Pokud v Rusku vznikne protiputinovský puč, dozvíme se to, až když bude v plném proudu, míní rusista Karel Svoboda
„Pro nás by samozřejmě bylo asi ideální, kdyby v Kremlu seděli hlupáci, ale nesedí. Jejich strategie, vůbec to jaderné strašení, pokud má fungovat, musí dávat najevo, že je to jedna z možností a že jsou schopni jadernou zbraň použít. A to je přesně to, co Putin a jeho okolí udržuje. Navíc zatím o této hrozbě ani sám nemluvil, většinou to byli lidé z jeho okolí,“ upozorňuje politolog a rusista Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Rok ve válce
Unikátní svědectví o konfliktu na Ukrajině. Čtyřdílné vyprávění, na jehož počátku byly telefonické hovory Jana Pokorného a Martina Dorazína.
„Putin ale říká, že musí jaderný potenciál zvažovat, a je vidět, že se tato hrozba neustále načechrává a udržuje v latentní formě,“ dodává rusista v Osobnosti Plus.
Čtěte také
Těm, kteří i u nás vyzývají k ukončení války, Svoboda vzkazuje: „Do hlavy jim nevidím – samozřejmě, že u nich půjde o soubor veškerých možných motivů a část z nich si asi myslí, že agresora zastaví tím, že se s ním bude jednat. Ta výzva je pro mě zajímavá tím, že říká, že Rusko je agresor a míru docílíme tak, že nebudeme dávat zbraně oběti, ale to tak, mírně řečeno, nefunguje.“
Pravděpodobnost, že Rusko sáhne k jaderným zbraním, politolog vidí jako malou.
„Ale spolehnout se tady nemůžeme nikdy na nic. Je to vždy otázka toho, jak moc velkou pravděpodobnost vidíme – ale je velmi malá, bavíme se v řádech promile.“
Součástí Putinovy strategie je neustále hrozit zničením světa.
„Rusko také říká: Máme jaderné zbraně a jsme je ochotni za určitých podmínek použít. Které, tak to vám přesně neřekneme. Používají to jako ultimativní hrozbu. Pak se ukazuje, že jejich armáda zas není tak super. Takže to budou říkat dál, protože nemají nic moc čím jiným hrozit.“
V souvislosti s válkou na Ukrajině mnozí politici i odborníci tvrdí, že Putina zaháníme do kouta, proto Západu hrozí. „Ano, na druhou stranu ho zaháníme do kouta tím, že ho nutíme, aby opustil území, které nezákonně obsadil?“
Vypadá to tak, že je tu Putin a pak nějací ,buldoci pod kobercem‘, kteří se mezi sebou perou o moc.
Když ale nebudeme Ukrajině pomáhat, půjdou Rusové podle rusisty dál. „Pak nám Putin oznámí, že vlastně i Oděsa je jeho a bude se argumentovat tím, že ho nesmíme zatlačit do kouta? Součástí jeho strategie je neustále hrozit zničením světa – tedy pokud vy neuděláte to, co chceme, a pak postupovat dál. Začal Krymem, pak přišel Donbas a dnes obsadil další území,“ vysvětluje Svoboda.
Čtěte také
Zároveň připomíná, že se Putin na válku připravoval nejméně 15 let.
„Už někdy v roce 2011 tam byla obrovská militarizace společnosti. Ekonom a ministr financí Alexej Kudrin odstoupil právě kvůli zvyšujícím se výdajům na armádu.“
„Rusko budovalo armádu a představovat si, že Západ teď dodá Ukrajině pár desítek tanků, možná nižších stovek, které přijedou a rozstřílejí ruskou armádu, je naivní. Rusové používají třeba i staré zbraně, ale i ty dokážou ublížit.“
„Zdá se, že bude dlouhodobější konflikt, ale neřekl bych, že naše pomoc je zbytečná, že se nedaří. Protože kromě jiného se Ukrajina dokázala bránit.“
Buldoci pod kobercem?
Putin pak podle rusisty alespoň navenek v ohrožení není.
„Kdybych jmenoval člověka, který je pro Putina eventuálně nebezpečný, tak už nežije nebo je někam odklizen. Pokud tam vznikne puč, my se to dozvíme, až když už bude probíhat.“
Čtěte také
„I armáda zatím působí loajálně, ale co se děje uvnitř, jestli se čirou náhodou generál Alexandr Lapin nerozhodne jít proti Putinovi, to nevíme. Osobně to považuji za zcela nepravděpodobné.“
Na druhou stranu rusista připouští, že úplně v klidu Putin také být nemůže.
„To nastavení teď vypadá tak, že je tu Putin a pak nějací ,buldoci pod kobercem‘, kteří se mezi sebou perou o moc. A pokud by nebyl Putin, tak by jeden z nich mohl nastoupit. Samozřejmě, že nastoupit může i někdo, kdo řekne, že Rusové musejí bojovat ještě radikálněji, vrhnout veškeré své síly, což by byla totální válka.“
Podle Svobody to snad ale horší nebude, protože se Putin přepočítal a odpor Ukrajiny podcenil.
„V tuto chvíli ale moc neví, jak z toho ven, a to i tím, že oznámili anexi čtyř oblastí, které jsou podle nich součástí Ruské federace. Putin už nemá šanci říct: ‚Hele, to jsme možná přehnali, tak už součástí Ruska zas nejsou.‘ To udělat nemůže,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Po roce války leží budoucnost Ruska v ukrajinských rukou. A Putin stále sní, že je carem ve válce
Teď, když si Rusko myslí, že je ve válce s „kolektivním Západem“, neměla by se přeceňovat jeho ochota k dodržování dřívějších dohod, soudí agentura Bloomberg.
-
Putin může bojovat o přežití a snít. I Hitler snil, že se válka obrátí, připomíná historik Rychlík
Rok války na Ukrajině a nebývalá jednota Západu znamená podle historika Jana Rychlíka největší zlom v uspořádání světa po 2. světové válce. (Repríza z února 2023.)
-
Libor Dvořák: Putin a jeho obrněný vlak
Jak sdělila některá ruská nezávislá média, prezident Putin se uvnitř země přemisťuje nikoli letadlem, ale obrněným vlakem, jak to ostatně mají ve zvyku diktátoři.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.