Ruský režim funguje jako pyramida, která je špičkou dolů. Není tím pádem moc stabilní, míní historik Šimov
Podle historika a novináře Jaroslava Šimova je Kreml čím dál izolovanější od okolního světa. K tomu přispěla i pandemie, během níž se Vladimir Putin skrýval v něčem, čemu se říká bunkr. Jakým způsobem a za jak dlouho se v Kremlu bude předávat moc? A jak je v Rusku silný mýtus „falšování dějin“?
„Všichni jsme lidé a každý tady má odměřenou nějakou dobu. A Putinovi je 70 let. Samozřejmě existují různé fámy o jeho stavu. Moc jim nevěřím, protože on nevypadá, že by trpěl nějakou vážnou nemocí. Pokud dáme stranou jeho psychický stav a budeme se na něj dívat z čistě fyzického hlediska, na sedmdesátiletého člověka nevypadá vůbec špatně,“ komentuje Šimov, který se narodil v Bělorusku, vystudoval v Moskvě a už skoro čtvrtstoletí žije v Česku, kde působí jako zástupce ředitele ruského vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Čtěte také
K Putinově čím dál větší odtrženosti od jeho okolí podle Šimova přispěla především pandemie, během níž se Putin údajně skrýval a byl zcela izolován.
„Bál se o vlastní zdraví a podepsalo se to na něm. A samozřejmě teď je těžké posuzovat, co se mu honí hlavou. Ruský režim je ale řízen takovým způsobem, že v podstatě funguje jako pyramida, která je špičkou dolů místo toho, aby byla špičkou nahoru. A tato pyramida není tím pádem moc stabilní.“
Šimov si myslí, že z hlediska fyzického zdraví musí za nějakou dobu dojít i na Vladimira Putina, přestože se v současnosti zdá být zdravý. I proto se přiklání k názoru, že změna ve vedení Kremlu nastane v důsledku Putinova stáří, a ne politickou výměnou ještě předtím, než přestane být současný prezident schopný vládnout.
Zájem na dalším vedení války
Podle některých odhadů může mít Rusko na vedení války na Ukrajině peníze a politický kapitál ještě dva až tři roky. Podle Šimova se ruská ekonomika kvůli sankcím nezhroutila, jak doufali někteří západní politici.
Tato válka a její dlouhé trvání má výhodu i pro Putina, protože může dál utahovat šrouby.
Jaroslav Šimov
Na dalším vedení války může mít podle Šimova zájem především Čína.
„Pro Čínu je to nesmírně výhodné. Tato válka a její dlouhé trvání má výhodu i pro Putina, protože může dál utahovat šrouby. Pozorujeme, jak se ruský režim stává čím dál represivnějším. Před pár dny například padl rozsudek v kauze opozičního politika Vladimira Kara-Murzy, a to 25 let vězení. To už jsme opravdu v Stalinových dobách, nikoliv Brežněvových. Oproti těmto rozhodnutím soudu se Brežněv zdá být velký humanista,“ míní Šimov.
Čtěte také
Zároveň v Rusku nadále pokračuje tvrdá propaganda, pomocí které režim vysvětluje, že válka na Ukrajině není agresivní, ale obranná.
„Jak tvrdí Putin a jeho propagandisti, pokud by Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, tak by zákeřný Západ využil Ukrajinu k tomu, aby zaútočil na Rusko.“
Podle Šimova velká část ruské společnosti takto uvažuje i z historického hlediska. „Rusové ve své historii často zdůrazňují situace, kdy se jejich vlast stala terčem útoku,“ říká Šimov. „Rusko má strašně moc nesplněných domácích úkolů z dějepisu. Například téma Stalin a stalinské represe nejsou vůbec vyřešené,“ upozorňuje.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské v audiozáznamu.
Související
-
Jan Fingerland: Rusko se pevněji usadilo na súdánském oři
Kolem Súdánu je v těchto dnech rušno, protože tamní dění se velmi dotýká okolních i vzdálených zemí. Podle některých názorů se o Súdán velmi zajímá Rusko.
-
Rusko chce mobilizovat dalších 400 tisíc vojáků. Náboráři už verbují imigranty ze Střední Asie
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda přináší reportáž, jak ruská armáda ve snaze posílit stavy pro boj na Ukrajině stále častěji cílí na imigranty ze zemí Střední Asie.
-
Alexandr Mitrofanov: Proč bude Rusko jinde než Evropa. Odpověď čtenáři
Pan Michal Hrbáček mě na Twitteru požádal o podrobnější rozvedení postoje, který zastávám, a sice že Rusko nemá šanci stát se zemí, která bude žít v souladu s Evropou.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.