Pokud ukrajinská jarní ofenziva uspěje, může ukončit válku. Konflikt s Ruskem ale bude pokračovat, domnívá se bezpečnostní analytik Ludvík

27. duben 2023

Válka na Ukrajině se dostala do stavu čekání na novou ofenzivu. „Ve válce je máloco jisté a hodně se toho tají. Rusko nepochybně ještě nějaké zásoby například raket má, ale jak jsou velké, to se dá říct těžko. Rusové už ale pravděpodobně vyčerpali to nejlepší, co měli, respektive nechávají si malé množství toho nejlepšího pro případ konfliktu se Západem,“ domnívá se bezpečnostní analytik Jan Ludvík z FSV UK. 

„Ale jestli těch starších nepřesných raket mají ještě velkou zásobu a schovávají si je na nějakou pozdější dobu, tak o tom můžeme pouze spekulovat.“

Čtěte také

„My vlastně víme o obou armádách míň, než jsme věděli před válkou. Protože se roky vyvíjely a byly sledovány – jak ruská, tak ukrajinská –, a dalo se říct, jak asi vypadají. Teď se to dá tvrdit těžko.“

„Na jednu stranu státy mobilizují, na druhou stranu mají obrovské ztráty. A v jakém jsou vojáci stavu, můžeme nejlépe odhadovat z dění na frontě. Ale co se děje s jednotkami, které na frontě nejsou, to nevíme,“ doplňuje bezpečnostní analytik Ludvík v Osobnosti Plus.

Víme toho míň než před válkou

Zároveň se hodně hovoří o čekání na jarní ukrajinskou protiofenzivu. „To je pravda, na tu se skutečně čeká, ale jak bude vypadat, nevíme. Podle uniklých dokumentů ze Spojených států Ukrajinci budovali celkem 12 nových brigád, a to skutečně je velká síla. Zároveň předpokládáme, že minimálně malou část z nich museli použít v bojích u Bachmutu, k vyztužení obrany.“

Čtěte také

„Nevíme ani to, v jakém stavu je výcvik jednotek, protože to je klíčová otázka. Sice prošly asi šestiměsíčním výcvikem, což je relativně dostatečná doba a není asi pochyb o tom, že jednotliví ukrajinští vojáci své zbraně a úkoly ovládají. Ale jestli jsou ty jednotky také dobře sehrané, tak aby bojovaly jako mužstvo a tým, tak to je obtížnější, protože se to nemuselo povést,“ uvažuje.

Co je tedy v současné situaci „lepší“: zaútočit, nebo čekat, kde zaútočí protivník? „Pro Ukrajinu je to něco za něco. Pokud sami vyrazí, mají na své straně iniciativu, takže si můžou vybrat, kde a kdy to bude, a taky jim to může přinést větší zisk. Zároveň je to spojené s větším rizikem než jen čekat a reagovat až na ruskou akci,“ odpovídá analytik.

„Zároveň Ukrajina tuší, že podpora Západu není nevyčerpatelná, takže musí zvažovat, jestli riskovat a zkusit osvobodit celé okupované území včetně Krymu, nebo snížit ambice, míň riskovat ale zároveň se smířit s nepříjemnou realitou, podle které by útočníkovi zůstala část území, která už získal, a to je normativně špatně.“

Čtěte také

Podle Ludvíka tak opravdu může jít teď o hodně. „Pokud ukrajinská ofenziva uspěje, má šanci válku ukončit. Asi ne konflikt s Ruskem, který bude pokračovat ještě mnoho let, možná dekád. A až ve chvíli, kdy odejde Vladimir Putin z Kremlu, se situace změní – ale ani to není jisté.“

„Také to ale může skončit pro Ukrajinu velmi špatně. Zatím jsme viděli jen dvě úspěšné ofenzivy: jedna byla úvodní, ruská na jihu, kde útočili proti velmi oslabeným ukrajinským jednotkám, které navíc bránily Kyjev. Proto se taky ruským silám dařilo postupovat. Tou druhou byla ukrajinská u Charkova, kde útočili proti početně slabým ruským jednotkám, protože se Rusové stáhli na jih k Chersonu.“

Po ruské mobilizaci podle něj ale hrozí, že Rusko má dost sil na obranu celé fronty.

Čtěte také

„Jedno vysvětlení, proč jsme zatím neviděli moc úspěšných ofenziv, je, že ruští velitelé i vojáci nebyli dostatečně kvalitní, aby to zvládli, a Ukrajincům zas chyběly zbraně, které teď od Západu dostali.“

„Pak je tu ještě druhé vysvětlení, a to že Rusové tak hloupí nebyli a bojovali dobře. Ale v této válce má momentálně výhodu obrana před útokem, protože je jednodušší. Už i vzhledem k technice a technologickým změnám, protože jsou všude drony, které okamžitě přivolají dělostřeleckou palbu, když chce někdo síly koncentrovat. Možná, že se teď prostě ani nedá úspěšně útočit,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.