Landovský: Ani po Aljašce nebudeme v jednání o příměří výrazně dál. Je dobře, že se Evropa ohradila

K virtuální schůzce bude přizván i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Jsou evropští lídři a NATO v názorech na to, co znamená spravedlivý mír pro Ukrajinu jednotní?

Úplně ne. Ale podstatné je, že Evropa neformulovala žádnou jinou velkou strategii, která by byla v příkrém rozporu s tím, co chtějí Američané – tedy ukončení války na Ukrajině. Evropské státy pouze modifikují svůj pohled na to, jak by takový mír měl vypadat.

Čtěte také

Trump si nedokáže připustit, že v přístupu k Rusku udělal chybu. Točíme se v kruhu, míní politický geograf Jelen

A je možná dobře, že před schůzkou na Aljašce Evropané jednotně a veřejně dají najevo svoje výhrady. Samozřejmě jejich účinek na to jednání je pouze, řekněme, v zachování tváře, protože Donald Trump nemusí nutně to, co se mu nehodí, do zapojit do své vyjednávací strategie.

Ale je to dobře. Možná že i Donald Trump právě proto usoudil, že je dobré se toho jednání zúčastnit a, evropské spojence si vyslechnout.

Pro mě je to účast Marka Rutteho znakem, že to je jednání, které aspoň nebude zhoršovat transatlantické vztahy. Bude je zlepšovat.

Trump, Čína, Rusko

V čem jsou odlišné postoje NATO od toho, co teď veřejně deklarovali evropští lídři?

Základní rozdíl je, že Amerika, která má NATO jenom jako jeden z nástrojů své bezpečnosti, chce ukončit válku kvůli Číně. A je jí v podstatě víceméně jedno, jestli ten mír bude úplně spravedlivý, protože ta strategie je nastavená na ukončení války.

Evropané, kterých se to přímo týká a Ukrajinci, kterých se to týká ještě mnohem více, by byli rádi, kdyby cena za mír nebyla tak vysoká.

Čtěte také

Landovský: Trump přesouvá jaderné ponorky, je to jak od Tarantina. Rétoriku doplňuje umístění zbraní

Ale ve finále jsou v podstatě jen tři velké postavy, které mohou nějakým způsobem rozhodnout. A také je tu Ukrajina, bez které to rozhodnutí udělat nelze. Její vliv na výsledek je ale omezený tím, že je závislá na pomoci zvenčí.

Ty tři postavy jsou ve své podstatě Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching, i když Čína má určité vnitřní problémy, a samozřejmě Rusko. Což není velká postava, to je agresor, to všichni víme. Ale jeho vliv na pokračování války je enormní, protože když Rusko nebude chtít mír, žádný mír nebude.

Když teď ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně říká před schůzkou, že se jeho země rozhodně nestáhne z Donbasu, znamená to, že to může být jedna z variant, kterou má Donald Trump nějak předchystanou? Že je to nějaké veřejné prohlášení směrem k Bílému domu?

Řekl bych, že ano. Ukrajinci na rozdíl třeba od Stevea Witkoffa (zvláštní vyslanec amerického prezidenta, pozn. red.) skutečně vědí, kde se bojuje, o co se bojuje, jak se bojuje.

Za mě jediné přijatelné řešení pro tuto dobu není ani mírová smlouva, ale skutečně zastavení bojů, příměří. To je, myslím, i jedna evropská podmínka. Že první bude příměří a potom bude další jednání o podmínkách budoucího míru.

Čtěte také

Romancov: Nedovedu si teď představit příměří na Ukrajině. Putin nemá informace o ruské ekonomice

Protože je tu území, za které někdo bojoval, za které někdo umíral. A těžko si představit, že toto území, které si někdo v obraně nebo agresi vybojoval, bez dalšího opustí.

Ale nelze to vyloučit. Protože Rusko samozřejmě cítí šanci jednak prolomit mezinárodní izolaci, za které už je jistým způsobem venku, zbavit se sankcí – byť tedy devatenáctý balíček sankcí, samotný název svědčí o jejich efektivitě – a něco uhrát.

Rusko má ale pořád možnost znova zažehnout konflikt a znova zapálit válku v momentě, kdy se mu mírové jednání nebo i dojednaný mír nebude hodit. Rusku nelze tady v těch věcech nějak výrazně věřit.

Spravedlivý mír?

Co se vlastně dá od středeční online schůzky očekávat? Třeba to, že si západní spojenci, NATO i prezident Zelenskyj s Donaldem Trumpem ujasní, jaké přípustné varianty jsou ve hře?

No to úplně ne. Já si myslím, že Donald Trump to dělá tak, jak je zvyklý. Ani před schůzkou s Rusy na Aljašce, ani před schůzkou s Evropany nedává žádné naděje na to, že nám přesně sdělí, co pak udělá v dalších krocích.

On si nás všechny poslechne. Co se mu bude hodit, to nějak využije.

Transatlantická jednota v otázkách toho, že nikdo nechce pokračovat ve válce, je asi důležitá. Protože v případě, že by Amerika trvala na ukončení konfliktu a Evropa by chtěla dále za každou cenu bojovat, by to samozřejmě mohlo přinést roztržku v euroatlantických vztazích.

Patrně se to nestane, protože všichni Evropané v podstatě podporují to, že válka má nějakým způsobem skončit. Jen se lehoulince lišíme v tom, jak by měl ten spravedlivý mír vypadat.

Připravovanou páteční schůzku mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem v úterý ladili americký a ruský ministr zahraničí, tedy Marco Rubio a Sergej Lavrov. Potvrdili si údajně, že půjde o dvoustranné jednání. Je už podle vás úplně mimo realitu, že by na té středeční videokonferenci Německo a další evropští lídři, tak jak to měli v plánu, přiměli Trumpa, aby na Aljašku přizval Volodymyra Zelenského?

Já si myslím, že se to nestane, že to je ruská podmínka, aby to jednání bylo takto. Trump – ne kvůli své možné Nobelově ceně míru, to je samozřejmě věc, která je nad rámec – ale kvůli tomu, aby Spojené státy vytvářely mezinárodní prostředí, které udrží jejich, řekněme, stále první pozici ve světovém řádu, tak prostě potřebují ukončit tu válku. To je jednoduché.

Čtěte také

Náměstek: Evropa vítá, že Rusko naznačuje ochotu jednat. Ale nemůže k tomu dojít bez Ukrajiny a Unie

A cesta k tomu vede tak, že když Ukrajina dnes dopředu souhlasila s většinou věcí a je připravená udržet nějaké příměří – samozřejmě nikdo od ní neočekává, že bude měnit území, protože to ani ústavně nejde za současné garnitury a bez změny ústavy – tak Ukrajina je v podstatě připravená. Teď jde o to, že Rusko neustále eskaluje.

Viděli jste nové ruské útoky na frontě. Rusko je třeba přesvědčit. A Amerika zvolila variantu, kdy budou mluvit jeden s jedním. Donald Trump říká, že si v jednáních nacítí toho svého partnera a pak se rozhodne.

Dokonce si myslím, že i po té Aljašce nebudeme nijak výrazně dál. Ale možná někde v pozadí, to třeba nebude ani veřejnost vidět, se bude rýsovat nějaký kompromis. A ten se zase potom dozví Ukrajinci, Evropané a všichni ostatní.

Ale ta velká jednání se odehrávají, když už něco málo je připraveného, když už je něco málo co ohlásit. Uvidíme, co to bude. To je napínavý moment. Nikdo přesně neví, co se na jednání na Aljašce ohlásí.

„Přehnané obavy“

Sám připomínáte to, že Donald Trump chce nacítit Vladimira Putina. Tak nevkládají Evropské země i Ukrajina do té schůzky nakonec přehnané naděje?

Myslím, že spíš přehnané obavy. Protože schůzka, kdy se jedná o evropském míru bez Evropanů a Ukrajinců, je pro Evropu velikou ranou, je to opravdu facka.

Čtěte také

Rusko se teď ve válce cítí více v kramflecích. Je menší riziko eskalace jaderné války než v roce 2022, míní expert

Je skutečně dobře, že Německo se ujalo vůdčí role a svolalo jednání. Je to o záchraně tváře a záchrana tváře není málo. Je to skutečně důležité, protože představa, že bude mír v Evropě dojednán bez Evropanů, je takovou vizitkou zahraniční politiky, bezpečnostní politiky kontinentu, že bychom za ni skutečně trpěli léta.

Takže je dobře, že je schůzka ve prospěch sjednocování pozic mezi Amerikou a Evropou, protože tady v tom konfliktu my nestojíme proti Americe. My stojíme s Amerikou a s Ukrajinou na jedné straně. A jenom si musíme to odladit, aby ten společný efekt vedl k tomu, že skutečně dojde k ukončení války.

A že to nebude předstupeň dalšího velkého konfliktu. To znamená, že podmínky ukončení války budou přijatelné. A to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko. Protože o znovuzahájení válečných operací rozhodují vždycky všichni aktéři, kteří se jich mohou dopustit.