Kásem Solejmání byl pro íránský režim nenahraditelný
Zabití Kásema Solejmáního je jednou z nejdůležitějších událostí na Blízkém východě za poslední desítky let. Z pohledu strategického významu a svých důsledků zdaleka převyšuje i likvidaci zakladatele teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina v roce 2011 nebo lídra samozvaného Islámského státu Abú Bakra Bagdádího loni v říjnu.
Píše to britský deník Daily Telegraph.
Solejmání zemřel v noci na pátek v iráckém Bagdádu při raketovém útoku armády Spojených států. Kdo vlastně byl tento muž, jehož smrt vyvolala obavy z eskalace násilí nejen na Blízkém východě?
Čtěte také
Jeho profil přináší americký deník Washington Post. Solejmání se podle něj vyznačoval nevelkým vzrůstem a tichým vystupováním, přesto ho Washington a jeho spojenci označovali za jednoho z nejvlivnějších vojenských velitelů na Blízkém východě.
Z pozice šéfa jednotek Kuds, tedy elitních sil íránských Revolučních gard, nesl dvaašedesátiletý voják odpovědnost za tajné operace Íránu mimo hranice islámské republiky. A úkol se mu v pohledu washingtonského listu dařil, když dokázal poměrně bez velké pozornosti rozšířit vojenský dosah a vliv Teheránu třeba na konflikt v Sýrii nebo právě v Iráku.
Díky tomu si u svých nepřátel vydobyl téměř mytickou pověst. Naopak za svou modlu považovali Solejmáního jeho domácí podporovatelé, kteří se v Íránu rekrutovali především z řada tamních konzervativců a zastánců tvrdé linie.
Někteří analytici dokonce upozorňovali, že Kásem Solejmání měl větší vliv než třeba íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. A mluvilo se také o tom, že by jednou mohl usilovat o ta vůbec nejvýznamnější politická křesla.
Za nepřátelskými liniemi
Solejmáního kariéra odstartovala krátce po islámské revoluci v Íránu z roku 1979. Mladý muž z chudých poměrů hornatého íránského jihovýchodu vstoupil do Revolučních gard, tedy skupiny, jejímž úkolem byla ochrana nového režimu a vynucování jeho ideologie. Výraznou politickou a ekonomickou moc pak gardy získaly za války se sousedním Irákem v 80. letech, která ovlivnila i Solejmáního.
Čtěte také
Mladý voják se tehdy účastnil misí za nepřátelskými liniemi a „přičichl“ tak k typu válčení, který se později stane doménou jednotek Kuds pod jeho velením. A těžit v budoucnu bude také z kontaktů, které si získal v řadách iráckých šíitů, z nichž někteří podporovali Írán v boji proti režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna, připomíná Washington Post.
Do čela jednotek Kuds, zaměřených na operace v zahraničí, se Kásem Solejmání dostává ve druhé polovině 90. let a pod jeho vedením tyto síly rozšiřují svůj vliv v regionu. V Iráku pak začínají podporovat šíitské milice, které po invazi Spojených států bojují proti americké armádě. Pentagon nedávno odhadl, že proíránské síly zabily v letech 2003 až 2011 nejméně 608 vojáků USA.
Přítomnost jednotek Kuds byla cítit také v Sýrii, kde podle amerického listu napomohly režimu prezidenta Bašára Asada k obratu v občanské válce. Solejmáního ambice ale zřejmě nebyly svázané hranicemi Blízkého východu.
Nenahraditelná postava
Jednotky Kuds byly spojované například také s operacemi v Asii nebo Latinské Americe a Washington Post poukazuje rovněž na rok 2011. Tehdy úřady ve Spojených státech oznámily odhalení plánu na zavraždění saúdskoarabského velvyslance ve Washingtonu, do něhož údajně měly být zapojené právě jednotky Kuds.
Čtěte také
Další významný moment přišel v květnu 2018, kdy Spojené státy pod Donaldem Trumpem vypověděly jadernou dohodu s Íránem. Jednotky Kuds se poté ocitly v centru rychle se zhoršujících vztahů mezi oběma zeměmi.
A jednou z epizod tohoto napětí je současné dění v Iráku. Šíitské milice tam už delší dobu ostřelovaly základny s jednotkami Spojených států, na konci prosince pak při jednom takovém útoku zemřel americký občan. Washington odpověděl protiúderem na proíránské militanty v Iráku, následovalo napadení amerického velvyslanectví v Bagdádu a poté likvidace Kásema Solejmáního.
Podle washingtonských novin se analytici shodují na tom, že byl tento velitel pro íránský režim v podstatě nenahraditelná postava. Otázkou je ale nyní hlavně to, jaký efekt bude mít jeho smrt na celý region.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
