Stromšíková o sankcích: Dokud Putin podstatně nezmění své chování, není důvod na Rusko netlačit

Zatímco Vladimir Putin po telefonátu s Trumpem vzkázal, že vidí cestu pro vypracování memoranda o možných budoucích mírových jednáních, americký prezident tvrdí, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě. Trump o tom už zpravil Volodymyra Zelenského i některé spojence včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové nebo německého kancléře Friedricha Merze. Co přinesl tento telefonát podle vás? 

Přinesl tyto dvě odlišné verze. Je evidentní, že Vladimir Putin rozehrál hru o to, aby pokud možno izoloval Evropu od Spojených států. A zároveň pokračuje ve své hře o čas, pokud jde o ukrajinskou válku. A to se mu, jak se zdá, daří i nadále.

Čtěte také

Procházková: Důležité je, že spolu Trump a Putin vůbec mluvili. Mnoho hmatatelného to nepřineslo

V čem přesně vidíte izolaci Evropy? 

Ještě nenastala. Je to ale něco, o co se Putin snaží tím, že se Trumpovi různými způsoby vlichocuje a snaží se poukazovat na to, že Evropa je nekonstruktivní v přístupu k ukrajinské válce. Naopak chválí Trumpovu neutralitu. 

Tohle je něco, se Putinovi nesmí podařit, a jsem velice ráda, že telefonáty s evropskými lídry proběhly jak před telefonátem Trumpa s Putinem, tak bezprostředně po něm. A že Trump si rovněž telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Je to klíčové pro to, aby slyšel perspektivu jednak dotčené strany, tedy Ukrajiny, a jednak perspektivu nás, Evropanů, jichž se výsledek války na Ukrajině bezprostředně dotýká z hlediska naší bezpečnosti.

Další sankce

Z toho, co říkáte, předpokládám, že česká strana je v kontaktu s evropskými partnery, které Trump informoval o výsledcích telefonátu a že máte širší kontext. Co by teď mělo následovat podle informací, které máte? 

Evropa už včerejší telefonát vyhodnotila tak, že ze strany Vladimira Putina nezazněl žádný jasnější signál o jeho skutečné připravenosti jednat o míru. Příměří opět už poněkolikáté Putin nevyhlásil – přitom to je to, co my žádáme jako důležitý předpoklad pro smysluplná mírová jednání.

Čtěte také

Trump má stejně nehorázné požadavky jako Rusko. Nerozeznává dobro a zlo, obává se politický geograf

Dnes odpoledne (v úterý, pozn. red.) zasednou ministři zahraničních věcí Evropské unie v Bruselu. Vyslechneme si ministra zahraničí Ukrajiny Andrije Sybihu a získáme jeho základní dojmy z té konverzace.

Ale v zásadě je rozhodnuto o tom, že Evropská unie přijme už 17. sankční balíček proti Rusku, protože tlak je evidentně potřeba dál zvyšovat. 

To znamená, že pondělní telefonát mezi Trumpem a Putinem ovlivnil vaše úterní jednání o protiruských sankcích? 

Tak rychle se sankce schvalovat nebo rušit nemohou. Na 17. sankčním balíčku se pod polským předsednictvím pracovalo dost intenzivně víc než měsíc, teď byl připraven.

Pokud by došlo k opravdu hmatatelnému průlomu, byla tady možnost, že sankce se neuvalí. A to by bylo výborné. Ale to nenastalo. Čili my jedeme dál. A dokud Vladimir Vladimirovič Putin nezmění své chování podstatným, hmatatelným způsobem, tak není důvod tlak na Rusko nevyvíjet.

Rusko ekonomický tlak sankcí pociťuje. To je evidentní. Protože to je i jeden z velkých požadavků Putina, který vznesl vůči Trumpovi, pokud jde o neuvalování dalších sankcí. Rusko další sankce nechce, protože ho oslabují.

Čtěte také

Musíme být silní, aby se Rusku vyplatilo s námi spíš jednat než válčit, říká velvyslanec v Moskvě

Dali evropští partneři najevo tento názor na jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem? Sdělili Trumpovi, že mají pocit, že se snaží o něco jiného, než jak to čte americký prezident?

Nepochybuji o tom, že evropští lídři říkali plus minus totéž, co říkám teď já. Evropa je v tomto jednotná, tedy pokud mluvíme o koalici ochotných, a o svých představách hovoří s Trumpem pravidelně.

My si vyslechneme přímé dojmy z tohoto telefonátu odpoledne. Ale opravdu bych nepředpokládala, že evropští lídři v neděli hovořili s Donaldem Trumpem jenom o proto, aby mu popřáli hodně štěstí.

Nepochybně mu vzkázali klíčové předpoklady pro mírové uspořádání tak, jak to vidíme my, s tím, že mírové uspořádání musí být především trvalé. A to vyžaduje nějaké ústupky ze strany Ruska, k nimž zatím Vladimir Putin neprojevil absolutně žádnou ochotu. Tohle říkáme Trumpovi konzistentně. 

Když nedávno navšívili Kyjev francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, tak hrozili dalšími sankcemi, pakliže Rusko nepřistoupí na třicetidenní příměří. Mluvili také o tom, že sankce budou v součinnosti se Spojenými státy. Zajímá mě, jestli je v tuto chvíli Washington v souladu s tím, co Evropská unie plánuje a zda bude postupovat podobně?

Nevím. Zatím jsme slyšeli koncem minulého týdne od ministra zahraničí USA Marka Rubia, že v Kongresu je připraven mohutný sankční balíček. Zřejmě má tedy výraznou váhu ve finančním sektoru, kde víme, že by to Rusko zasáhlo. 

Ale jestli Spojené státy a kdy přesně se posunou k jeho přijetí, to je těžké říct. O tom jsme z pondělního telefonátu žádné signály nedostali.

Poslechěte si celý rozhovor s Veronikou Stromšíkovou i s reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.