Ukrajina může vojensky vyhrát jen se štěstím a nějakým patem. Rusové by pak toho museli mnoho zkazit, uvažuje politický geograf Kofroň

25. duben 2022

První západní politik, který připustil, že Rusko může na Ukrajině vyhrát, je britský premiér Boris Johnson. Tuto možnost dokonce nazval realistickou s tím, že válka může trvat až do konce příštího roku. „Tyto politické proklamace bych nebral úplně vážně. Spíš bych to vnímal jako mobilizaci podpory nejen uvnitř Velké Británie, ale i svých spojenců,“ komentuje Johnsonovy výroky politický geograf Jan Kofroň.

„Teď už se bavíme o řekněme realističtějším hodnocení situace, protože i když Rusko zaznamenalo řadu problémů, tak je bohužel stále o něco silnější než Ukrajina. A pokud by Rusko provedlo mobilizaci, byť jen částečnou a poslalo do bojů brance, tak v ten okamžik bude jeho převaha výrazná,“ dodává geograf z Katedry politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Kdybych měl hůlku Harryho Potera, tak by byla (porážka Ruska) ideální, a kdybych ji měl, tak to také udělám.
Jan Kofroň

„Ukrajina může tu situaci takříkajíc upatovat, to možné je. Ale bylo by naivní myslet, že stoprocentně víme, že to vyhraje, nebo že Rusové už žádný další úspěch nezaznamenají.“

Čtěte také

Vojensky porazit Rusko je tak podle politického geografa nepravděpodobné. „Respektive – udělat pat ze strany Ukrajiny. Případně vzít nějaká území zpět – to jen tedy, kdyby měli velké štěstí a Rusové zkazili spoustu věcí,“ nastiňuje.  

„Porazit Rusko tak, že budeme za tři měsíce stát před Moskvou a změníme režim – to je nerealistické. Bylo by to samozřejmě ideální, a kdybych měl hůlku Harryho Potera, tak to také udělám – ale já ji nemám.“

Nerealistické je i to, že by Rusové měli opustit už okupovaná ukrajinská území. „A kdyby to mělo být včetně Krymu, tak by to z pohledu Ruska byl útok na jeho teritorium, kde by už bylo naprosto bezproblémové použití branců. A podle jejich doktríny by existovala i nějaká šance na použití jaderných zbraní.“

Půjdou Rusové dál?

Podle agentury TASS měl v pátek ruský generálmajor Rustam Minněkajev prohlásit: „Po zahájení druhé fáze speciální operace, která začala doslova před dvěma dny, je jedním z úkolů ruské armády nastolit plnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou.“

Kontrola jižních oblastí Ukrajiny podle něj představuje další spojnici s neuznávanou proruskou republikou Podněstří. 

Čtěte také

Je to jen další ruské „oťukávání“, co na to Západ? „Rusko teď už moc nezajímá, co na to svět. Protože ,překročili Rubikon‘ a je jim už tohle jedno,“ odpovídá Kofroň.

„Četl jsem pak nějaké analýzy a překlady slov tohoto generála, které tvrdí, že to, jak se zmiňoval ve vztahu k Oděse a Podněstří, tak to bylo trochu posunuté.“ 

„On řekl: ,Musíme dobýt jih, jihovýchod Ukrajiny až někam pod Dněpr a zajistit si možnost případně pak pokračovat dál.‘ Takže to nebylo, že by řekl, že chtějí teď nezbytně nutně zabrat Oděsu. Také mnozí správně zdůrazňovali – Rusko nemá v tento okamžik vojensky sílu na to, aby v následujících třech týdnech zvládlo jednak ukončit boje na Donbase – ani to nezvládne samo o sobě během tří týdnů – a zároveň že by se pokusilo o nějaký výpad směrem k Oděse. To je velmi nepravděpodobné.“ 

Takže to podle Kofroně opravdu mohl být jakýsi „balónek“. „Zároveň ale ten, kdo velí operacím, jsou generálové z jižního vojenského okruhu, nikoli z centrálního,“ připomíná.  

Částečná ruská mobilizace?

Kdyby se v tuto chvíli Putin rozhodl částečně mobilizovat a poslat do bojů brance, tak by mohl z každé brigády vytěžit například jeden prapor. „Takže tam budou schopni dodat dalších dvacet třicet praporů. Ale než je dostanou na to místo, než uvedou techniku do provozuschopného stavu, tak to nějaký týden potrvá.“

Čtěte také

„A i kdyby se rozhodli pro například částečnou mobilizaci, což také musíme zvažovat, tak připomínám, že se k tomu ruský režim zatím neodhodlal. Z čistě vojenského hlediska toto měl dělat tak před měsícem a půl. Tedy ve chvíli, když zjistil, že mu ten rychlý vpád nevyjde. To, že to oddalují až do tohoto okamžiku – a pravděpodobně další týden se nic takového ještě nestane –, tak ukazuje na to, že mají nějaké důvody, proč Rusko nechce mobilizovat.“

Sám odhaduje, že důvodem je podpora války u mladých Rusů.

„Putinovi se určitě podařilo zvýšit podporu války. Má ale problém, že je dominantně koncentrována do starších věkových skupin. Kdyby ale Ukrajinci provedli nějaký velký útok – ideálně s množstvím civilních obětí –, tak by to nálady (Rusů) dokázalo výrazně změnit,“ uvažuje.

Čtěte také

Zajímavé podle něj také je, že vlastně nevíme, jaké vojenské ztráty má Ukrajina. „Pokud by ale Ukrajinci měli přibližně podobné ztráty jako Rusové, tak pak začne být situace Ukrajinců extrémně těžká.

„Pokud je to ale tak, že Ukrajinci mají jen poloviční nebo třetinové ztráty oproti Rusům, tak i kdyby Rusové částečně zmobilizovali, bude jim to chvíli trvat. Nebudou schopni všechny útvary hned poslat na bojiště. V tu chvíli se Ukrajina může bránit, možná ještě několik týdnů. Z dlouhodobého hlediska by už to ale bylo velmi problematické,“ uzavírá Jan Kofroň.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související