Libor Dvořák: Vztah Ruska a Evropské unie – už je to studená válka?

21. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svjatlana Cichanouská

Unijní ministři zahraničí mají kromě dění v Bělorusku na programu projednávání čtvrteční ostré rezoluce Evropského parlamentu, a to kvůli travičskému útoku na Alexeje Navalného.

Zároveň by se měli věnovat řadě návrhů na úpravu vztahů s Ruskou federací v nové situaci. V tuto chvíli verdikt šéfů evropských diplomacií zatím neznáme. Už návrh z dílny europoslanců ale ukazuje, nakolik se v představě mnoha politiků Evropy zúžila množství témat, o kterých se s Moskvou ještě vůbec dá jednat.

Čtěte také

Dokument, který se dnes ocitl na pracovním stole unijních ministrů zahraničí, se nikterak netají tím, že je reakcí na otřesnou Navalného kauzu. Je naprosto zřejmé, že se snaží mapovat celkový stav současné kremelské politiky – zejména ve vztahu k opozici či alternativnímu myšlení vůbec – ale také zdůraznit agresivitu této politiky vůči sousedům Ruska.

Zcela jasně to před pár dny vyjádřila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když reagovala na smířlivé nálady některých evropských politiků vůči Rusku.

„Těm, kdož se berou za užší vztahy s Ruskem, bych ráda připomněla, že chemický útok na Navalného není ničím výjimečným: Už jsme přece byli svědky podobného přístupu v Gruzii, na Ukrajině, v Sýrii či britském Salisbury. Sledovali jsme také ruské pokusy zasahování do volebního procesu v různých částech světa. Je to zkrátka model chování, který se nemění,“ soudí von der Leyenová.

Otevřený souboj s agresivním Ruskem

Podle citované rezoluce EP musejí nové vztahy mezi EU a Ruskem reagovat na ruské dodržování či nedodržování základních demokratických principů. A dál prosazovat izolaci Ruska na takových fórech, jako je třeba skupina G7.

Čtěte také

Nutné je také přijmout mechanismus uplatňování sankcí vůči Rusku. Pokud se jeho úřady dopouští porušování lidských práv ruských občanů. V oblasti zcela konkrétních a neodkladných kroků, by pak měla být co nejdřív zastavena dostavba plynovodu Nord Stream 2.

Jak se dalo očekávat, Moskva podobný přístup označila, a jistě ještě označí, za „nekonstruktivní“ snahu evropských institucí, zasadit Rusku tvrdý úder zejména v oblasti spolupráce a sbližování s EU samotnou.

Faktem je, že základní zbraní západního světa, v dnes už vyloženě otevřeném souboji s agresivním Ruskem, budou opět sankce. Mnozí kritici v Rusku i v Evropě upozorňují na jejich malou účinnost. I na fakt, že každý stát, který je podobným opatřením vystaven, si na ně postupně zvykne a naučí se s nimi žít – takových případů v moderních dějinách najdeme řadu.

Libor Dvořák

Co nás i Rusko zřejmě v nejbližší době čeká, jasně formuluje politolog Sergej Medveděv.

„Po červencovém ústavním převratu v Rusku a podpoře potlačování protestů v Bělorusku (kde hrozí ruský plíživý anšlus) se otrávení Navalného stalo poslední kapkou (v tomto případě novičku). Teď už mi přechod k režimu nové studené války připadá nevyhnutelný,“ říká profesor Medveděv.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio