Plakát SPD je rasistický, ale to není trestné, říká komentátor. Právník: Okamuru asi neodsoudí

Jak je podle cás společensky důležité, aby o tomto případu rozhodoval soud a buď takovou kampaň odmítl, nebo ji označil za přijatelnou?

Martin Čaban: Velká otázka, na kterou si netroufám odpovědět, je, nakolik o tom má rozhodovat soud v trestní rovině.

Čtěte také

Odborník na extremismus: Okamuru a SPD bych za „doktory z dovozu“ obžaloval. Aspoň se mohou očistit

Pokud jde o společenskou důležitost rozhodování, tak to jsem schopen vidět – dává smysl, aby se soud pokusil najít hranice toho, kde by kampaň mohla být už za hranou svobody projevu.

Ale bude to problematické, vstoupí to do kampaně, nebude to hezké. Je jasné, že Tomio Okamura (SPD), když plakáty umělou inteligenci generoval, tak přesně s tímto počítal. Je to kalkul, na který bohužel nedokážeme nenaskočit.

Je to součástí politického marketingu, který by měl mít nějakou morální záklopku. Tady v tom případě nebyla. Ten plakát je zcela otevřeně rasistický, ale to samo o sobě není trestné.

Marek Antoš: Myslím, že je třeba rozlišovat tři vrstvy, které v tomto případě hrají roli. Jedna vrstva je, jestli se nám nějaké chování líbí, jestli ho považujeme za správné – to je morální rovina. Tam samozřejmě názory můžou být různé.

Druhá vrstva je právo – jestli je nějaké chování dovolené, nebo není.

A teprve třetí vrstva nad tím je rovina trestněprávní. Ne každé jednání, které je v rozporu s právem, je současně trestné. Trestní právo je jen malá část práva, nastupuje, když selžou jiné nástroje.

Připadá mi trošku nešťastné, že se diskuze o tom, kde jsou hranice přípustnosti ve volební kampani, vede v rovině trestního práva. Protože to může skončit tím, že se řekne, že trestný čin spáchán nebyl, že to není trestné. A vzbudí to dojem z toho, že to tedy je v pořádku.

Ale to není ten správný závěr, protože i kdyby to tak dopadlo, tak to, že to není trestněprávně postižitelné, neznamená, že je to v pořádku.

Pro Českou televizi jste řekl, že pokud byste byl poslancem mandátového a imunitního výboru, který rozhodoval před několika měsíci o vydání Tomia Okamury, tak byste ho vydal. Takže přece jen ale v tomto úhlu pohledu je podle vás dobře, že byl vydán?

Antoš: Ano, a to je zase další rovina.

Čtěte také

Křeč SPD? „Ten plakát je hlavně hloupý,“ říká k předvolební kampani o migraci komentátorka

Poslanci a senátoři jsou chráněni imunitou, která se vztahuje jednak na to, co řeknou přímo ve Sněmovně – a tam nemůže být vůbec trestně stíháni. A jednak jakousi obecnou imunitou, která se vztahuje na všechny trestné činy, je to výjimka z principu rovnosti. Všichni jsme si rovni před zákonem, ale oni mají imunitu.

Vysvětlení, proč oni ji mají, je, že se snaží Parlament bránit tomu, aby byl nějak znehybněn. Smyslem vydávání je, že Sněmovna říká, že toto není případ, kdy by náš chod byl zasažen, jsme schopni to zvládnout i bez toho, aby tady pan poslanec Okamura neustále byl, protože bude předmětem trestního stíhání. 

A to vůbec neznamená, že ti, kdo hlasovali pro, nebo proti, jsou rozhodnutí o tom, jestli spáchal, nebo nespáchal trestný čin. Čili já jsem řekl, že já bych hlasoval pro.

Svoboda projevu

Neměla by v rámci politické kampaně platit větší svoboda projevu, nebo větší zásah do svobody projevu? Protože v kampani zaznívají často velice vyostřené, radikální, úderné a alarmující sdělení, nejen od SPD.

Čaban: Politická kampaň má být určitě svobodná a svoboda projevu skutečně široká. Souhlasím s tím, co říkal pan Antoš, že imunita je pojatá tak, jak říkal.

Čtěte také

Vzniká hodně nepřiznaných koalic. Nevíme, co po volbách z té ruské matrjošky vyskáče, varuje Pečinka

Myslím, že v případě trestného činu jako například dotační podvod nebo dopravní přestupek, tam imunita nemá co dělat. Ve chvíli, kdy se bavíme o něčem, co je skutečně politickým projevem v kampani, jakkoli odpudivým, se může vést pestřejší a zajímavější debata. A může to dopadnout tak, že příští Sněmovna Tomia Okamuru nevydá.

Je to zásah do omezení svobody?

Antoš: Každé omezení svobody projevu představuje zásah. Právem řešíme, jestli je to porušení svobody projevu. Myslím, že důležitou roli roli v posuzování může sehrát nález Ústavního soudu, který byl letos vydán ve věci Ladislava Vrabela, kdy Ústavní soud přezkoumával odsuzující rozsudek pro šíření poplašné zprávy.

Podal široký výklad toho, jak vnímá přiměřené stíhání v oblasti politického projevu. Dal najevo, že vnímá politický projev jako významný. Dokonce řekl, že i nadsázka je něco, co musí být považováno za přijatelné, že v demokratické společnosti je potřeba nechat široký prostor i pro zraňující a šokující projevy. Čili kdybych to stáhl na ten současný případ, tak si myslím, že to stíhání spíš nedopadne tím, že by byli (v SPD) odsouzeni.

Kde vidí Marek Antoš a Martin Čaban hranice svobody slova? Jak může žaloba dopadnout na Tomia Okamuru a hnutí SPD? Poslechněte si celý pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus.