Válka je odpovědí na upřímnou hrůzu, že Rusko není Západem považováno za velmoc, tvrdí rusista Glanc

Nepochybuje přitom, že válka zvýšila domácí popularitu ruského prezidenta Vladimira Putina, stalo se tak ale pod tlakem, jaký si lidé v Česku nedokáží představit ani z 80. let.

Čtěte také

Vojenský analytik: Kdyby Ukrajinci měli zbraně a techniku jako Rusové, válka už by dávno skončila

Paragrafy o diskreditaci ozbrojených sil nebo o propagaci nacismu, což je v ruském pojetí cokoli, co je ukrajinské, podle Glance mobilizují nízké sklony i u lidí, kteří by jinak byli naprosto mírumilovní.

„Propaganda pracuje velmi primitivně s pojmy, jako je nacismus, genocida nebo kolektivní Západ. A ukazuje se, že její strategie funguje. Lidé, kteří to prohlédnou, se snaží Rusko opouštět, pokud si to mohou dovolit. Vlna emigrace je obrovská a další jsou zahnaní do vnitřní emigrace, kdy prostě mlčí,“ míní rusista, který působí mimo jiné na univerzitě v Curychu.

Vlna emigrace je obrovská a další lidé jsou zahnaní do vnitřní emigrace, kdy prostě mlčí.
Tomáš Glanc

V prvních dnech invaze byly zatčeny tisíce demonstrantů proti válce, ovšem agresivita ruského establishmentu prý exponenciálně stoupá a k zatčení či pokutě stačí vyjít na ulici, s byť jen metaforicky, pomalovaným papírem formátu A4 bez explicitně protiválečných hesel.

Hrůza z ponížení

Z Ruska nyní masově odcházejí například pracovníci ze sektoru IT. V březnu jich podle odhadů bylo asi 70 tisíc, v dubnu by to mělo být dalších asi 100 tisíc. „Establishment dokonce na tento odliv reaguje různými ekonomickými výhodami, ale tito lidé jsou vzdělaní a vědí, co dělají,“ poznamenává Glanc.

Čtěte také

Cokoliv, čeho Rusko teď na Ukrajině dosáhne, se bude prezentovat jako obrovský úspěch, soudí plukovník Petráš

Na druhou stranu ale připomíná také výrok prezidenta Putina, v němž přirovnal odpůrce války ke zrádcům, které ruská společnost vyplivne jako mušku z úst.

„Součástí tohoto imperiálního projektu jsou dokonce i násilné přesuny velkých částí obyvatelstva, což jsme v Rusku nezažili od stalinismu. Desítky tisíc dětí bez rodičů, které jsou odvlečeny z ukrajinského území, pravděpodobně mají kompenzovat těch pár stovek tisíc vyplivnutých mušek,“ konstatuje.

Desítky tisíc dětí bez rodičů, které jsou odvlečeny z ukrajinského území, asi mají kompenzovat těch pár stovek tisíc vyplivnutých mušek.
Tomáš Glanc

Putin a jeho okolí prý skutečně věří tomu, že rozšiřování NATO je hrozbou pro Rusko. Zásadní je ovšem moment ponížení vyplývající z vítězství Spojených států ve studené válce.

„Ministr zahraničí Sergej Lavrov to nedávno rozšířil na celé poválečné období a prohlásil, že tato válka je reakcí na samolibost Západu už po druhé světové válce. To, že Rusko není Západem pokládáno za dostatečně silnou velmoc, je upřímně zažívaná hrůza, na kterou reaguje tato brutální válka,“ soudí akademik působící na univerzitě v Curychu.

Vyhlídky do budoucna

Glanc současně pochybuje o tom, že by změny režimu v Rusku mohla dosáhnout tamní opozice.

„Ví se o tom, jaká panika zavládla v ruském establishmentu po protestech v letech 2011 a  2012, kdy vyšlo do moskevských ulic 100 tisíc demonstrantů. A jedním z důvodů nynější agresivní války proti Ukrajině jsou události z roku 2014, kdy Ukrajinci změnili režim právě demonstracemi v ulicích,“ upozorňuje.

Čtěte také

Putin se považoval za strategického génia, i díky tomu se Ukrajinci zatím ubránili, míní Galeotti

Příliš si neslibuje ani od sankcí a navazujícího poklesu životní úrovně, který, pokud je správně ideologicky prezentovaný, prý nebude dostatečně silným impulzem k odporu.

„Samozřejmě nikoho netěší, že si nemůže koupit určitý druh telefonu nebo kosmetiky. Ale není to nic tak zásadního, jako by to bylo v Německu nebo v jiných společnostech, které jsou úplně jinak strukturované než ta ruská,“ uzavírá.

Za jakých podmínek může dojít k demokratizaci ruského státu? Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.