Vracíme se do studené války. Mezi Ruskem a Západem musíme postavit zeď, míní ekonom Schneider

13. březen 2023

„Doufám, že nás žádná další velká rána nečeká,“ odpovídá ekonom a analytik Světové banky Ondřej Schneider na otázku, jak Západ zvládá dopady ruské agrese na Ukrajinu. „Za poslední rok se de facto podařilo izolovat ruský finanční systém od toho světového. Především Evropa se postupně odpojila od ruského energetického trhu a popravdě nevím, čím dalším by mohlo Rusko hrozit,“ dodává s tím, že nehovoří o vojenské stránce.

Ruská ekonomika podle Schneidera, který už 14 let žije ve Spojených státech a zároveň přednáší v Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nebyla ani před válkou z hlediska světové ekonomiky důležitou. Přesto dokázali – prostřednictvím cen ropy, plynu a dalších surovin – Západ rozkolísat.

Čtěte také

„Ale netrvalo to moc dlouho, růst cen začal tedy ještě před únorem a už v létě se ceny stabilizovaly. Jestli se nepletu, tak teď ropa stojí míň než 80 dolarů. Vím, že je to bolestivé, ale pokud je to ekonomika schopna absorbovat během šesti sedmi měsíců, tak to je odpovídající.“

„Ten šok byl na začátku samozřejmě velký, protože západní Evropa budovala svou energetickou bezpečnost na základě dodávek surovin z Ruska. Jak se ukazuje: jsme to schopni zvládnout bez nějakých super dlouhých následků.“

Ať chceme, nebo nechceme, vracíme se do studené války.

To, co analytik stále vidí jako možný problém, jsou jaderné elektrárny.

„Jediné, co mě napadá, tak jsou tady atomové elektrárny, které jsou postavené Rusy nebo které ještě staví. Tam je možné, že může dojít k nějakým dalším pokusům ohrozit trošku jejich stabilitu, ale na to nejsem odborník a myslím, že to nehrozí. Ruská ekonomika totiž byla postavená na energetice, na dodávání surovin a nic víc.“

Musíme postavit zeď

A jak by mohly vypadat vztahy Západu a Ruska v budoucnu? „Ať chceme, nebo nechceme, vracíme se do studené války. To znamená, že Rusko je nepřátelská země, která je na hranicích Evropské unie. A do budoucna nebudeme chtít, aby měli přístup ke všem technologiím, které na Západě vzniknou. Takže tam musí vzniknout zeď – fyzická, finanční nebo technologická – a čím menší bude vzájemný styk, tím líp,“ uvažuje.

Čtěte také

„Musíme si uvědomit, že to je nepřátelská země a my nemáme žádné ambice ten režim měnit – jednak toho nejsme schopni, ale ani ochotni. Musíme tak minimalizovat jejich vliv na naši ekonomiku a společnost a pak doufat, že za dalších 20 nebo 30 let Rusové sami pochopí, že je pro ně výhodnější být normální zemí a ne agresorem, kterého se každý bojí.“

Chytřejším protivníkem Západu je podle analytika Čína. „Číňané jsou do světa integrováni nesrovnatelně lepším způsobem. Ale v posledních dvou třech letech si Západ uvědomuje svou závislost a snaží se zachovávat své nejpokročilejší technologie a nedávat je Číně tak lehkomyslně. Asi nikdo z nás neočekává, že by se Čína chovala stejně jako Rusko – ale z hlediska prevence nechceme, abychom na ní byli nějak závislí.“

Čtěte také

„Uvědomuji si, že integrovat do světového hospodářství ekonomiku typu Čína, Malajsie nebo Indie přináší řadu benefitů. A s čím máme my ekonomové potíže, že nejde dobře ocenit efekty na kraji pravděpodobnostního spektra. Napadne Čína Tchaj-wan? Jak se na to máme ekonomicky připravovat? To je velmi těžké, navíc když jde o věc národní bezpečnosti,“ popisuje.

„Ale pokud Spojené státy nebo EU dojdou k závěru, že pro ně Čína představuje tak velké nebezpečí, že ji chce oslabit stejně, jako oslabujeme Rusko, tak se s tím my ekonomové musíme smířit. A bude to tak, že řadu věcí, které teď s Čínou děláme levněji nebo rychleji, dělat nebudeme – bude to stát víc, ale pokud se objeví tak výrazný bezpečností aspekt, nic jiného nám nezbude.“

Padly dvě americké banky

V pátek a sobotu došlo k pádu hned dvou amerických bank: Silicon Valley Bank a Signature Bank. Američtí politici přitom uklidňují, že to lavinu pádu dalších nespustí – souhlasí i ekonom Schneider. 

„Politici v tomto případě mají pravdu, a to to nechci zlehčovat. Silicon Valley Bank byla sice velká, 16. největší v USA a je tam hodně peněz, ale zákrok regulátorů byl učebnicový. Během dvou tří dnů banku převzali, uzavřeli a zaručili se za vklady. K nějaké nákaze tak podle mě nedojde,“ uzavírá. 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.