V čele protestů v Íránu stojí vzdělaná městská elita

Po přiznání íránského režimu, že omylem sestřelil ukrajinské civilní letadlo, vypukly v Íránu protesty. Brzy se k nim připojili i známí herci, hudebníci a sportovci.

Uvádí to britský deník The Times.

Demonstrace se rozšířily na univerzity i do měst mimo Teherán poté, co íránské revoluční gardy přiznaly, že mají 176 cestujících letounu na svědomí. Většinu obětí tvořili Íránci s dvojím občanstvím.

Řada známých osobností začala bojkotovat státem podporované umělecké akce, práci ve státní televizi nebo sportovní události. „Nejsme občané, ale rukojmí, miliony rukojmích“, napsala na Instagramu svým bezmála šesti milionům příznivců herečka Tarane Alidostíová.

Zrušení teď hrozí známému filmovému festivalu Fadžr, který se koná každý rok v únoru v Teheránu a letos se shoduje s výročím islámské revoluce. Svou účast stáhl například režisér Húman Sejjedí nebo herečky Fatima Arjová či Mahtab Keramatiová. Vystoupení na doprovodném hudebním festivalu odmítli i známí muzikanti a koncerty zrušil na protest také populární zpěvák Alíréza Assar.

Všichni se stydíme

Taekwondistka Kimía Alízadeová, jediná Íránka, která kdy získala zlatou medaili, oznámila emigraci. Z národního týmu zase vystoupila Sara Chademová, první mezinárodní íránská mistryně v šachu. Televizní moderátorka zpráv Gelare Džabaríová podala spolu s dalšími svými dvěma kolegy výpověď a na Instagramu se omluvila lidem, že „třináct let hlásila ve státní televizi lži“.

Nejpřekvapivější bylo, že se připojil i Kiján Abdolláhí, šéfredaktor tiskové agentury Tasnim která je napojená na revoluční gardy. Odsoudil lhaní íránských představitelů, které je podle něj stejná katastrofa jako samotné sestřelení letadla. „Všichni se stydíme,“ řekl.

Revoluční gardy si prý ukrajinský letoun spletly s americkou raketou s plochou dráhou letu. Kanadští, američtí a britští představitelé obvinili z útoku íránskou armádu, ale Teherán připsal vinu jedinému důstojníkovi revolučních gard. Přiznání sice pomohlo zmírnit mezinárodní tlak, ale zažehlo protesty v samotném Íránu. Přitom bezpečnostní složky teprve před několika týdny násilně potlačily protivládní demonstrace.

Řada současných protestů začala jako smuteční shromáždění za mrtvé. Pak se však účastníci rozhněvali. Někteří lidé v Teheránu volali, že nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí je „vrah“ a požadovali „smrt diktátora“.

Amerika není nepřítel

Režim ale brzy vrátil úder. Zatkl Hosejna Karrúbího, syna vůdce opozice Mahdího Karrúbího, dva dny poté, co otec vyzval Chameneího k demisi. Zadržena a několik hodin vyslýchána byla i nejslavnější íránská režisérka Rachšan Baní-Etemadová, která vyzvala k celostátnímu smutečnímu shromáždění.

Záběry z minulé neděle pořízené poblíž teheránského náměstí Azádí naznačují, že bezpečnostní složky použily pro rozehnání demonstrantů ostrou střelbu. Na videonahrávce zveřejněné oficiální agenturou Fars demonstranti křičí: „Jsme děti války, bojujte s námi! Budeme se bránit!“ Před Technickou univerzitou v Isfahánu studenti zase volali: „Náš vůdce je idiot!“

K nejpozoruhodnějším videonahrávkám protestů patří záběry, na nichž demonstranti opatrně obcházejí americkou a izraelskou vlajku před Univerzitou šahída Beheštího v Teheránu a odmítají je pošlapat. Aktivisté také uráželi skupinu mužů z nemilosrdných milicí Basídž dupajících po vlajkách a volali na ně: „Naším nepřítelem je Írán, ne Amerika!“

Zdá se, že v íránských ulicích jsou především mladí příslušníci městské a vzdělané elity, všímají si Timesy v jiném článku. I cestující sestřeleného ukrajinského letadla byli většinou univerzitní pedagogové, zubaři, architekti a obchodníci, kteří žili a pracovali na Západě.

Režim ve střetu zájmů

Současné protesty tak připomínají takzvanou „zelenou revoluci“ po prezidentských volbách v roce 2009, které podruhé pomohly do funkce zastánci tvrdého jádra Mahmúdu Ahmadínežádovi. V posledních dvou letech však proti chátrajícímu hospodářství, nezaměstnanosti a nefungujícím státním službám protestoval jiný demografický segment společnosti.

Současní demonstranti útočí na samotné základy ideologie režimu, tedy na takzvaný „odpor“ proti Spojeným státům, Izraeli a Západu obecně. Pozoruhodné je i to, že se tak děje v nejcitlivější době íránského konfliktu se Západem. Demonstranti odsuzovali i generála Kásema Solejmáního, kterého začátkem ledna zabil americký bezpilotní letoun a jenž je oficiálně považován za největšího současného vojenského hrdinu země.

Režim se vždycky snažil spojovat svá náboženská pravidla s jakousi vlastní formou demokratické legitimity, soudí britský deník. Každodenní chod státu řídí zvolení politici, i když jejich kandidaturu schválil režim. Ten ale zároveň toleruje, či dokonce podněcuje vztahy v obchodu, kultuře a školství s vnějším světem, dokonce i se Spojenými státy nebo Británií.

V autoritářském státě však v určitém okamžiku musí nutně dojít ke střetu zájmů a snaha o udržení rovnováhy postupně jednotlivé sektory znepřátelí. Moment, který tyto problémy odhalí, může vyvolat doutnající nespokojenost s hospodářskými potížemi, ale i nějaká katastrofa, jako je sestřelení letadla, vysvětluje korespondent londýnských Timesů.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související