Nastavit gándhíovsky tvář facce v jednání s Íránem? Tak to nefunguje, myslí si europoslanec Vondra (ODS)

10. leden 2020

Přesně týden po zabití velitele íránských Revolučních gard generála Kásema Solejmáního se stále diskutuje, jestli šlo o skutečně nutnou obranu, jak tvrdí USA, nebo o porušení mezinárodního práva.

Čtěte také

„Mám pro americký zásah pochopení... Byl nepochybně oprávněný, protože opakované íránské provokace nebylo možné nadále nechávat bez odpovědi,“ uvádí host pořadu Pro a proti europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Vojenské akce Íránu za poslední dva roky prý nebyly aktem sebeobrany na íránském území.

„Všechno to byly akce, které země z rozhodnutí Solejmáního prováděla na území jiných států: útoky na tankery v mezinárodních vodách, na rafinérie v Saudské Arábii, útoky proti americkým základnám v Iráku a podobně.“

Nedávno Íránci sestřelili americké letadlo na Blízkém východě. Americký prezident rozhodl o odvetném protiútoku, který na poslední chvíli odvolal. Gándhíovské „nastavit tvář i pro druhou facku“ s teokratickým režimem Íránu nefunguje. To ho jen povzbudilo, aby své útoky znásobil... USA provedly přesně mířený úder. A dvě oběti jsou vysoce postavení muži, kteří za tyto útoky zodpovídali, takže z hlediska elementární spravedlnosti nevidím problém.
Alexandr Vondra

Bývalý ministr obrany uznává, že mezinárodní právo je sice důležité, ale nemyslí si, že by americký útok s ním byl v rozporu. „Byl to akt sebeobrany, který zaručuje charta OSN, Američané se na něj také odvolali.“

„Írán si opakovaně vybíral, a taková jsou pravidla proxy a hybridních válek, území jiných států, kde své útoky podnikal. Takže Írán si vybral za bojiště Irák z rozhodnutí Solejmáního, který byl hlavním stratégem těchto proxyválek,“ vysvětluje Alexandr Vondra.

Mezinárodní  právo platí pro všechny 

Čtěte také

„V tuto chvíli bych řekl, že útok nebyl dobrá myšlenka... Vyřizovat si tímto způsobem účty na území třetího státu je prostě chyba. Protože to vtahuje tuto zemi do konfliktu,“ soudí europoslanec a předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa.

Rozhodně prý nechce Kásema Solejmáního obhajovat, „ale tímto způsobem nemůžeme řešit mezinárodní konflikty. Tak by se svět stal jednou vlekou kovbojkou, ve které by ve finále umřelo hodně lidí.“

Snažíme se postupovat jiným způsobem, abychom mohli říct, že nejsme jako oni. Ve chvíli, kdy přistoupíme na logiku ´oko za oko a zub za zub´, a přijmeme jejich metody, tak se pro nezúčastněného pozorovatele setře rozdíl mezi nimi a námi... Jako Evropané se hlásíme ke konceptu mezinárodního práva... a požadavky, které vznášíme na ostatní, bychom měli aplikovat i na sebe, byť to znamená se někdy i omezit.
Mikuláš Peksa

Americký útok se odehrál na území Iráku, který tak plní úlohu bojiště mezi dvěma velmocemi. „Z pohledu obyčejného Iráčana dbalého o suverenitu vlastní země, musí být nepopsatelně frustrující sledovat, jak si raketami vyměňují pozdravy dva mocní lidé.“

„Takže neustále z Iráku dělat bojiště není dobré, zbytečně to z něj dělá potenciální zdroj uprchlíků do Evropy,“ upozorňuje Mikuláš Peksa (Piráti).

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a Proti. Ptala se Veronika Sedláčková.

autoři: Veronika Sedláčková , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.