Libor Dvořák: Předaljašské politické tanečky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve středu v Berlíně setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Oba se pak připojili k videokonferencím o válce na Ukrajině, kterých se zúčastnili evropští politici i americký prezident Donald Trump.
Hodně nadějí a žádná jistota v tom, co se odehraje na Aljašce mezi americkým a ruským prezidentem – tak by se asi dalo shrnout středeční berlínské dění, rozdělené na tři části.
Čtěte také
Na debatu vrcholných Evropanů včetně Zelenského s Trumpem, po ní následoval čistě evropský summit a nakonec i rokování v rámci tzv. koalice ochotných – tedy 30 evropských i neevropských států, které jsou i nadále odhodlány přímo podporovat Ukrajinu v jejím nerovném boji.
V první etapě berlínského trojboje Trump přislíbil to dnes opravdu nejpodstatnější, a zároveň zřejmě nejdůležitější i v jeho pátečním souboji s Putinem: Odhodlání amerického prezidenta o území vůbec nejednat.
Na tento jeho výrok vzápětí reagovali i evropští politici. Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová konstatovala, že „dnes Evropa, Spojené státy a NATO dále upevnily své postoje, týkající se Ukrajiny“.
Čtěte také
Francouzský prezident Macron v debatě s novináři zase prohlásil, že „územní otázky kolem Ukrajiny, mohou být a budou probírány jedině za aktivní účasti ukrajinského prezidenta“.
Ten mohl podobné vidění věci jen potvrdit a zároveň prohlásit: „Doufáme, že ústředním tématem aljašského summitu bude zastavení palby, a to okamžité.“
Finsko to s Ruskem zvládlo...
Dodejme ještě dva názory. Český prezident Petr Pavel nedávno zauvažoval nejen jako špičkový evropský politik, ale taky jako vojenský profík.
Pavel si umí představit například scénář, kdy by ruské územní zisky na Ukrajině byly na nějaký čas akceptovány de facto, ale v žádném případě de iure. Tedy tak, aby bylo možné je jednou revidovat.
Novinář Martin Novák zas na Seznamu Zprávy velmi vhod připomněl zkušenost Finska se Stalinovou agresí z roku 1939: Země podstatně menší než Ukrajina se sovětskému diktátorovi tvrdě postavila – a s jistými územními ztrátami si svou nezávislost uchovala.
Pravda, za cenu občas vysmívané „finlandizace“, tedy částečné vynucené pokory vůči silnějšímu agresorovi. Ale vidíme, kde je nakonec, pravda po desetiletích, Finsko dnes – v Unii i NATO.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
