Okno pro ukrajinskou ofenzivu je pouze půlroční. Víc než zbraně rozhodne dobře vycvičená armáda, míní politický geograf Kofroň

„Jedním z pravděpodobných cílů invaze bylo zabránit potenciální westernizaci Ukrajiny a s tím jejímu dalšímu přibližování k NATO. A pak je tu druhá nebezpečnější rovina – ta ruská imperiální. Tedy představa o Ukrajině nikoli jako o suverénním státu, ale jako o něčem, co vzniklo tak trochu omylem,“ dodává v Osobnosti Plus politický geograf a zástupce vedoucího Katedry politologie Institutu politologických studií FSV UK.

Rusům nejde o dohodu, ale o to Ukrajinu usurpovat a minimalizovat její suverenitu.

Kofroň připomíná, že i v minulosti se občas mocnostem nelíbilo, když se některý z jejich sousedů dostával blíž k orbitě jejich rivala.

Ukrajinu prostě chtějí velmi brutálním násilím rozervat na kusy.

„Ale pokud akceptujete, že ten váš soused je suverénní stát, a chápete, že lidé prostě mají na svět trochu jiný pohled, tak by se dalo dosáhnout nějaké přijatelné, byť ne úplně pěkné nebo ideální dohody.“

Čtěte také

Na právo se v Rusku už vůbec nemůžete spolehnout. Nevinní lidé se bojí, aby nebyli z něčeho obviněni, říká Procházková

„Pokud má ale ta mocnost za to, že jde o její koloniální území, které je víceméně její, přestože si tam lidé říkají, že existuje něco jako Ukrajina, tak jsou to pro ně pak jen nějací fašisté, takže i jejich jednání bude mnohem brutálnější.“

Rusům tak podle Kofroně nejde o dohodu, ale o to Ukrajinu usurpovat a minimalizovat vnější ale i vnitřní suverenitu.

„To je ten největší problém, který pokud Rusko nepřehodnotí, bude to tam bublat dál – ať už válka skončí jakkoli. Jinak je to neřešitelný problém. Pokud bude stále Rusko říkat ne, Ukrajinci nesmí vzhlížet k Západu, tak je pro ně jedinou cestou, jak toho v tento okamžik dosáhnout, velmi brutální násilí a rozervat Ukrajinu na kusy,“ varuje politický geograf.

A právě tento postoj Kremlu vedl podle něj i k tomu, že už chce drtivá většina Ukrajinců na Západ. „A kdo by se jim divil,“ glosuje. 

Čtěte také

Rusko vede proti Evropě válku. Je načase to přijmout a změnit myšlení, nabádá politický geograf Jelen

Západ by pak měl mít na Ukrajinu realistický pohled. „I před rokem 2014 měla země výrazně nižší HDP na obyvatele než Rusko, byť tam je to částečně doháněno přírodními zdroji, navíc se to nedistribuuje úplně rovnoměrně napříč zemí. Ale není to tak, že by Ukrajina byla v průměru bohatším národem než Rusové, dokonce ani po tom roce 2014.“

Kdyby se jim ale začalo dařit, byl by to problém i pro samotné Rusko. „Rusové vždy říkali: ‚U nás nemá smysl myslet na nějakou demokracii západního střihu, protože my jsme prostě jiní.‘ Ale kdyby pak na Ukrajině, kde jsou podle nich také vlastně jen Rusové, dokázali západní demokracii přijmout a navíc by se jim třeba začalo dařit, tak by to ruský režim vnímal velmi negativně,“ myslí si Kofroň.

Jarní ofenziva

Se začátkem jara se hodně mluví o nové velké ukrajinské ofenzivě. Podle geografa je složité nějak přesně odhadnout, kdy a kde začne. „Ale Ukrajina má zhruba půl roku, kdy tam je příhodné klima k tomu, aby se pokusili provést nějakou větší ofenzivu nebo sérii ofenziv. Protože už v říjnu a listopadu se počasí zhorší a boje by pak asi mohly zas polevit – a to by pro Ukrajince už ani nebylo dobré.“

Čtěte také

Čas jarní ofenzivy se přísně tají, má jít ale o zatím největší ukrajinský útok i se zbraněmi NATO

„Protože se ve Spojených státech a dalších zemích začnou blížit volby, takže by měli chtít dosáhnout nějakého úspěchu dřív, než se rozjede předvolební kampaň. To okno na zahájení ofenzivy je tak zhruba půl roku.“

„Jestli ji ale zahájit za 14 dní nebo za tři měsíce, to je strašně těžké odhadovat. Teď by dávalo smysl zkusit zaútočit s ohledem na to, že Rusové budou po své zimní ofenzivě relativně vyčerpaní. Některé jejich jednotky utrpěly velké ztráty. Naopak Ukrajincům se snad dařilo ušetřit velkou část svých sil, takže by mohli mít nějakou převahu. Je ale klidně možné, že ještě nejsou dostatečně připraveni a kdyby jim to teď nevyšlo – a spotřebovali by ty své pracně nahromaděné rezervy v předčasném útoku –, mohli by mít velký problém,“ hodnotí Kofroň.

Čtěte také

Rusko viní novináře amerického listu Gershkoviche ze špionáže: Čeká ho utajený proces a téměř jistě rozsudek vinen

Pokud ale budou čekat příliš dlouho, tak se ruské jednotky zas rychle zformují, doplní ztráty a také mohou sáhnout k dalšímu kolu mobilizace, o které se ostatně mluví už dlouho.

„Takže říct, co je dobrým řešením, je strašně těžké a zřejmě to půjde pořádně zhodnotit až ex post,“ dodává Kofroň.

Není pak ani tak důležité, jakou techniku a munici Ukrajinci dostanou, důležitější podle něj je, jestli stačili kvalitně vycvičit lidi. „To je mnohem víc rozhodující než cokoli dalšího. Ano, musíte mít nějaké množství děl, munice, tanků, ale to, jestli je ten tank modernější, nebo ne, už nehraje tak velkou roli v porovnání s tím, jak dobře vycvičené jednotky máte.“

Čtěte také

Ukrajina může vojensky vyhrát jen se štěstím a nějakým patem. Rusové by pak toho museli mnoho zkazit, uvažuje politický geograf Kofroň

„A jestli v něčem mají Ukrajinci trochu problém i po víc než roce války, a co není úplně chybou Západu, ale jejich vlastní, tak je to dobře vycvičit všechny vojáky, kteří směřují na frontu nebo i do týlových služeb. Dodnes občas slyšíme o případech, kdy někdo má za sebou pouze týdenní nebo třítýdenní výcvik.“

„Takže asi hrozí, že Ukrajina zvládne vycvičit jen menší část armády na nějakou relativně slušnou úroveň, ale většina zůstane asi poměrně nevycvičená, což by mohlo v dlouhodobém pohledu být problém.“

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.