteří toto prohlášení připravovali.

Zdeněk Mlynář, právník, politolog, jeden z představitelů pražského jara 1968

Následná perzekuce chartistů pro Zdeňka Mlynáře znamenala žádost o politický azyl v Rakousku.

V komunistickém Československu zůstal jeho tehdy 11letý syn Vladimír spolu se svou sestrou.

Jak on sám říká, jeho vztah s otcem byl „poměrně složitý“, také proto, že jeho rodiče (matkou byla Rita Klímová, pozdější první velvyslankyně Československa v USA) byli od jeho 6 měsíců rozvedeni.

A také dodává: „Disidentem jsem se nestal, disidentem jsem se narodil.“

Po střední škole pracoval jako manipulant v galerii, sanitář v nemocnici a topič. A věnoval se opozičním aktivitám, které se týkaly exilových knih a vydávání samizdatových Lidových novin.

Jaký byl příběh otce a syna, které rozdělila železná opona? Jakou roli hrály osobní složité vztahy a také zcela odlišné politické názory Vladimíra a Zdeňka Mlynářových?

Další díl z cyklu Rozděleni železnou oponou bude odpovědí nejen na tyto otázky. Historii Plus si kdykoli poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu.

Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, hostem ve studiu je historik Michal Stehlík.

autor: ide
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.