Filip Nerad: EU marně bojuje o záchranu dohody s Íránem i o mezinárodní vliv

7. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šéf unijní diplomacie Josep Borrell

Nová Evropská komise Ursuly von der Leyenové se prohlásila geopolitickou komisí.

Pod svým vedením chce von der Leyenová z Evropské unie udělat významného mezinárodního hráče. Íránská krize ale ukazuje, že k němu má evropský blok stále hodně daleko.

Čtěte také

V dění kolem Íránu se angažuje jako jeden ze signatářů jaderné smlouvy s Teheránem z roku 2015. Írán se v ní zavázal omezit své jaderné aktivity a podřídit je mezinárodnímu dohledu výměnou za ukončení sankcí uvalených na blízkovýchodní zemi kvůli jejímu podezřelému nukleárnímu programu.

Uzavření této dohody po letech jednání bylo bezpochyby velkým diplomatickým úspěchem. Unie se jí proto nechce za žádnou cenu vzdát. A to ani poté, co od ní předloni odstoupil klíčový signatář – Trumpovy Spojené státy.

Washington následně obnovil tvrdé sankce proti Teheránu, které dopadají i na evropské firmy obchodující s Íránem. Řadu velkých společností proto od oživování kontaktů s touto zemí odradily, i když se Unie pokusila efekt amerického postihu neutralizovat vlastními protiopatřeními.

Vlivná Unie a její peníze

Čtěte také

Ani Írán nejevil po kroku Spojených států stoprocentní odhodlání držet dohodu při životě a kladl si za to nové podmínky. Americká likvidace Solejmáního mu teď poskytla příležitost oznámit, že se smluvními limity na obohacování uranu už nenechá svazovat. Bez dodržování podmínek ze strany Íránu tak bude tento dokument jen mrtvým kusem papíru.

Dost příznačně toto prohlášení přišlo jen krátce potom, co šéf unijní diplomacie Josep Borrell znovu apeloval na zachování jaderné dohody s Íránem jako klíčového prvku mezinárodní bezpečnosti a pozval kvůli tomu svůj íránský protějšek do Bruselu.

Ve stejném duchu se vyjádřila i šéfka komise von der Leyenová. Ovšem až několik dní po vypuknutí krize – to jen dokresluje slabou akceschopnost bruselské diplomacie. Svolané zvláštní zasedání unijních ministrů zahraničí tento dojem stěží napraví.

Čtěte také

Evropská unie se v dění kolem Íránu zaměřuje primárně na snahy o deeskalaci hrozícího konfliktu a přežití jaderné dohody. K dosažení jednoho ani druhého přitom nemá dostatečné páky a stejně jako v minulosti zůstává ve vleku rozhodnutí jiných mocností. V tomto případě hlavně Spojených států, jejich zájmy a unilaterální přístup k zahraniční politice se s evropským pojetím v současnosti až tolik rozcházejí.

Na rozdíl od jiných není Unie v regionu nijak výrazně přítomná. Jejím problémem je také to, že navenek nevystupuje jedním hlasem. V případě Íránu se na evropské straně ozval ještě předseda Evropské rady a separátně se angažují Německo, Francie a Británie jako další signatáři smlouvy s Teheránem. Větší mezinárodní akceschopnost Unie dlouhodobě brzdí rovněž nutná jednomyslnost členských zemí v zahraničněpolitických otázkách.

Filip Nerad

Íránská krize je tak dokladem toho, že vlivná je Unie tam, kam dosáhne svými penězi. Její politický vliv ale začíná a končí na evropském kontinentu. A i s ním třeba na Balkáně v tuto chvíli povážlivě hazarduje. Unijní touhy stát se respektovaným geopolitickým hráčem proto zatím zůstávají jen zbožným přáním. A tak to určitě ještě nějakou dobu zůstane.

Autor je analytik Českého rozhlasu

autor: Filip Nerad
Spustit audio