Víc tanků a dělostřelectva. Boje na Donbasu můžou připomínat 2. světovou válku, říká generál Mičánek

14. duben 2022

Válka na Ukrajině přechází do nové fáze. Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ. „Naznačuje to, že celá operace bude přeplánována a hlavní úsilí se teď zaměří na zabrání celé Doněcké oblasti a případně posílení pozic na jihu u Černého a Azovského moře,“ soudí generál v záloze František Mičánek.

Charakter bojů se podle něj bude odvíjet od tamního rovinatého terénu, který umožní daleko širší rozvinutí bojových jednotek a větší nasazení tanků a dělostřelectva než při dosavadních střetech spíše v městském prostředí.

Čtěte také

„Může to trošku připomínat operace druhé světové války, tedy nasazení masivních formací. Ale byl bych opatrný, jestli k tomu skutečně dojde, protože dnes už není doba, kdy by se mohly uskutečnit skryté přesuny bez jakéhokoliv působení protivníka,“ podotýká expert z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.

V prvním sledu by prý mohlo být nasazeno až 50 tisíc ruských vojáků a v součtu s dalšími sledy maximálně 150 tisíc. „Víc jich tam asi nerozmístíte, neměli by žádnou svobodu manévru,“ míní.

František Mičánek, generál

Ruskou ambicí je dosáhnout převahy v poměru 5:1, i takové přesile by ovšem Ukrajinci při znalosti prostředí mohli úspěšně vzdorovat, pokud nepodcenili přípravy a vybudovali minová pole a opevněná postavení.

Mariupol jako Stalingrad

Ruské prvosledové jednotky utrpěly během dosavadního průběhu války značné materiální i lidské ztráty, pro operaci na Donbase proto musejí být vystřídány nebo doplněny čerstvými vojáky, kteří ovšem nemají bojové zkušenosti.

Čtěte také

„To, že operace nezačala hned, naznačuje, že je poměrně precizněji plánována,“ upozorňuje Mičánek s tím, že Rusové se zřejmě snaží napravit nedostatky vyplývající z toho, že nejsou zvyklí uskutečňovat operace s kombinovaným nasazením pozemních, vzdušných, raketových a dalších sil. Zda se to podaří změnit nově jmenovanému veliteli invazních sil Alexandru Dvornikovovi, se prý teprve uvidí.

Déle než měsíc se nyní bojuje o jihoukrajinský přístav Mariupol. „Připomíná to situaci Stalingradu, kdy je město obklíčené a není možné ho zásobovat. Ukrajinci se k němu nejsou schopni probít a je pouze otázkou času, kdy tento odpor bude zlomen,“ konstatuje Mičánek.

Lidé samozřejmě vidí, jaký je život v těch separatistických republikách a že na Ukrajině je vyšší životní úroveň než v Rusku.
František Mičánek

Zdůrazňuje také, že přestože může být teoreticky jednoduché vojensky zabrat území, daleko důležitější je ovšem vítězství udržet a přimět obyvatele, aby přestali být nepřátelští a začali kooperovat.

Čtěte také

„Lidé samozřejmě vidí, jaký je život v těch separatistických republikách a že na Ukrajině je vyšší životní úroveň než v Rusku. Nehovořím o městech, jako je Moskva nebo Petrohrad, ale o rurálních oblastech. Nevidí, proč by se měli násilně nebo nedobrovolně připojovat k Rusku, kde nemají nic jistého,“ pokračuje Mičánek.

Naproti tomu Ukrajina se posouvá kupředu a životní úroveň stoupá, a to i díky spolupráci se západním světem „To, co je možné na Ukrajině, nebude možné v kolonii Ruska,“ uzavírá.

Zasahují Rusové civilní cíle záměrně, anebo omylem? Poslechněte si Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.