Stabilita a předvídatelnost, hájí změnu platů nepedagogů ministerstvo. Obce: Zřizovatelé budou biti

Pane náměstku, co si slibujete od toho, že financování nepedagogických pracovníků přejde od ledna na zřizovatele?

Jiří Nantl (ODS): Ještě bych řekl, že v novele zákona, kterou podepsal pan prezident, je i řada jiných věcných změn, které bych považoval za nejméně stejně významné jako toto, byť toto poutá možná největší pozornost.

Čtěte také

Převod financování nepedagogických pracovníků se vyplatí. Zřizovatelé uvidí lépe do provozu škol, říká Vystrčil

Od změny u nepedagogů bych si osobně sliboval hlavně větší stabilitu a předvídatelnost systému, protože objem peněz, který je k dispozici na platy nepedagogů, je předmětem každoročního vyjednávání při sestavování státního rozpočtu.

Zatímco nově už teď jako jediná kategorie ve školství – protože státní rozpočet na příští rok ještě není – nepedagogové a zřizovatelé vědí, kolik peněz jde na každého žáka.

To znamená, že systém bude daleko stabilnější, předvídatelnější a spojí reálnou rozhodovací kompetenci zřizovatelů, obcí a krajů s tím, že budou mít i peníze na nastavování provozního modelu svých škol.

Pane starosto, proč tyto argumenty neberete?

Zdeněk Pištora: Nedá se říct, že bychom tyto argumenty úplně nebrali. Když budu reagovat konkrétně na pana náměstka, kdy říká, že to přinese větší stabilitu – ve finále to opravdu větší stabilitu přinese, protože drtivá většina radnic si školu hýčká a opravdu nedovolí, aby tam byly nějaké výkyvy nebo aby se nepedagogové museli bát o své platy.

Čtěte také

Ne každý starosta je osvícený. Jeho prioritou nemusí být platit nepedagogy, kritizuje novelu Pištora ze Svazu měst a obcí

Ti si své nepedagogy zaplatí. Proti tomuto nemáme problém. Já tvrdím, že to možná nějakou logiku má. Máme problém se způsobem, jak to bylo přijaté...

Promiňte, že vám do toho vstupuji, ale vy jste změnil svůj názor? Protože dosud jste ve Svazu měst a obcí vystupovali proti změně, kritizovali jste ji, a to dost tvrdě.

Pištora: Ano, my ji pořád kritizujeme, ale kritizujeme tak, jak byla udělaná. To znamená, že myšlenka je možná dobrá, ale měla by se rozpracovat a hlavně finančně připravit do budoucna, protože v následujících minimálně třech letech na tom opravdu bude drtivá většina zřizovatelů bita.

Je třeba rozdělovat škol. Kde jsou větší města, tam je více škol. Pak jsou obce, kde je jedna škola a v okolí žádná další škola není, jen třeba malotřídky. Na každou školu tato změna dopadne úplně jinak.

Tabulkové platy

Pane starosto, abyste mohli platit nepedagogy ze svého, tak získáte jako obce vyšší podíl na daňových výnosech. Bude to podle vás dostatečná částka?

Pištora: Já to trošku rozpracuji. Než se tato změna udělala, tak se měly narovnat platy nepedagogů na úroveň 21. století. To znamená, že byli podhodnoceni. Něco nám navýšili, ale tyto profese byly podhodnoceni enormně. To znamená, že nejdříve celé této akci měla předcházet změna tabulkových platů, změna tarifů.

Čtěte také

Hejtman Holiš o školské novele: Místo systémového řešení přichází chaos. Chybí koncepce i jasně nastavená pravidla

Až by tato změna opravdu odrážela to, jak mají být nepedagogové placeni, tak teprve potom po roce, aby to proběhlo státním rozpočtem, jsme mohli převzít lidi s penězi takovými, které jim náleží.

Rozumím vám správně, že kdyby nejprve došlo k úpravě platových tabulek, navýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství, tak byste přenesení odpovědnosti za jejich financování na vás jakožto na samosprávy podpořil?

Pištora: V oblasti zajištění financování bych to podpořil. Samozřejmě s tím, že tam může být spousta dalších problémů, které odráží různou situaci v různých regionech tak, jak jsou školy rozloženy. Ale toto bylo podle mě zcela základní.

Pane náměstku, neměli jste nejprve něco udělat s platovými tabulkami? Nejprve zajistit, aby se navýšily platy podle všech předpisů? 

Nantl (ODS): Ony jsou stanoveny podle předpisů. To by se musely změnit předpisy. Debata o tom je hrozně složitá. Samozřejmě jsme se zabývali i otázkou srovnání platových nebo mzdových poměrů i vůči srovnatelným pozicím v soukromém sektoru.

Čtěte také

Počty dětí se mění. Slučování mateřských škol do větších celků se neobávám, říká náměstek ministra

Ono to tak jednoduché není, protože jsme třeba zjistili z dat ministerstva práce, že průměrná odměna, to znamená mzda kuchařů v soukromých provozech hromadného stravování, není moc jiná, než je plat kuchařů nebo kuchařek ve školních stravovacích provozech.

Dostat to na úroveň jednadvacátého století, jak říkal pan starosta? V tom kontextu, že i v soukromém sektoru na srovnatelných pozicích lidé vydělávají podobné peníze, tak na tom podle mě není realisticky možná politická shoda. Tedy na úpravě tabulek tímto směrem před tím převodem.

Myslím, že spíš najednou zjišťujeme, že řada lidí na řadě pozic v naší společnosti je opravdu placena málo při porovnání s tím, jaké jsou životní náklady a tak dále. 

Čtěte také

Žonglování s penězi, kritizuje starosta změnu v placení nepedagogů. „Změna je potřeba,“ hájí se ODS

Já bych spíš sázel na tu cestu, která je v tom převodu. V momentě, kdy vám zdroje vstupují do daňového výnosu, který jde obcím, tak máme historickou zkušenost, že daňový výnos se neustále zvyšuje, valorizuje tím, jak roste ekonomika, i v minulosti působením inflace.

To znamená, že když třeba srovnáme posledních pět let, tak daňové výnosy obcí se zvýšily asi o 48 procent a výdaje státu na nepedagogické pracovníky o nějakých 25 procent. To znamená, že tempo růstu daňových výnosů je dvojnásobné.

V tom si myslím, že se skrývá i odpověď. Obce a kraje jsou v lepší pozici. Peníze budou z výnosu daní odkrojeny, rovnou jim půjdou a tím daňovým výnosem se budou průběžně valorizovat.

Přinesou daňové výnosy do budoucna obcím dostatek peněz na placení nepedagogů? A čemu pomůže chystané slučování menších mateřských a základních škol? Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.