V Putinově vertikále moci se objevují trhliny. Bude důležité, jestli se zvětší a prohloubí, domnívá se analytik Stulík
To, že šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin veřejně nadává ruskému ministru obrany a šéfovi generálního štábu a žádá dodávky munice, považuje analytik David Stulík za vážnou věc. „Znamená to, že se v monolitu moci, který Vladimir Putin budoval od svého příchodu do prezidentského úřadu, objevují trhliny, poměrně vážné trhliny,“ říká v Osobnosti Plus.
„Putin se na začátku snažil vyvažovat vliv různých skupin tak, aby mu žádná nepřerostla přes hlavu. Ale v současné době tyto skupiny cítí tlak, a to nejen na bojišti, ale i ze sankcí, které mají tvrdý dopad pro ruskou elitu a jejich majetcích.“
Čtěte také
Analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat u Delegace EU v Kyjevě tvrdí, že ruské elity začínají bojovat o vlastní přežití.
„Nebo i o to, aby kdyby náhodou došlo ke změně režimu, byli u stolu, kde se budou rozdávat karty. Je to tak opravdu důležitá věc, kterou je důležité sledovat. Tedy jakým způsobem se budou trhliny v ruské vertikále moci zvětšovat a prohlubovat.“
Dřív šlo spíš o zinscenované potíže kolem Putina. „Ale to, že bývalý Putinův kuchař se svou teroristickou skupinou – která už i je na seznamu teroristických skupin v řadě států a i v Rusku je vlastně nelegální, protože tam jsou soukromé vojenské skupiny zakázány –, tak tento člověk vlastně hodil rukavici ministrovi obrany a náčelníku generálního štábu. Veřejně je zesměšňuje a sprostě jim nadává.“
Paradoxní podle analytika také je, že jim nadává za nedostatek munice pro svou skupinu, ale tím, že jsou nelegální, by neměli dostat ani náboj.
Putin má bezesné noci
„To jsou věci, které Putinovi asi nedávají moc spát. On samozřejmě na něj má páky, protože je tím, kdo Prigožina ,udělal‘, ten bez Putina ani nemůže existovat. Ale poslední události mu musí vyvolávat vrásky, začíná mu to totiž přerůstat přes hlavu a zřejmě přestává kontrolovat situaci mezi svými vyvolenými,“ domnívá se.
Čtěte také
Navíc je prý v Rusku cítit panika z připravované ukrajinské vojenské protiofenzivy. „V ukrajinském informačním prostoru se mluvilo o tom, jak se připravuje, a bylo tady i množství zpráv, jakou techniku jim posílá Západ. Teď se tam ale vytvořil dojem, že protiofenziva může být drtivá a může přinést i obnovení hranic z roku 1991. K tomu částečně přispívali i západní politici.“
„Ukrajinská strana si ale také realisticky uvědomuje, že se Rusové poměrně dlouho připravovali. Na řadě míst jsou troje nebo čtvery obranné linie, území je zaminováno, a když by tam vstupovala ukrajinská armáda, bude mít opravdu ohromné ztráty,“ vysvětluje analytik důvody, proč Ukrajina své plány tají a moc na to téma ani nechce komunikovat.
„Osobně si myslím, že tak ofenziva už začala, a to tím, jak Ukrajina útočí na cíle, jako jsou ruské sklady s municí, komunikační centra, došlo k vykolejení vlaků atd.“
Ofenziva nemusí dopadnout
To, že ukrajinští politici brzdí očekávání Západu na velký úspěšný protiútok, si pak Stulík vysvětluje realistickým odhadem. „Jsou prostě realističtí, a to i mezi vlastním obyvatelstvem. Pro případ, že protiofenziva nebude tak neskutečně úspěšná, jak se na začátku možná i naivně očekávalo.“
Čtěte také
Odhodlání bránit svou zemi je ale na Ukrajině stále cítit. „Také tam ale roste povědomí, že Ukrajina zaplatí velkou cenu životy svých občanů. Nepotkal jsem tam nikoho, kdo by řekl, že nezná někoho, kdo zahynul. Uvědomují si, že proti Rusku mají omezený počet vojáků – Rusko má nějakých 140 milionů, Ukrajina zhruba 35 milionů,“ vypočítává.
Na druhou stranu tam všichni vědí, že kdyby válku prohráli, bude Ukrajina jako země pohlcena. „V první řadě bychom tady měli neskutečný exodus ukrajinských občanů. Všech těch, kteří ještě zůstali na území Ukrajiny,“ odhaduje analytik.
„Na Ukrajině nikdo nemá iluzi o tom, co Rusové přináší. Je to zkáza, smrt, rozvrat a zničení všeho, kam se dostanou. A ti, kteří by zůstali na okupovaných územích, by dopadli zřejmě stejně, jako ti, co zůstali v Mariupolu, Bachmutu apod.“
Čtěte také
„Ty, kteří tam zůstali, totiž Rusové nelegálně přesouvají na vlastní území, snaží se je asimilovat, vnucovat pasy a vlastně z nich udělat své občany. Bohužel se to týká i dětí, které opět nelegálně vyvážejí ze země,“ myslí si analytik a dodává, že to vše se děje s jediným cílem celý národ zničit.
„Na začátku invaze se na stránkách ruské agentury RIA Novosti objevil článek, který se zabýval tím, jak vyřešit ukrajinskou otázku. A bylo řečeno: ukrajinský národ neexistuje, jsou to Rusové, kteří byli omámeni Západem, který jim tvrdí, že jsou to Ukrajinci. A pokud budou dál tvrdit, že jsou Ukrajinci, tak jsou nacisté, kteří se už nedají převychovat a podléhají likvidaci. Takto doslovně to v tom článku bylo,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Pokud ukrajinská jarní ofenziva uspěje, může ukončit válku, myslí si bezpečnostní analytik Ludvík
„Ve válce je máloco jisté a hodně se toho tají. Rusko nepochybně ještě nějaké zásoby například raket má, ale jak jsou velké, to se dá říct těžko,“ říká Jan Ludvík z FSV UK.
-
Kolem 24. února zřejmě začne ruská ofenziva v Luhanské oblasti, domnívá se analytik Bureš
„Dovolil bych si tipovat pokračování pokusu o ofenzivu, která zřejmě začne v Luhanské oblasti,“ říká vedoucí Centra bezpečnostních studií MU Praha Oldřich Bureš.
-
Ofenzíva Ukrajinců je mimořádně úspěšná. Do zimy můžou vytlačit ruské síly za Dněpr, hodnotí expert
Ukrajinci vytlačují okupanty ze svého území. Jakou reakci Ruska to může vyvolat a znamená to skutečně obrat v dosavadním průběhu války?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.