Kolem 24. února zřejmě začne ruská ofenziva v Luhanské oblasti. Bude to pokus o alespoň nějaké vítězství, domnívá se analytik Bureš
Už nějakou dobu se spekuluje, co Rusové chystají na první výročí invaze na Ukrajinu. „Dovolil bych si tipovat, že pokus nebo pokračování pokusu o ofenzivu, zřejmě začne v Luhanské oblasti s využitím mobilizovaných jednotek. Bude to pokus docílit alespoň nějakého vítězství – a v této oblasti se to nabízí,“ vysvětluje vedoucí Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.
Dodává, že ze čtyř oblastí, které Rusko formálně anektovalo, kontrolují největší část právě luhanského území.
Ruská armáda ale není schopná zahájit velkou ofenzivu na celé frontě.
Politolog Bureš vychází i z počtu nově mobilizovaných vojáků, kteří byli i do Doněcké oblasti přesunuti.
Čtěte také
„Rusko v současné době ani nestřílí granáty 24 hodin denně, jak tomu bylo po většinu minulého roku. Zřejmě je šetří na větší ofenzivu, která by mohla začít okolo 24. února,“ odhaduje.
„Ruská armáda ale s největší pravděpodobností není schopná zahájit velkou ofenzivu na všech částech víc než tisíckilometrové fronty. Proto bych si tipoval, že to bude omezenější úsek, kde koncentrují lidskou a zbraňovou sílu.“
V tuto chvíli ale vlastně ani nevíme, jak si Rusové představují možný konec války. „Jestli je to dobytí zbývajících území čtyř anektovaných částí, nebo jestli je to stále jako před rokem okupace celé Ukrajiny. To bohužel zatím nevíme.“
Čtěte také
„Proto bych očekával koncentrované pokusy v určitých částech fronty. Ale pokud neprovedou další mobilizaci, bude jim scházet síla na to, aby byli schopni obsadit i zbývající část těch čtyř ukrajinských oblastí – natož aby byli schopni pokračovat za jejich hranice,“ uvažuje s tím, že ruská vojenská produkce zbraní podle všeho jede ve dne v noci, ale jejich ztráty jsou zatím větší.
Vedoucí Centra bezpečnostních studií v březnu loňského roku na Plusu řekl, že Putin testuje, kam až může zajít. „Testuje a doufám, že ne úplně, což znamená, že bych u něj některé červené linie i za ten rok stále viděl.“
„Zatím nedošlo k použití zbraní hromadného ničení, což je asi eskalace, které se všichni obávají,“ dodává. Navíc stále nedošlo k přenosu či rozšíření války mimo území Ukrajiny.
Čtěte také
Na druhou stranu víme, že ruská armáda operuje v Bělorusku.
„Ano, probíhá tam i výcvik nově mobilizovaných vojáků. Ale nemyslím si, že Bělorusko bude ochotno vstoupit přímo do ukrajinského konfliktu – samozřejmě, prezident Lukašenko je na Ruské federaci velmi závislý, takže balancuje na hraně: aby uspokojil prezidenta Putina a zároveň nemusel do konfliktu vstupovat.“
To, jak válka nakonec dopadne, je zatím podle Bureše stále v mlze. „Ve středně a dlouhodobém horizontu bude klíčové, jak ruská strana, respektive státy Západu, budou schopny navýšit a udržet vojenskou produkci a pokračovat v konfliktu. Protože spotřeba zbraní a munice je skutečně velká.“
Rusové zbrojí. A v dostatečné míře na to, aby byli schopni vést válku v řádu let.
Podle Bureše je také pravděpodobné, že některé kapacity Putinova civilního průmyslu byly převedeny na vojenskou výrobu.
„Říct se tak dá jedno: ruská vojenská produkce pokračuje. Navíc v dostatečné míře na to, aby Ruská federace byla schopná vést vojenské operace na Ukrajině v řádu let. Zároveň je určitě pravda, že ztráty, které jsou velmi výrazné, masivní, jejich produkce nenahrazuje a ani to stoprocentně nedokáže,“ doplňuje Oldřich Bureš.
Sami se neubráníme
Česko by se pak podle něj ale nebylo schopno ubránit útoku stejného typu, jako probíhá na Ukrajině.
„Proto je klíčové, že jsme součástí NATO a obrana je chápána tak, že nám spojenci přijdou na pomoc, a to podle článku 5. Všechny státy si teď nicméně hlídají alespoň minimální úroveň, co ještě mohou Ukrajině poskytnout. Aby neohrozili vlastní bezpečnost.“
„Týká se to určitě i české armády a je potřeba říci, že většina toho, co na Ukrajinu odešlo z Česka, bylo přes soukromé společnosti spíše než ze skladů Armády ČR. Takže bych se úplně neobával, že bychom neměli vůbec nic.“
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Izrael prostě nemůže proti Rusku vystoupit silněji, míní sociolog Černý
Proč je Blízký východ ve válce na Ukrajině zdrželivější? „Rusko má směrem k Palestincům poměrně chytrou zahraniční politiku,“ nastiňuje sociolog Karel Černý.
-
Válka na Ukrajině není žádný historický zlom ani konec dějin, domnívá se historik Šedivý
Historik z Ústavu českých dějin FF UK Ivan Šedivý se domnívá, že evropská pomoc Ukrajině není dostatečná. „Buďme rádi, za to, co je, ale mělo by se dělat víc,“ říká.
-
Kdybych měl Putina soudit, zasloužil by si odnětí svobody, říká odborník na mezinárodní právo
Může být Putin vůbec kdy odsouzen? „To je otázka, kterou dostávám velmi často a říkám, že odpověď je mnohovrstevnatá,“ naznačuje Milan Lipovský.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.