Rusko vede proti Evropě válku. Je načase to přijmout a změnit myšlení, nabádá politický geograf Jelen

4. duben 2023

„Supi kolem Vladimira Putina už krouží delší dobu. Ale nejde o to, že bychom měli očekávat jeho pád v přesně vymezeném čase. Spíš očekávám, že jde o proces, který může být urychlen nějakou nenadálou událostí – ať už jeho smrtí, nebo odstraněním,“ říká politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

„A obě varianty jsou možné. Na jednu stranu je Putin stále tím, kdo tu věrchušku tmelí a vyvažuje různorodé zájmy vlivných lidí, kteří si v ruském politickém systému užívají moc, jsou bohatí a vědí, že v momentě, kdy se začne pyramida hroutit, to můžou sami odskákat,“ dodává v Osobnosti Plus.

Politický geograf tak nevidí v ruském prostředí nějaký velký tlak na rychlou změnu ve vedení Kremlu, protože není jasné, která ze stran má navrch a mohla by „vyhrát“. Zatím se spekuluje o mnoha lidech, kteří by Putina mohli nahradit, naposledy se objevilo jméno tajemníka Bezpečnostní rady Nikolaje Platonoviče Patruševa.

Podle toho, jak Putin jedná, se můžeme dohadovat i o jeho zdravotním stavu. „Ta paranoia je na postupu. Možná to souvisí se zdravotním stavem, o kterém bych ale nerad spekuloval,“ přiznává.

Čtěte také

„Pokud hovoříme o lidech k Putinovi opravdu dlouhodobě loajálních, tak mezi nimi vidím ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ministra obrany Sergeje Šojgu – a to jsou lidé loajální několik let, ne jen v průběhu války. Sice nemusí vždy být na top místě oblíbenosti, ale vidím u nich stále jistou věrnost. A pak je tady takzvaná petrohradská klika.“

„To jsou Putinovi vrstevníci, se kterými se zná ze struktur KGB – prošli stejnými školami, mají stejné zkušenosti i zázemí, a to ideové i z hlediska praktik. A tyto lidi si vytáhl k sobě – je to tento Patrušev, šéf Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin nebo současný šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov,“ vypočítává s tím, že jde o jakési šedé eminence Kremlu.

„A tato klika, která je tmelená zkušenostmi z tajných služeb, tak to je něco, co podle mne Putin stále využívá k tomu, aby stále posiloval nebo udržoval moc.“

Rusko s námi opravdu válčí

Kreml v posledních týdnech opět začal vypouštět „balónky“ a ve vztahu k Ukrajině opět mění rétoriku. Podle politického geografa tak stojíme před hlavní otázkou, jak se stavět ke státu, který proti nám vede válku.

„Musíme si na to konečně také upřímně odpovědět, protože Rusko vůči Evropě válku vede – ne tu konvenční, ale dlouhodobě informační a kybernetickou. Snaží se Evropskou unii a jednotlivé státy destabilizovat – podporou antisystémových hnutí apod.“

Čtěte také

„To znamená, že bychom konečně měli přijmout ten fakt, že proti nám někdo válku vede a pak, což je pro Evropany těžké, protože musíme přistoupit na jiné myšlení, které máme už od 2. světové války, musíme přirozeně spolupracovat. Protože jen to povede ke stabilizaci, rozvoji demokracie apod.,“ nabádá Jelen.

Většina politiků si to prý už postupně uvědomila – i proto Finsko a Švédsko zažádaly o vstup do NATO. „Teď jde o to, aby to pochopila i veřejnost. Protože co mě trošku děsí, je ochladnutí nadšení a mobilizace společnosti v podpoře Ukrajiny. Proto musíme neustále opakovat a zdůrazňovat, protože se musíme tomu zlu postavit.“

Čtěte také

Jednou dimenzí je podpora Ukrajiny. „Prostě nesmíme dopustit, aby padla, prohrála. A za druhé je potřeba vyvinout úsilí, aby Rusko za současného vedení, případně nějakého postputinovského, nemělo přístup do Evropy – ani ekonomický, ani politický.“

„Pokud bych to měl říct naostro: udělat novou železnou oponu a oddělit geopoliticky stát, který proti nám vede informační konfrontaci a který usiluje o to, abychom byli oslabeni,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související