Válka na Ukrajině není žádný historický zlom ani konec dějin. Musíme ale myslet na svou obranu, domnívá se historik Šedivý

31. leden 2023

Historik z Ústavu českých dějin FF UK Ivan Šedivý se domnívá, že evropská pomoc Ukrajině není dostatečná. „Buďme rádi, za to, co je, ale mělo by se dělat víc,“ říká v Osobnosti Plus. „Ruská agrese není ale historickým zlomem. Spíš tady bylo po roce 1989 zvláštní období, kdy jsme si mysleli, že postsovětské Rusko je jednou pro vždy vyřízeno a že se jím dál nemusíme zabývat.“

„Celkově to zapadlo do konceptu Francise Fukuyamy, podle kterého na celém světě radostně zvítězila liberální demokracie,“ myslí si historik a odkazuje tak na amerického spisovatele a politologa japonského původu, který se proslavil textem Konec dějin a poslední člověk (1992).

Středoevropské státy nemohou dovolit jakýkoli posun hranic směrem k Polsku.

„Ukazuje se, že tyto problémy jsou asi nadčasové, trvalejšího rázu a spíš se vracíme do normálního stavu, kdy se musíme mít na pozoru proti napříč stoletími trvající rozpínavosti ruského impéria.“

Čtěte také

A svou myšlenku Šedivý dokončuje slovy: „Myslím, že si středoevropské státy nemohou dovolit jakýkoli posun hranic směrem k Polsku. To je totiž pro nás otázka neuvěřitelně důležitá.“

„Ukazuje se, že z ,konce dějin‘ vstupujeme do velmi dynamické dějinné fáze a že si evropská množina euroatlantického světa musí uvědomit, že v budoucím světě nebude moct fungovat pouze ekonomicky, ale bude muset budovat i vlastní obranné mechanismy,“ nabízí řešení.

Neříkejme: Je tu válka, vzdejte se kousku svobody.

„Na druhou stranu – téma svobody směrem dovnitř je také hrozně důležité. Takže musíme jedno druhým vyvažovat a neříkat: Tady je konflikt a vzdejte se vašeho kousku svobody,“ dodává s tím, že podobné téma už ve veřejné diskusi, zejména směrem k sociálním sítím, máme.

Čtěte také

Pozor bychom si podle Šedivého také měli dávat i na málo pravděpodobný přesto možný scénář vítězství Ruska.

„Byla by to opravdu krizová situace. Neříkám katastrofa, protože vždy se dá všechno nějak řešit. Jako středoevropský stát tohle nemůžeme dopustit. A nejen to, že by snad mohli zvítězit, ale ani aby ve zbytku Ukrajiny vytvořili nějaký loutkový stát. Nesmíme dopustit ani to, že by si Rusové ukrojili třetinu cizího území,“ nabádá historik.

Trvalý mír je iluze 

Samozřejmě tak jde o to, abychom s vojenskou pomocí vydrželi. „Přestože je jasné, že pro mnoho politiků – a ti zas poslouchají své lidi – je válka daleko. Vezměte si, jak jsme se chovali my, když byla válka na Balkáně a většina to vnímala, jako že je daleko – a to ani nemluvím o mimoevropských konfliktech.“

Čtěte také

„Tak je to vždy a nemůžeme to lidem úplně zazlívat, ale principiálně si myslím, že Evropa by měla mít dostatek soudnosti, držet pospolu a nedopustit nějakou zásadnější korekci hranic.“

Historik Šedivý patří k těm, kteří tvrdí, že trvalý mír je iluze a nic podobného neexistuje. Před časem napsal: „Fenomén válek je prostě něco, co přes všechno naše chtění nebo nechtění, je antropologickou daností, které se velmi těžko lidská společnost zbavuje“.

„Ukrajinský konflikt nám ukázal, že jsme asi možná zaspali,“ domnívá se.

„Ukrajině teď poskytujeme buď úložky, anebo něco, co se renovuje, ale opravdu velké peníze do zbrojních programů ani teď nedáváme. Tak, jak to bylo dřív. Svým způsobem je to logické, protože si státy vždy vybírají, jestli chtějí tu, či onu koncepci,“ dodává.

Jednoho dne se podle Šedivého může stát, že se hlavní sponzor Spojené státy americké rozhodnou a přestanou naši západní evropskou bezpečnost dotovat.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.