Označovat Ukrajinu za fašistický stát je komické. Nejvíc neonacistů světa je totiž v Rusku, míní spisovatel Padevět

„A když se vracím k označování Ukrajiny za fašistický stát – tak to je naprosto komické, protože v Rusku je nejvíc neonacistů na celém světě,“ dodává v Osobnosti Plus.

Ukrajinci jsou pro ně podlidé, podobně jako Rusové pro nacistické Německo.

Ruští neonacisté nejsou semknutí, ale většina z nich boji proti Ukrajině tleská. „Ukrajinci jsou pro ně podlidé, podobně jako byli Rusové podlidé pro nacistické Německo,“ připomíná Padevět. 

Čtěte také

Patriarcha Kirill tvrdí, že Rusové padlí v boji půjdou přímo do nebe. To už je ale přece džihád, kritizuje politolog Kratochvíl

„Ruský neonacismus je strašně paradoxní, protože tam máte organizace typu Slovanský svaz a přitom mají uniformy, kde používají symboliku SS. Je tam Žirinovského strana – mimochodem, když Vladimir Žirinovskyj zemřel (6. dubna 2022), tak se jeho rakvi klaněl i Vladimir Putin –, která měla imperiální ambice například vrátit Aljašku.“

„Slovanský svaz zase volá po připojení Polska, Ukrajiny a Běloruska a vytvoření jakéhosi nového Sovětského svazu. Také jedna z nejznámějších skinheadských kapel na světě je pak ruská skupina Kolovrat – tady je to podhoubí velice silné.“

Neonacisté navíc dělají za stát špinavou práci.

Spisovatel Padevět zároveň připomíná, že na přelomu 90. let a 21. století i sám Vladimir Putin v některých svých projevech částečně neonacisty kritizoval.

„Nicméně Rusko je natolik zaujato bojem – jednak vnějším, protože má vedle Ukrajiny mnoho různých zamrzlých konfliktů jako v Gruzii, Moldávii, a jednak bojem proti demokratické části své společnosti –, že mu nezbývají síly na potírání těchto struktur. A ani se jim do toho moc nechce, protože skinheadi nebo neonacisté dělají za ten stát špinavou práci.“

Čtěte také

Putin odejde a pak se tam servou o peníze a moc. Mohla by taky začít mafiánská válka, tipuje analytik a exdiplomat Votápek

„Někdy na začátku 21. století tam ale vznikla speciální policejní jednotka, která se měla zabývat politickým extremismem. Nejsem si jist, jestli ještě existuje, ale vyšetřovala i některé rasové vraždy. Ono totiž v Moskvě došlo někdy v roce 2001 nebo 2002 k několika pogromům na neruské obyvatelstvo. Na Vietnamce, na Kazachy a přítomný je samozřejmě i antisemitismus.“

„Je to takové to rozdmýchávání nepřátelství ke všemu neruskému i v rámci Ruska, tedy k neruským národům, a to včetně rasových vražd, kterých je tam daleko víc než například ve Spojených státech,“ popisuje.

To vše podle Padevěta dává dohromady skládačku fašistického státu. „A patří k tomu i rozsévání násilí ve společnosti různými bojůvkami. A vzpomeňme na Německo ve 20. letech nebo na Itálii na začátku 20. let – to ke struktuře takového státu patří. To, aby si lidé zvykli, že násilí je přítomno neustále, a aby měli strach.“

Čtěte také

Není to válka proti Ukrajině, ale proti Západu, míní spisovatel Jiří Padevět

Celý svět boj Ukrajinců za svou svobodu trochu překvapuje. „Víte, v posledních sto letech, jestli jim někdo ,ubližoval‘, tak to kromě Němců byli vždy Rusové.“

„Byl to stát, který se nejdřív jmenoval Sovětské Rusko, pak SSSR a teď Ruská federace. Myslím, že zkušenost Ukrajinců s Ruskem, byť se v některých fázích svého vývoje tvářilo, že Ukrajinci jsou bratři, tak snaha národ ponížit i vyhladit během sovětským vedením organizovaných hladomorů, o kterých už dnes nikdo nepochybuje, přes čistky po válce, přes tvrdě potlačený partyzánský odpor i po 2. světové válce, přes porušování kulturní identity v 60. a 70. letech. To vše byl soustavný tlak, aby Ukrajina přestala být Ukrajinou a stala se součástí Ruska,“ vypočítává.

Spisovatel upozorňuje i na kulturní rusifikaci. „Ta je strašně důležitá a strašně nebezpečná. Protože proti fyzickému zlu se můžete postavit, ale kulturnímu ponižování se čelí hůř,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.