Pavel Novotný: Evropa proti USA v otázce Íránu

Americký prezident Donald Trump koncem června podepsal další sankce proti Íránu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Americký prezident Donald Trump koncem června podepsal další sankce proti Íránu

Západu hrozí rozkol. Rozkol o to nebezpečnější, že nejde jen o geopolitiku, ale i o peníze. Tentokrát spojenectví mezi Evropou a USA narazilo na Írán. Jmenovitě na obchod s ním.

Zatímco americký prezident Donald Trump by nejraději viděl íránskou vládu na kolenou politicky i ekonomicky, Evropa odmítá Teherán izolovat. I když se jedná o nový projev starého nesouladu mezi smířlivou Evropou a bojovnou Amerikou, letos zřejmě nejsme svědky jen obvyklé hádky starých manželů. Hraje se o to, zda a jaká pravidla na mezinárodní scéně platí, pokud tedy ještě vůbec nějaká.

Jakkoli je Trumpova administrativa ve své zahraniční politice nevyzpytatelná i nekoncepční, v íránském případě má v zásadě jasno. Nynější teheránští politici jsou škůdci Blízkého východu, s tím nadšeně souhlasí hlavní američtí spojenci v regionu – tedy Izrael a Saúdská Arábie.

Odstoupení od smlouvy

Již před svým zvolením americký prezident slíbil, že zruší takzvanou jadernou dohodu, která Íránu umožňovala obchodovat se světem výměnou za mezinárodní dohled nad jeho jaderným programem. USA proto už loni od úmluvy jednostranně odstoupily. A jediné, o co se letos americké špičky přely, byla otázka, zda na Írán zaútočit vojensky, tedy letadly a raketami, nebo za pomoci vládních hackerů a hospodářských sankcí. Nakonec zvítězila nová Trumpova doktrína, podle které „kdo obchoduje s Íránem, neobchoduje s Amerikou“.

Jindy submisivní Evropa se ale tentokrát druhému atlantickému břehu vzepřela. Chce pokračovat v obchodu s Íránem. A vyhlásila, že záhy spustí nový systém mezinárodních plateb, který obejde Spojené státy a jejich globální vůli. K projektu známému pod zkratkou INSTEX se již kromě Británie, Francie a Německa přihlásilo dalších šest evropských zemí.

Jaderná dohoda podle nich zkrátka neskončila tím, že ji Trump zmačkal a hodil do koše. Složitě vyjednaný dokument opravdu nepodepsali s Íránem jen Američané – kromě Ruska a Číny k němu s rozvahou sobě vlastní přistoupili právě i Evropané. Ponížený Írán, zahnaný do kouta ekonomickými těžkostmi, navíc může urychlit vývoj vlastní jaderné zbraně, která se pak stane hrozbou nejen Izraeli, ale teoreticky i starému kontinentu.

Problematický Írán

Pravdou je, že není snadné se íránského režimu zastávat. Tedy pokud se cítíte být demokraty. Především teheránští konzervativci vyvážejí islámskou revoluci a tím i svůj vliv za vlastní hranice zcela bezostyšně. Írán společně s Ruskem drží nad vodou syrského diktátora Bašára Asada, vyzbrojuje libanonské hnutí Hizballáh, které touží po likvidaci Izraele, a odsuzuje domácí aktivisty i aktivistky k drakonickým fyzickým trestům.

Je tedy otázka, zda Evropě k nové asertivitě gratulovat. Opravdu není nepříjemné sledovat, jak se umí prát o svá práva. A jak dokáže vzdorovat současnému americkému lídrovi, který se smlouvami ani pravidly rozhodně nenechává omezovat. Atlantická jednota má však svoji váhu, která je ve světě ambiciózních a bezskrupulózních lídrů současnosti ještě těžší. Spojené státy mají nejen současného populistického prezidenta, ale i dlouhou demokratickou tradici. A svobodu v genech. Pro Evropu bude těžké hledat balanc mezi sebeúctou a spojenectvím.

Autor je komentátor serveru Info.cz

Spustit audio
autor: Pavel Novotný

Související