Rusko je tupý vyhazovač, který vás zmlátí, ale uzdravíte se. Čína je daleko nebezpečnější exekutor v bílém límečku, varuje analytik Mikulecký

„A kdo má zásadní suroviny pro výrobu střeliva? Bez nich nejsme schopni vyrábět nitrocelulózu, kterou potřebujeme k výrobě nábojů do pušek a děl,“ vypočítává.

Čína na rozdíl od Rusů nespěchá, ona si počká, má čas.

„Nejvíc mne děsí nevědomost západních politiků, kteří nebezpečí nevidí. Čína na rozdíl od Rusů nespěchá, ona si počká, má čas. Afriku už z velké části ovládla díky své kontrole jejich nerostných zdrojů. Čína ovládla loďařský průmysl. Má pod palcem většinu strategických transportních tras kolem světa atd.“

„Rusko je něco jako tupý vyhazovač, který stojí před barem, který vás zmlátí, ale z toho se vykřešete. Čína je ale exekutor v bílém límečku – a když vás dostane, už se z toho nevyhrabete. Je to mnohem větší nebezpečí,“ přirovnává Mikulecký.

Čtěte také

Nejde o rusko-ukrajinskou válku, ale o Putinův konflikt. Největším nepřítelem Rusů je jejich prezident, myslí si potomek kozáků Kelin

„Vidím i další chybu, kterou jako Západ děláme. Teď jsme si uvědomili, že jsme se stali rukojmími Číny. Respektive ve Spojených státech už je to znát, ale v Německu to pořád nevnímají jako tak palčivý problém. A co se stalo? Místo toho, abychom výrobu, kterou jsme v minulosti přesunuli do Číny, dostali zas zpět do USA a Evropy, přesouváme ji do Indie. Tím si ale vytváříme další závislost. Zas jim umožníme zbohatnout a dáme jim naše know-how.“

Za vším dnes už ale nestojí pouze levná pracovní síla. „Například to, že jsme se zbavili svého ocelářského průmyslu, je dané tím, že chceme žít v hezkém, kytičkovém, duhovém světě a nechceme, aby nám kouřily ty ošklivé komíny. Ale když budou kouřit v Číně nebo v Indii, tam je to v pohodě, protože to už nevidíme.“

Čtěte také

Etnoložka: Většina šamanů v Rusku je pro Putina. Principem šamanismu je totiž hromadění moci, tíhnutí k oficiální síle je tak logické

„Navíc si to přece tady můžeme omluvit tím, že jsou ten rozvojový svět a musejí dostat šanci se rozvinout. Ale pak zas od nich budeme dovážet a Západ bude opět jen ekonomikou služeb, která, když dojde ke krizi, padne jako první.“

Mikulecký tak doporučuje, aby si Západ sundal své růžové ideologické klapky z očí a podíval se na svět realisticky.

„Nikdo nechce huntovat životní prostředí, protože planetu máme opravdu jen jednu. Nemůžeme se ale stát rukojmími režimů, které jsou na druhé straně planety a přes které pak tečou všechny naše logistické řetězce. A navíc věřit, že toho nikdo nezneužije – vždyť my opakujeme stále stejné chyby,“ nabádá s tím, že to ale bude trvat nejméně dekády.

Ukrajina potřebuje munici. Kde ji vzít?

Pokud dnes Západ pomáhá Ukrajině ve válce proti Rusku, tak musíme podle analytika vyřešit i dodávky munice. „A my nejsme schopni skokově navýšit její výrobu jednak proto, že zbrojaři nedostanou od bank peníze na její zafinancování,“ vysvětluje.

Čtěte také

Vracíme se do studené války. Mezi Ruskem a Západem musíme postavit zeď, míní ekonom Schneider

Dodává, že tomu brání evropská taxonomie, což je něco, kdy nezisková sdružení hodnotí, jak je který ekonomický segment společnosti prospěšný, nebo neprospěšný – a podle toho pak banky rozhodují, komu vůbec peníze půjčí.

Nic podobného samozřejmě neplatí pro Severní Koreu, která Rusům minuci dodává. „Dodávky ze Severní Koreje, které tam podle všeho stále tečou, by tam ale nemohly chodit bez vědomí Číny. Může to být nějaký skrytý souhlas, může to být čínské financování, nastartování nebo zvýšení výroby,“ uvažuje.

Číňané zatím podle Mikuleckého přímo zbraně Rusům nedodávají, to ale neznamená, že tam nemůže proudit zboží tzv. dvojího užití – například lovecké pušky, kterými mohou na Ukrajině také střílet, jsou to drony apod.

Krym? Až po Putinovi

Čtěte také

Pokud v Rusku vznikne protiputinovský puč, dozvíme se to, až když bude v plném proudu, míní rusista Karel Svoboda

Pokud by pak měl poradit, co udělat s teď už de facto zamrzajícím konfliktem na Ukrajině, říká: „Myslím, že je nutné i ukrajinské straně vysvětlit, že válka musí být pouze osvobozující. Nikdo nechce napadnout Rusko, a to Západ nechtěl ani v minulosti. Všichni jsme věřili, že s Ruskem bude možné obchodovat, bavit se s nimi jako s každou jinou civilizovanou zemí. Bohužel malovali jsme si to příliš narůžovo.“

„Teď musíme Ukrajincům umožnit, aby osvobodili minimálně ty oblasti, které jsou jednoznačně ukrajinské a které vždy drželi. Jedna věc, u které mám otazník, je Krym. Ale aby ho mohli připojit zpět k Ukrajině, ke které jednoznačně patří, budeme asi muset počkat na smrt Vladimira Putina. Nebo jeho nahrazení někým jiným.“

„Ale tlak, který musíme na Rusko vést, musí být jednak vojenský – prostřednictvím dodávek na Ukrajinu – a jednak ekonomicky. Protože jsme zatím žádné reálné sankce vůči Rusku nezavedli – jen o tom stále mluvíme.“

Čtěte také

Indie nákupem ruské ropy vzkazuje Západu, že nebude plnit jeho přání, vysvětluje indolog Štipl

„Například by mělo dojít k odstřižení od SWIFTu, o kterém se mluvilo hned na začátku, ale nikdy k němu vlastně nedošlo.“

„Mluvím i o tom, že by Západ měl říct Indii: ,Hoši, sami vidíte, kde máte nepřátele. Máte nevyřešené vztahy se sousedy Pákistánem a Čínou, kteří mají na vás velké územní nároky. A koho jste dosud brali jako spojence? Odkud jste brali zbraně? Z Ruska – a jejich zbraně nefungují a na spojence ve finále kašlou, o čemž se mohla přesvědčit už Arménie v konfliktu s Ázerbájdžánem. A pokud chcete teď s námi kamarádit, pokud chcete, abychom k vám převedli výrobu, tak fajn, přestaňte brát z Ruska ropu‘,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu, poslechněte si, dozvíte se víc.