Sunnité z Mosulu spíš znovu uvítají Islámský stát, než aby byli pod nadvládou šíitů z Teheránu, soudí bývalý diplomat Pojar

Jak výrazně se po zabití íránského velitele Kásema Solejmáního zvýšila hrozba dalšího konfliktu na Blízkém východě? Co znamená rezoluce iráckého parlamentu, podle které mají zemi opustit všichni zahraniční vojáci?

Podle prorektora Vysoké školy Cevro institut a bývalého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara to může Irák vrátit do občanské války. „Když odejdou hlavně američtí vojáci, může se země uvrhnout zpět do občanské války, která tam dřív byla,“ říká v Interview Plus.

„Sunnité z Mosulu možná raději uvítají Islámský stát, nebo jinou verzi Islámského státu, než aby byli pod nadvládou šíitů z Bagdádu, respektive Teheránu. Může dojít k tomu, že se roztočí další kolo etnického, sektářského násilí. Nebylo by to poprvé,“ dodává.

Co vlastně rezoluce iráckého parlamentu znamená? Budou staženy americké jednotky? „Je třeba dodat, že se hlasování účastnili převážně šíitští poslanci iráckého parlamentu. Ostatní ho bojkotovali,“ vysvětluje Pojar. Jestli se vojska stáhnou, je prý otázka.

Co vojska NATO? A jak se Pojar dívá na možný odchod českých jednotek? V tuto chvíli jsou prý naši vojáci v pořádku, zůstávají na základnách, ale výcvik místních ozbrojených sil je přerušen. „Je to možné,“ odpovídá diplomat na otázku, jestli se budou vojska NATO stahovat.

„Možná, že se vojska NATO stáhnou dřív než americká, která tam jsou podstatnější. (Naši) vojáci mají spíš symbolickou, cvičnou hodnotu… a kdyby se NATO stáhlo, tak se až tak moc nestane.“

Důležitější prý je, co se stane s íránskými jednotkami. „Ale i Íránci tam působí spíš přes prostředníky, přestože tam mají i své vojáky, instruktory v uniformách. Řada Iráčanů, a to včetně šíitů, by si přála, aby se stáhli íránští instruktoři… Oni tam nemají až tak velké vojenské základy, pouze dojíždějí a řídí, ale zas napřímo, tamní milice.“   

Trump se bránil     

„Podívejte se na současnou americkou politiku, kdy se v zásadě z podstatných částí Blízkého východu stejně chtějí stáhnout. Poté, co Donald Trump zavelel k odchodu ze Sýrie, tak by mu (asi) nevadilo, kdyby se stáhly jednotky i z Iráku. Dokonce by to bral za vlastní úspěch, a to i v americkém předvolebním boji. Akorát si za to teď chce nechat zaplatit. Víte, oni tam Američané za americké dolary umírali v boji proti Islámskému státu. To byl nejen americký nepřítel, ale taky nepřítel iráckého a íránského režimu.“

Blízkovýchodní napětí je v oblasti už od samotného vzniku Iráku. „(Napětí) se projevovalo silně už v dobách tvrdé diktatury Saddáma Husajna. Irák je rozdělenou zemí (i společností) a v následujícím desetiletí, natož desetiletích to ani žádný vzkvétající, prosperující stát nebude.“

Nijak snadné není ani vysvětlení protestů, které se po zabití íránského velitele na cizím území vlastně objevily. „Je třeba se ptát, kteří Iráčané jsou vlastně pro, a kteří proti. Šíitské Iráčany to rozhněvalo, pobouřilo, zatímco sunnity, stejně jako Kurdy až tak ne, mnozí jistě zatleskali. Blízký východ je prostě válčiště. Sektářské, národnostní, náboženské a podle toho můžeme očekávat i reakce jednotlivých komunit.“    

Spojené státy podle Pojara zaútočily na svého nepřítele „bez ohledu na iráckou vládu, která Solejmáního kroky neřídila. Spíš naopak. On řídil podstatnou část kroků irácké vlády, resp. těch ozbrojených složek, které na území Iráku fungují a které jsou přímo podřízené Íránu,“ dodává Tomáš Pojar.  

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

Odebírat podcast

Související