Putin už nemůže couvnout. Musí své kroky obhajovat až do hořkého konce, míní vojenský psycholog Štrobl
Ukrajinští obránci přístavu Mariupol se spolu s civilisty stáhli do továrny Azovstal, odkud volají o pomoc. „Situace zbytků obránců je v jistém smyslu podobná události z naší historie – kdy byli naši parašutisté bezvýchodně obklíčení v kostele v Resslově ulici,“ myslí si bývalý vojenský psycholog a terapeut Daniel Štrobl. „Na něco podobného se vojáci přímo necvičí, ale tady rozhoduje morálka. Tedy odpovědnost jednoho k druhému i to, že nesmí zradit své spolubojovníky.“
„Jeho druzi v tuto chvíli pro něj představují daleko intenzivnější vztah než vztah k rodině, která je – jak doufám – někde v bezpečí. Ve jméně této loajality jsou pak schopni velkých hrdinství, v krajním případě i obětí,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.
Doufám, že oběť obránců Mariupolu, která možná nastane, třeba ne, nebude zbytečná.
Daniel Štrobl
Psycholog Štrobl přiznává, že se osobně snaží některé informace z Ukrajiny filtrovat, což je prý sebeobrana proti případné depresi. „Ale normálně lidsky je mi těch chlapů líto. Mně je líto vlastně každého vojáka, který umírá v boji za domnělé správnou věc. A bojuje chlapsky, hrdinsky, čestně.“
Čtěte také
„Zároveň doufám, že ta jejich oběť, která možná nastane, třeba ne, doufejme, nebude zbytečná.“
Štroblovi je samozřejmě líto i zmařených životů našich parašutistů Kubiše, Gabčíka, Opálky a dalších. „Ale to, že jejich oběť nebyla zbytečná a my o tom do dneška mluvíme, tak je to i obrovská vzpruha pro morálku současných vojáků.“
„Neseme si to v národě jako velmi světlou stopu, na kterou můžeme být pyšní. Přitom nechci tvrdit, že jejich smrt za to stála, protože žádná smrt za nic nestojí – alespoň ale nebyla zbytečná. Pokud to u obránců Mariupolu dopadne nějak podobně, tak doufám, že to nebude zbytečné a na její odraz budou jednou Ukrajinci vzpomínat. Třeba to bude významná stopa toho, čeho jsme svědky, tedy tvorby politického národa na Ukrajině.“
Putina neberme vážně
Když pak má bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl hodnotit jednání ruského prezidenta Vladimira Putina, tvrdí, že bychom ho neměli brát nijak vážně, protože co krok to lež.
Zároveň dodává, že nechce komentovat chování někoho na dálku, tedy jak říká „diagnostikovat na ksicht“, hodnotit tak může pouze Putinův mediální obraz.
Čtěte také
Ruská televize ve čtvrtek odvysílala dialog mezi Putinem a ministrem obrany Sergejem Šojguem, ve kterém hlava Kremlu ruší útoky na ocelárnu Azov s tím, že chce pokračovat v blokádě tak, aby neproletěla ani moucha.
„Já se vědomě bráním brát výroky Putina vážně. A to nemyslím jako odborník, spíš jako lidsky, profesně,“ odpovídá psycholog.
„Může to být jakási snaha ukázat velkorysost, aby jeho média potom tvrdila, jak je ten vůdce dobrý. Jak bychom si ho všichni měli vzít za příklad.“
„Může to být ale také jakási relativně pragmatická úvaha, protože ti ukrajinští obránci nejen brání nějaké ocelárny, ale také vážou velmi významnou část jednotek, které by mohly být nasazeny jinde. Takže možná pod rouškou takzvané humanity – ze které bych ho určitě nepodezříval – chce jen stáhnout svá vojska jinam,“ uvažuje.
Čtěte také
„Myslím, že (Putin) mohl věřit v socialismus a Sovětský svaz. Docela bych věřil i tomu, že rozpad SSSR byl pro něj osobní ranou, porážkou, osobním traumatem, ze kterého se možná nikdy tak úplně nevzpamatoval,“ míní psycholog.
„Ale když odhlédneme od Putina – tak jako každý vůdce –, není nic jiného než produkt společnosti, která ho dosadí anebo drží u moci. Putin je pouze korálkem na šňůrce ruských vládců, kteří jsou v zásadě neustále konzistentní.“
„Putin je jeden z mnoha. Není nijak významný ani nějak výjimečný. Je principiálně stejný jako Stalin či Ivan Hrozný. Jako někteří další carové, kteří byli ve svých projevech extrémně sebestřední, a co tvrdili, že Rusko je pupkem světa. Zakomplexovaní a s neustálým pocitem, že jim svět ubližuje a nedoceňuje jejich velikost. A nakonec uchylující se k brutalitě a teroru vůči vlastnímu obyvatelstvu, případně k vnější expanzi. V tom Putin není vůbec originální.“
Své plány nezmění
Od Putina pak podle bývalého vojenského psychologa nemůžeme čekat, že by své plány na pokoření a ovládnutí Ukrajiny změnil.
„U moci je už 22 let, což je strašně dlouhá doba. Je natolik odtržen od reality, že to, jak se chová Západ, bude vždy filtrovat přes vnitřní propagandu, které už sám věří. Takže to bude vnímat jako nepochopení, křivdu a bude znovu a znovu své postoje obhajovat.“
Čtěte také
„Protože kdyby to neudělal, tak nemůže připustit, že se v této ,drobnosti‘ mýlil a Západ má pravdu. Ta ,jedna drobnost‘ pro něj znamená pád úplně všeho, takže to udělat ani nemůže. To nemůže v této fázi udělat žádný diktátor. Musí své kroky obhajovat sám pro sebe, sám sobě, a to až do hořkého konce.“
Jestli Putina může někdo zastavit, tak to rozhodně nebude Západ, tedy jeho úhlavní nepřítel.
„Respektive v přeneseném slova smyslu ano, ale budou to jeho vlastní lidé, kteří třeba budou mít dost už těch sankcí. Budou mít dost pošramocené pověsti Ruska ve světě a tak dál.“
„Ale že by byl Západ pro Putina důležitým hlasem pro jakousi sebereflexi, to určitě ne. Ale pořád hovořím pouze o mediálním Putinově obrazu, ale on nikdy v minulosti nedal najevo, že by pro něj byl nějaký západní politik partnerem. V podstatě je buď využívá anebo jimi pohrdá. A tím se nikterak netajil, takže proč by se snad měl Západu zpovídat,“ uzavírá bývalý vojenský psycholog a terapeut Daniel Štrobl.
Celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské najdete v audiozáznamu.
Související
-
Jiří Leschtina: Ožívá Putinova pátá kolona v Čechách?
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka před Velikonocemi o něco víc než obvykle nadzvedl poklop, pod kterým pracují jeho lidé.
-
Moskva soudům Putina nevydá, dokud se nezmění režim. I tak to bude trvat, varuje novinář Naegele
Jak reálné je potrestání viníků válečných zločinů na Ukrajině spáchaných Ruskem? Diskutují právník Lubomír Majerčík a novinář Jolyon Naegele.
-
Jefim Fištejn: Putinovi užiteční idioti
Znám jen málo význačných politiků, jejichž odkaz a dobrá pověst byly doslova rozmetány na cucky za tak krátkou dobu po jejich odchodu, jako se to stalo Angele Merkelové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.