Kolem 24. února zřejmě začne ruská ofenziva v Luhanské oblasti. Bude to pokus o alespoň nějaké vítězství, domnívá se analytik Bureš

Dodává, že ze čtyř oblastí, které Rusko formálně anektovalo, kontrolují největší část právě luhanského území.

Ruská armáda ale není schopná zahájit velkou ofenzivu na celé frontě.

Politolog Bureš vychází i z počtu nově mobilizovaných vojáků, kteří byli i do Doněcké oblasti přesunuti.

Čtěte také

Zatím to na konec války nevypadá. Putin sám sebe vmanipuloval do pozice, kdy je pro něj Ukrajina klíčová, hodnotí bezpečnostní analytik Smetana

„Rusko v současné době ani nestřílí granáty 24 hodin denně, jak tomu bylo po většinu minulého roku. Zřejmě je šetří na větší ofenzivu, která by mohla začít okolo 24. února,“ odhaduje.

„Ruská armáda ale s největší pravděpodobností není schopná zahájit velkou ofenzivu na všech částech víc než tisíckilometrové fronty. Proto bych si tipoval, že to bude omezenější úsek, kde koncentrují lidskou a zbraňovou sílu.“ 

V tuto chvíli ale vlastně ani nevíme, jak si Rusové představují možný konec války. „Jestli je to dobytí zbývajících území čtyř anektovaných částí, nebo jestli je to stále jako před rokem okupace celé Ukrajiny. To bohužel zatím nevíme.“ 

Čtěte také

Putin jednoznačně testuje, kam až může zajít, tvrdí politolog Bureš

„Proto bych očekával koncentrované pokusy v určitých částech fronty. Ale pokud neprovedou další mobilizaci, bude jim scházet síla na to, aby byli schopni obsadit i zbývající část těch čtyř ukrajinských oblastí – natož aby byli schopni pokračovat za jejich hranice,“ uvažuje s tím, že ruská vojenská produkce zbraní podle všeho jede ve dne v noci, ale jejich ztráty jsou zatím větší. 

Vedoucí Centra bezpečnostních studií v březnu loňského roku na Plusu řekl, že Putin testuje, kam až může zajít. „Testuje a doufám, že ne úplně, což znamená, že bych u něj některé červené linie i za ten rok stále viděl.“

„Zatím nedošlo k použití zbraní hromadného ničení, což je asi eskalace, které se všichni obávají,“ dodává. Navíc stále nedošlo k přenosu či rozšíření války mimo území Ukrajiny.

Čtěte také

Bělorusko je už jen virtuální stát, Lukašenko o ničem nerozhoduje. Poslední drobky suverenity ztratilo s příchodem ruské armády, popisuje novinář Šupa

Na druhou stranu víme, že ruská armáda operuje v Bělorusku.

„Ano, probíhá tam i výcvik nově mobilizovaných vojáků. Ale nemyslím si, že Bělorusko bude ochotno vstoupit přímo do ukrajinského konfliktu – samozřejmě, prezident Lukašenko je na Ruské federaci velmi závislý, takže balancuje na hraně: aby uspokojil prezidenta Putina a zároveň nemusel do konfliktu vstupovat.“ 

To, jak válka nakonec dopadne, je zatím podle Bureše stále v mlze. „Ve středně a dlouhodobém horizontu bude klíčové, jak ruská strana, respektive státy Západu, budou schopny navýšit a udržet vojenskou produkci a pokračovat v konfliktu. Protože spotřeba zbraní a munice je skutečně velká.“

Rusové zbrojí. A v dostatečné míře na to, aby byli schopni vést válku v řádu let.

Podle Bureše je také pravděpodobné, že některé kapacity Putinova civilního průmyslu byly převedeny na vojenskou výrobu.

„Říct se tak dá jedno: ruská vojenská produkce pokračuje. Navíc v dostatečné míře na to, aby Ruská federace byla schopná vést vojenské operace na Ukrajině v řádu let. Zároveň je určitě pravda, že ztráty, které jsou velmi výrazné, masivní, jejich produkce nenahrazuje a ani to stoprocentně nedokáže,“ doplňuje Oldřich Bureš.

Sami se neubráníme

Česko by se pak podle něj ale nebylo schopno ubránit útoku stejného typu, jako probíhá na Ukrajině.

„Proto je klíčové, že jsme součástí NATO a obrana je chápána tak, že nám spojenci přijdou na pomoc, a to podle článku 5. Všechny státy si teď nicméně hlídají alespoň minimální úroveň, co ještě mohou Ukrajině poskytnout. Aby neohrozili vlastní bezpečnost.“

„Týká se to určitě i české armády a je potřeba říci, že většina toho, co na Ukrajinu odešlo z Česka, bylo přes soukromé společnosti spíše než ze skladů Armády ČR. Takže bych se úplně neobával, že bychom neměli vůbec nic.“

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.