Válka na Ukrajině je o vyhlazení celého národa. Jednoduchá lidská povinnost je pomáhat slabšímu, říká filozof Jirsa

Čtěte také

Kdyby se uzavíralo příměří, muselo by se v zákulisí domluvit s Ruskem, že toho nezneužije, myslí si imunolog Hořejší z výzvy Mír a spravedlnost

„Když se podíváme na historii Ukrajiny jen ve 20. století, tak vidíme, že to je stát, který je zmítaný zleva zprava neuvěřitelnými krutostmi a násilím. Ale je tady i zajímavý moment, že se skrze bezpečnostní obavy a zájmy, které má každý stát, hledá důvod toho, čemu se říká spravedlivá válka. Ale to, proč Rusko do války šlo, úplně nechává stranou,“ vypočítává.

Rusko na začátku války tvrdilo, že důvod, proč napadlo Ukrajinu, je denacifikace, osvobození, sjednocení. „Ruský národ nemůže jako takový existovat bez toho, aby byl celistvý – a to v jejich pojetí také znamená, že nemůže existovat ukrajinský národ,“ dodává filozof.

Čtěte také

První válka online. Je to jako reality show, popisuje ruský opoziční novinář

„Bavíme se tak o klasické koloniální válce, kdy jeden velký aktér řekne, že někdo nemá nárok na vlastní historii, sebeurčení, vlastní zahraniční politiku a oprávněné zahraniční zájmy. Bezpečnostní zájmy každého státu se řeší tím, že se vyjednává, kde nebo jak daleko od hranic budou například umístěny vojenské jednotky, kde budou které koridory apod.“

„Toto je ale něco jiného. Je to situace, kdy Rusko řekne: Ukrajina nesmí sama jednat, protože neexistuje, a musí být rozhodováno o ní. Cosi podobného nacházíme i v té naší petici,“ připomíná Jirsa.

Filozofové se snaží pochopit válku

Válka ve 21. století byla až donedávna něco nepředstavitelného, z filozofického hlediska tak zajímá i odborníky, kteří se snaží najít její limity.  

Čtěte také

Ruský režim funguje jako pyramida, která je špičkou dolů. Není tím pádem moc stabilní, míní historik Šimov

„A to strašné neštěstí, které každá válka přináší, se filozofové snaží pochopit – jestli to je vůbec oprávněné, nebo není. Ukazuje se, že to opravdu je válka, ve které jde o rozbití a vyhlazení národa, o jeho neexistenci. To není válka, ve které by se útočilo primárně na vojenské cíle, ale útočí se na civilní obyvatelstvo, na muzea, galerie, které se systematicky likvidují i na obsazených územích,“ uzavírá.

A s nespravedlivou válkou na Ukrajině se pojí i povinnost ji nejen odsoudit, ale i pomáhat napadenému národu.

„Je to jednoduchá lidská povinnost pomáhat slabšímu a pomáhat tomu, kdo je utiskován, předmětem šikany apod. Už od dob 2. světové války a těch hrůz, které se děly v nacistickém Německu, byla napsána literatura a texty přihlížející ke schopnosti nebo neschopnosti, ale zejména nějaké povinnosti zasáhnout, když vidíte, že se děje něco nesprávného. A vede se i diskuse o tom, jaké to má limity a jaké to má konce,“ dodává s odkazem na etické normy společností.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.