Jan Fingerland: Proč Solejmání, proč teď, proč tak a proč v Iráku

Šíitové v Kašmíru s portréty zabitého íránského generála Kásema Solejmáního
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šíitové v Kašmíru s portréty zabitého íránského generála Kásema Solejmáního

Zpráva o smrti generála Solejmáního se týká obyvatel hned několika blízkovýchodních zemí a samozřejmě i Spojených států. Tak velký byl jeho vliv, tak vlivná je jeho smrt.

Kásem Solejmání nebyl neznámý, a dokonce se v posledních letech zdálo, že si buduje v íránském prostředí pozici pro budoucí politickou kariéru, ale jeho význam pro regionální dění značně přesahoval jeho pověst. Někdy byl označován za druhého nejmocnějšího muže v Íránu, hned za nejvyšším duchovním vůdcem Chámenejím, a tedy i před samotným prezidentem Rúháním.

Jeho pozice podle některých názorů jako kdyby slučovala ministra zahraničí, šéfa generálního štábu i náčelníka rozvědky – přinejmenším v určitých ohledech. Právě Solejmáního zahraniční působení vedlo amerického prezidenta k rozhodnutí ho „odstranit“.

Muž v pozadí

Generál Solejmání stál v pozadí íránských aktivit v Libanonu, Sýrii, Jemenu i Iráku – a šíření íránského vlivu v celé této oblasti. Se Solejmáního jménem se spojuje vyzbrojování libanonského Hizballáhu raketami proti Izraeli, boj proti Islámskému státu v Sýrii i výcvik iráckých radikálů v boji proti Američanům v Iráku.

A z hlediska Iráčanů také stále větší podřízení iráckých zájmů íránským prioritám, což nedávno dokonce vedlo k velmi emocionálním protiíránským demonstracím. Nejen iráčtí sunnité, ale už i mnozí šíité jsou frustrováni úpadkem irácké suverenity tváří v tvář Teheránu. Je příznačné, že Solejmání byl zlikvidován v Iráku, kam často jezdil. V Íránu by to bylo prakticky nemožné – zcela jistě by to nebylo možné pomocí dronů a raket.

Vůbec nejbezprostřednějším důvodem pro Solejmáního likvidaci byl řetězec vzájemných útoků mezi Američany a proíránskými šíitskými ozbrojenci na iráckém území, které vyvrcholily útokem na americkou ambasádu v Bagdádu. Sám Solejmání se přitom dříve označil za hlavního velitele íránských aktivit v Iráku, nyní tedy zaplatil cenu za tuto svou úlohu.

Ve Spojených státech i jinde se rozpředla debata o rozumnosti tohoto kroku. Obhájci Trumpova rozhodnutí tvrdí, že Solejmání byl zodpovědný za stovky amerických životů a jeho činnost nebyla v jádru vojenská, ale spíše „teroristická“, šlo tedy o legitimní cíl. Jiní dodávají, že pro Spojené státy bylo důležité obnovit svou značně upadlou autoritu.

Kdo je tu terorista

Nelze si také odmyslet širší kontext. Za prvé Trumpovu politiku zesíleného tlaku na íránský režim, která byla nyní obohacena i o atentát. A za druhé, smrtí Solejmáního je ohrožen, i když jistě ne znemožněn, dlouhodobý íránský pokus ovládnout širokou okolní oblast a uplatňovat v ní buď přímou správu prostřednictvím svých klientů, anebo přinejmenším udržovat stav, ve kterém se Írán může mocensky i ideologicky prosadit.

Jednou z klíčových otázek bude íránská odpověď. Vzhledem k tomu, že atentát na Solejmáního byl takto viditelný, bude se Teherán cítit nucen udržet si tvář a odpovědět nějakým spektakulárním útokem, ať už na americké cíle, nebo i spojenecké.

V Izraeli například uzavřeli jediné lyžařské středisko na hoře Hermon, protože by na ni mohl zaútočit Hizballáh. Trumpovo rozhodnutí bylo v každém případě sporné v tom smyslu, že situaci vyhrocuje. I v samotné Americe se tedy ozvalo, že atentát na vysokého íránského představitele byl nerozumný a kontraproduktivní. Sami Íránci ho označili za „terorismus“.

Jan Fingerland

K paradoxům celé situace patří, že Solejmání byl nebezpečný i řadě svých protivníků v samotném Íránu. Mnozí mocní i méně mocní Íránci si z pátečního rána odnášejí pověstné smíšené pocity.

Autor je komentátor Českého rozhlasu