V našich archivech není nic, co by mohlo přispět k objasnění smrti Jana Masaryka, tvrdí Rusko

Shodou okolností se předloni na podzim sešly na policii hned dva podněty na znovuprošetření smrti Jana Masaryka. Jeden argumentoval zatím nezveřejněnou nahrávkou tehdejšího policisty a druhý se opíral o vědecké propočty.

Čtěte také

Vražda, nehoda, sebevražda? Pomůže unikátní nahrávka rozluštit po 70 letech záhadu smrti Jana Masaryka?

Po jejich prostudování se Městské státní zastupitelství v Praze rozhodlo otevřít šetření, které tak bylo už pátým během jednasedmdesáti let od černínské tragédie.

„Nahrávka byla prověřována jednak z hlediska autentičnosti, o které není pochyb a patří v tom veliký dík panu Grulichovi a badatelce paní Václavě Jandečkové, že se ten záznam znovu objevil a stal se součástí vyšetřovacího materiálu,“ ocenil státní zástupce Michal Muravský v rozhovoru pro iRozhlas pana Jindřicha Grulicha, který před půl stoletím nahrál vzpomínky svého příbuzného Vilibalda Hofmanna, jednoho z prvních policistů na místě.

Čtěte také

iROZHLAS

Největší posun paradoxně přineslo Rusko, policie vyčerpala všechny možnosti, říká ke smrti Masaryka žalobce

Velmi dobrým výchozím materiálem byl i druhý podnět absolventů Západočeské univerzity v Plzni, zabývající se okolnostmi Masarykova pádu.

„S podnětem pánů Čermáka a Špičky pracoval zejména znalec z oboru biomechaniky. Jsou to badatelé, já bych je nazval nadšenci, ale když jsem viděl ten jejich podnět, tak mi připadal, že měl parametry znaleckého posudku.“

Unikátní nahrávka o manipulaci s tělem

Tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Masaryk byl 10. března 1948 ráno nalezen mrtvý pod okny svého bytu na nádvoří Černínského paláce. Bezprostřední šetření rychle určilo, že skočil sám, o dvacet let později policisté připustili i náhodu.

Čtěte také

Upravené fotografie těla i jiná hodina smrti. Unikátní nahrávka přináší nové informace ke smrti Jana Masaryka

Porevoluční šetření dospělo k závěru, že Masaryka ke skoku někdo přinutil, a před 18 lety verdikt zněl vražda. Není ale třeba jasné, v kolik hodin údržbáři ministra našli.

Jeden z prvních policistů na místě Vilibald Hofmann rozporuje i předložené fotografie mrtvého těla. „Toto není původní snímek, to už je nebožtík upravený k fotografovaní,“ zní na záznamu, který zvukově vylepšil a poprvé zveřejnil Český rozhlas Plus.

Vyšetřovatelé proto v den výročí Masarykovy smrti, 10. března loňského roku v ranních hodinách, nasnímali 3D laserovým skenerem prostor nádvoří i ministrova bytu. Vytvořili tak počítačový model, aby mohli srovnat fotografie a podle stínů určit čas nálezu. Výsledek byl nečekaný.

„Těžko z těch stínů cokoli dovozovat, protože jsme se přesvědčili, že nádvoří je natolik uzavřené, že ráno tam slunce nijak nedopadá,“ přibližuje osobní zkušenost státní zástupce Michal Muravský, podle kterého mohl tělo mrtvého ministra ještě před fotografováním pootočit lékař při ohledání.

Absolutně úspěšný podnět

Právě tyto fotografie, výpovědi, pitevní protokol i zmíněný 3D model byly základem nového biomedicínského forenzního posudku, který vedle vraždy opět vrátil do hry nešťastnou náhodu a sebevraždu. Tak, jak k tomu dospěla i dvojice mladých mužů z výzkumného centra Nové technologie Západočeské univerzity v Plzni.

Čtěte také

Masaryk spadl z římsy okna a vlastní silou. Jestli to byla sebevražda, tak vynucená, tvrdí badatelé

„Z mého pohledu byl podnět absolutně úspěšný,“ neskrývá spokojenost Martin Čermák, „přišli jsme na to, že není potřeba vnější síly, aby tělo Jana Masaryka dopadlo tam, kde bylo nalezeno. Zároveň jsme konstatovali, že pokud se jednalo o vraždu, tak musela proběhnout jinak, než byl závěr oficiálního vyšetřování z roku 2003. Útočník musel zachytit Masarykovu paži, případně část těla, mimo prostor okna a shodit ho z římsy, ze vzdálenosti od okna metr až 1,3 metru.“

Pád kolmo po nohách

A přesně to potvrdil i nejnovější znalecký posudek. Vzhledem k tomu, že zranění na patách byla symetrická, musel Jan Masaryk padat z římsy kolmo po nohách, ať už vinou ztráty stability, aktivním odrazem, anebo odstrčením cizí osobou. Rozhodně nemohl být někým vyhozen z okna, jak tvrdil závěr předchozího vyšetřování.

Čtěte také

Jan Masaryk v únoru 48: Demisi nepodal, i když s ním byla domluvená. O bezpráví věděl, říká historik

„Znalec se vyjádřil také i k variantě, která byla v minulosti už diskutována a to vyhození bezvládného těla Jana Masaryka z okna služebního bytu,“ vysvětluje státní zástupce Muravský. „Tu ovšem téměř s jistotou označil za nereálnou, což odpovídá i mechanismu vzniku smrtelných poranění.“

Leccos by mohly objasnit ruské archivy. Dříve na českou žádost ruská strana odpověděla, že materiály nelze vydat, teď to podle Muravského bylo jiné. „Odpověď byla taková, že žádné materiály, které by mohly objasnit okolnosti úmrtí Jana Masaryka, se v archivech Ruské federace nenachází.“

S tím se ale Martin Čermák nechce spokojit: „Já nevěřím tomu, že v ruských archivech nejsou popsány okolnosti smrti Jana Masaryka.“  

Chce tak dál pátrat po tom, co se odehrávalo předtím, než poválečný ministr zahraničí spadl z okenní římsy svého bytu.

Poslechněte si celou reportáz Evy Kézrové, která se otázkám okolo smrti Jana Masaryka dlouhodobě věnuje.