Putin se považoval za strategického génia, i díky tomu se Ukrajinci zatím ubránili, míní Galeotti

Ruský prezident Vladimir Putin je prý přesvědčený, že Rusko vede existenční boj proti spikleneckému Západu. Ukrajina v jeho vidění světa ani není skutečnou zemí a patří do ruské sféry vlivu. „Jisté ale je, že Putinův původní plán – a byl to jeho plán – se míjel s realitou,“ upozorňuje.

Čtěte také

Jednotka je taková, jaký je velitel – v tom Rusové zaspali, hodnotí generál Šedivý

V rozporu s ruskou vojenskou doktrínou, která je založená na masivním bombardování letišť a kasáren, po němž by následoval pečlivě koordinovaný pozemní útok, se několik skupin výsadkářů pokusilo dostat do centra Kyjeva.

„Působilo to, jako by bylo možné dojet zatknout ukrajinskou vládu a nainstalovat tam nový režim. Putin zřejmě vůbec nepochopil povahu této země a vnutil ruské armádě strategii založenou na tomto nepochopení,“ zamýšlí se expert.

Nemůžeme Rusy považovat za vyřízené. Jmenovali teď velitele operací na Ukrajině a zaměřují se nyní na mnohem realističtější cíle.
Mark Galeotti

Putinův plán selhal a Rusku se nepodařilo ovládnout ani celý východ Ukrajiny. Nyní se proto soustředí na Donbas a jihovýchod země.

„Na druhou stranu ale nemůžeme Rusy považovat za vyřízené. Jmenovali teď velitele operací na Ukrajině, což se mělo stát už na začátku, a zaměřují se nyní na mnohem realističtější cíl. Boje tak budou pokračovat,“ konstatuje.

Historické analogie

Vrchním velitelem ruské invaze se stal generál Alexandr Dvornikov, který řídil i ruské operace v Sýrii během dobývání Aleppa. Jeho zničení odpovídá způsobu, jakým Rusové vedou válku ve městech, a totéž lze nyní očekávat i na Ukrajině.

„Boje ve městech jsou složité a nebezpečné a vyžadují dobře vycvičené jednotky. Je tak mnohem jednodušší ta města rozbombardovat a rozstřílet, až z nich zůstanou jen sutiny. Tohle Rusové dělali v Grozném v Čečensku, v Aleppu v Sýrii a nemám pochyb o tom, že to budou dělat i na Ukrajině,“ očekává Galeotti.

Pokud necháme Putina přesvědčit Rusy, že je nenávidíme, tak hrozí, že se může stát něco jako po podpisu Versailleské smlouvy.
Mark Galeotti

Deklarovaným cílem agrese je denacifikace Ukrajiny, počínání ruské armády ovšem v mnoha ohledech připomíná to, co v zemi páchali nacisté po roce 1941. „To v širším ohledu napomáhá k vytváření té rusofobie, ze které Putin Západ neustále obviňuje. Pro Rusko to bude problém,“ poznamenává.

Čtěte také

Jan Fingerland: Finlandizace NATO aneb Neutralita vychází z módy

Problém to ale může znamenat i pro Západ. Putin a jeho systém sice válku prohrává a Galeotti se domnívá, že slábnout bude i podpora ze strany Rusů s tím, jak budou od řadových vojáků přicházet informace o tom, co se na Ukrajině skutečně děje.

Expert se ale obává toho, co se stane, pokud vyhrajeme válku, ale prohrajeme mír. „Pokud necháme Putina přesvědčit Rusy, že je nenávidíme – a Putin jim to bude určitě tvrdit –, tak hrozí, že se může stát něco podobného jako po podpisu Versailleské smlouvy po první světové válce,“ připomíná.

Vydrží Západ?

Galeotti nepředpokládá, že by došlo k nasazení západních vojáků na Ukrajině, pokud by ovšem Rusko nepoužilo chemické nebo jaderné zbraně.

Čtěte také

Sankce jsou bezzubé. Pokles ekonomiky o 11 procent si Rusko může dovolit, kritizuje ekonom Marek

Sankce sice mají reálný dopad, ten se ale neprojeví hned a autoritářské režimy s nimi dokáží žít dlouho. Není to ovšem bez následků: propadá se ekonomika, v Rusku je už teď nedostatek léků a obranný průmysl nemá součástky pro výrobu zbraní.

Zásadní výzvou je tak nyní to, zda Západ dokáže udržet úroveň současného úsilí: „Putin v minulosti spoléhal na fakt, že my na Západě se sice dokážeme pro něco nadchnout a k něčemu se přihlásit, ale ne na dlouho,“ uvádí s tím, že válka pravděpodobně ustrne na mrtvém bodě a ani jedna z bojujících stran nebude schopna zasadit konečný úder.

Ukrajinci nedokážou svrhnout ruský režim. Stejně tak naše ekonomická válka nedokáže ukončit válku na Ukrajině.
Mark Galeotti

V současnosti prý probíhají dvě války. Ta klasická podle vzorců 20. století zuří na Ukrajině. Pak je tu ovšem válka 21. století – ekonomická a politická válka, ale současně i kulturní a právní válka, kterou mezi sebou vedou Západ a Rusko. 

„Ukrajinci nedokážou svrhnout ruský režim. Stejně tak naše ekonomická válka nedokáže ukončit válku na Ukrajině. Ale když je spojíte, vznikne velmi mocná kombinace, kterou už můžete něčeho dosáhnout. Musíme si ale přiznat, že to nebude hned, ale nějakou dobu to potrvá,“ uzavírá.

Poslechněte si celé Interview Plus, ptá se Filip Nerad.