Západ si Putina vykrmil obrovskými cenami energií. Proto si mohl invazi na Ukrajinu vůbec dovolit, míní bývalý viceguvernér Kysilka

Takový postup je podle ekonoma Kysilky vždy znamením. „To, že má vedení ruského státu něco nekalého za lubem. Takže se dalo něco čekat – nikdo ale samozřejmě nemohl vědět, kdy, jak a co to bude. Navíc jsme si – a tím myslím západní svět – Putina vykrmili k tomu, aby si takovou agresi mohl dovolit. A vykrmili jsme si ho obrovskými cenami energií, které byly už dlouhou dobu před invazí.“

Západ si Putina vykrmil, a to obrovskými cenami energií.
Pavel Kysilka

Západ byl podle Kysilky velmi aktivní v oblasti boje proti klimatickým změnám, vznikl Green Deal a Němci byli ochotni zavřít i své jaderné elektrárny.

„Právě kvůli tomuto tlaku investovat do energií se to přestalo dělat všude na světě. No, a když neinvestujete, nemáte kapacity, ale poptávka je obrovská. Tak jak se vyrovná nabídka s poptávkou? Růstem cen,“ odpovídá si.

Ožebračujeme střední třídu

„Ať si myslíme o ekologii cokoli, tak já jen jako ekonom říkám, že to má obrovskou cenu v tom, že teď naprosto ožebračujeme střední a nízkou vrstvu lidí na světě a zároveň necháme zabíjet desetitisíce Ukrajinců. To vše je ale důsledkem nějakých politických kroků,“ vypočítává s tím, že k tomu musíme připočítat i následky pandemie covidu.

Teď ožebračujeme střední a nízkou vrstvu světa a zároveň necháme zabíjet desetitisíce Ukrajinců.
Pavel Kysilka

Jako příklad pak uvádí politiky, kteří s ruským státem a prezidentem Vladimirem Putinem čile obchodovali.

Čtěte také

Ruská ekonomika zatím není na kolenou. Odříznutí od světa zvládne jako nikdo jiný, píše The Economist

„Podívejme se na Baracka Obamu, na Angelu Merkelovou, na Olafa Scholze. (...) Na ty sociálnědemokratické ,proruské strejce‘ v Německu. Na (bývalého německého kancléře) Gerharda Schrödera, na rakouské politiky a premiéry v různých správních orgánech velkých ruských společností. Je to víc než appeasement – je to ,lezení do zadku‘. Já se omlouvám, ale jinak se to nazvat nedá. A teď sklízíme hrozně trpké plody,“ uvažuje.

Minulý týden Putin podepsal dekret, podle kterého chce za ruskou ropu i plyn platby v rublech.

Čtěte také

Kdy se bude platit za ruský plyn v rublech? „Každý den nám umožňuje doplnit zásobníky,“ říká expert

„Myslím, že to je už věc vyřešená – Putin se bude v tomto opět tvářit jako vítěz. Západ nebude platit v rublech, ale posílat to na nějaký ,eurový účet‘ v Gazprombank. Ta to vymění za rubly a zaplatí Gazpromu. Takže se obě strany budou tvářit jako vítězové – je to jako s tou kozou a vlkem,“ tvrdí Kysilka.

V souvislosti s ruskými plynovody se začíná hovořit i o rychlém a rázném odstřihnutí Západu. Podle ekonoma je to velmi silná rétorika. „Mám extrémně silné pochyby, že by se do toho Německo, ale i některé další země pustily.“

„Němci mají hrůzu ze sociálního ,nesmíru‘, německé odbory jsou vyděšené z toho, co se může dít. Ale pojďme si říct upřímně – vyděšeni jsou z nějakého jednoho dvou tříprocentního poklesu HDP. V případě Česka by to bylo ještě o nějaké procentíčko navíc. Ale podívejte se, co obětuje vedení ruského státu – je to 20 procent HDP, tedy bohatství společnosti. A jen lusknutím prstu.“

Čím ale budeme topit?

Kdyby nakonec zavření plynovodů došlo, čím bychom ale topili? „Zkapalněným plynem,“ odpovídá Kysilka.

„Plynové elektrárny se dají postupně předělat na uhelné. Němci by ale nesměli zastavit to, co mají vybudovat, a to je jádro. Museli bychom alespoň dočasně zmrazit zavírání uhelných elektráren – a obnova těžby uhlí se dá udělat relativně rychle. A samozřejmě strategicky bychom museli pracovat na tom, že budeme dovážet z Kataru, ze Spojených států,“ dodává.

Putin ve své dizertační práci napsal, jak vidí Rusko a svou roli – a teď to krok po kroku doopravdy dělá.
Pavel Kysilka

„A nějakou chvíli bychom tady žili na regulačních stupních, což se také dá a sám si to pamatuji z mládí. To se také dá ,vydýchat‘. A pak počítejme s tím, že energie by už neměla tu cenovku, jakou měla před třemi čtyřmi lety a za to, že bychom měli dostatek energie, bychom platili takzvaně běžné ceny od Kataru, od Ameriky a tak dál.“

Čtěte také

Vladimir Putin: Ruský plyn už musíte platit v rublech

Zřejmě by nás čekaly velké investice do propojení sítí například do Rakouska, ale nejen tam.

„V byznysu a ekonomice platí silný princip – bezpečnost a diverzifikace. Nemůžete žít úplně v bezpečném světě, vždy někde máte nějaké riziko, ale to riziko, se kterým jsme tady žili 20 let, když nám muselo být jasné, co se může stát, bylo enormní.“

„Neříkám, že nebudeme v budoucnu obchodovat s Ruskem a třeba zase za velmi příznivé ceny. Ale musíme mít záložní řešení, které dnes nemáme. A to záložní řešení se nabízí – jen na to potřebujete mít jasnou vizi, strategii a ochotu do toho skutečně investovat.“

Zároveň připomíná, že nedávno zemřelý uznávaný ekonom Michal Mejstřík už před lety upozorňoval na Putinovu dizertační práci. „A už tehdy do ní Putin napsal to, jak vidí Rusko a jak vidí svou roli. Jasně napsal, co bude dělat – a teď to krok po kroku doopravdy dělá. Tak jaká ,překvápka‘, proboha,“ uzavírá ekonom Pavel Kysilka.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.