Vakcinolog Petráš: Proti omikronu hrajeme na přemrštěnou imunitu. Ta má ale svoje záklopky

4. leden 2022

Posilující dávky očkování proti nemoci covid-19 výrazně snižuje riziko hospitalizace. Podle vakcinologa Marka Petráše je ovšem překvapivé, že je potřeba tak brzy. „Očekávali jsme, že bude potřeba po dvanácti měsících. Je překvapující, že ten zlom je někdy mezi třetím a čtvrtým měsícem,“ uvádí. Pokles účinnosti vysvětluje tím, že vakcíny jsou cílené na původní koronavirus, který ale postupně vytlačily jeho další mutace.

Také před novými variantami koronaviru současné vakcíny sice částečně chrání, ale jejich účinnost je limitovaná a postupně klesá. Jde o takzvanou zkříženou ochranu. „Znamená to, že ochrana funguje, ale je limitovaná časem,“ říká. U tradičního očkování přetrvává imunita rok až tři, v případě vakcín proti covidu je ale podle všeho krátkodobá. 

Čtěte také

Proti omikronu tak sice můžou chránit už dvě dávky vakcíny, teprve ta třetí ale může být rozhodující. „Nehrajeme na cílenou ochranu, ale na imunitu, která je přemrštěná a díky své robustnosti dokáže chránit proti dalším variantám, jako je omikron,“ vysvětluje.

Podle Petráše platí, že čím delší jsou intervaly mezi jednotlivými dávkami, tím je imunitní odpověď na očkování vyšší. Nutnost zajistit co největší ochranu ale vede ke zkracování intervalů: „Je to kompromis mezi tím, co je správně pro imunitní systém a co pro naši obecnou ochranu,“ dodává.

Imunitní systém má jakési své záklopky a může se bránit tím, že snižuje odpověď.
Marek Petráš

Imunita navozená v důsledku rychle po sobě jdoucích dávek prý nemusí být dostatečně robustní. „Imunitní systém má jakési své záklopky a může se bránit tím, že snižuje odpověď. Ani vyšší dávka nepomůže, protože i tam existuje záklopka,“ upozorňuje Petráš a připouští, že téma přirozené versus získané imunity je dnes třaskavé.

Zdůrazňuje ovšem, že každý jedinec podle něj má individuální maximální hladinu protilátek. „Takto je náš imunitní systém nastaven. Čím více budeme očkovat, tím to principiálně začne být kontraproduktivní. Proto musíme s očkováním do jisté míry šetřit,“ podotýká.

Nové vakcíny na obzoru

Petráš se svým týmem zkoumal účinnost vakcíny Pfizer, kterou byl očkován personál tří pražských nemocnic. Závěrem je, že její efektivita po necelém půl roce klesá na zhruba 60 procent, podle některých zahraničních studií je to ale dokonce méně než 50 procent.

Čtěte také

Jediným způsobem, jak zvýšit účinnost vakcíny od Pfizeru jsou tak posilující dávky: „Izraelské poznatky naznačují, že čtvrtá dávka je relativně na spadnutí,“ upozorňuje vakcinolog působící na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Pro srovnání, jednodávková vakcína Johnson prý poskytuje trvalejší ochranu s účinností před 70 procent po dobu šesti měsíců.

Nové vakcíny, jak naznačují předběžné výsledky studií, mají setrvalejší ochranu. Je možné, že s nimi se situace zvrátí a uklidní.
Marek Petráš

Petráš dodává, že v letošním roce mají přijít další vakcíny, takzvané antigenní nebo také proteinové, které se více podobají modelům známým z doby před pandemií.

Čtěte také

„Tyto vakcíny, jak naznačují předběžné výsledky studií, mají setrvalejší ochranu. Je možné, že s nimi se situace zvrátí a uklidní. A možná bude třeba jen jedna posilující dávka na delší období, možná i déle než rok,“ naznačuje Petráš, jakékoli prognózy jsou prý ale obtížné.

Studie jeho týmu rovněž ukázala, že prodělání nemoci zřejmě poskytovalo lepší ochranu než očkování dvěma dávkami Pfizeru. Petráš ale zdůrazňuje, že pokud se vakcína svou účinnosti blíží přirozené imunitě, lze ji hodnotit pozitivně. Limitem Pfizeru je tak spíše délka ochrany.

Mělo by se zavést povinné očkování? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související